Dostanete mateřskou, pokud jste předtím podnikala v zahraničí? V některých případech ne

Jak se teď ty vzdálenosti mění, zkonstatovala nákup nového automobilu členka rodiny Homolkových ze známé filmové trilogie. A vzdálenosti se zkracují i u pracovních příležitostí. Rozhodnutí pracovat v zahraničí by měla předcházet určitá opatření. Přečtěte si skutečný příběh.

Podnikatelka využila dvouleté pracovní příležitosti v Austrálii. Nyní před odjezdem zvažuje na dobu zahraničního pobytu pozastavení živnosti. Po návratu by ale ráda založila rodinu. A jak už bohužel zjistila, neplacením nemocenské vlastně ztrácí nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství. Čtěte více i o nevýdělečném pobytu v zahraničí: Pojištění při nevýdělečném pobytu v zahraničí 

Austrálie je velký problém

Česko a Austrálie totiž v současné době nemá v platnosti oboustrannou smlouvu o důchodovém pojištění. Serveru Podnikatel.cz to potvrdila Jana Buraňová, vedoucí oddělení interní komunikace ČSSZ. Z tohoto důvodu také nemůže podnikatelka pracovat na základě českého živnostenského oprávnění v Austrálii. Jestliže nebude podnikat ani na území ČR, musí samostatnou výdělečnou činnost ukončit. Přerušení živnostenského oprávnění je pro správu sociálního zabezpečení de facto ukončením činnosti a OSVČ musí v případě znovuobnovení oprávnění a zahájení činnosti tuto skutečnost oznámit správě sociálního zabezpečení na příslušném formuláři.

V září 2009 byl učiněn první krok pro uzavření smlouvy mezi výše uvedenými státy a tato smlouva byla podepsána. Celý legislativní proces je však složitější a musí být schválen parlamenty obou zemí, k čemuž zatím nedošlo. Nicméně pokud bude po dobu 2 let podnikatelka vykonávat činnost v Austrálii a bude dle právních předpisů této země účastna důchodového pojištění, má velkou naději, že toto období bude jednou zhodnoceno pro její nárok na důchod i v Česku, upřesnila dále Jana Buraňová. Čtěte více: Mateřská dovolená a přerušení živnosti

Nárok na mateřskou po návratu nebude

Aby podnikatelka mohla získat nárok na peněžitou pomoc v mateřství (PPM), je třeba splnit podmínku 270 dní účasti na nemocenském pojištění v posledních dvou letech před nástupem na PPM, tedy nejpozději 6 týdnů před očekávaným datem porodu. Vzhledem k tomu, že smlouva mezi ČR a Austrálií se týká pouze důchodového pojištění, i kdyby byla účastna nemocenského pojištění v Austrálii, nebude tato účast hodnocena pro nárok na PPM v ČR. Řekla serveru Buraňová a zároveň dodala, že kdyby se tato OSVČ přihlásila k nemocenskému pojištění po návratu do ČR, vzniká nárok na nemocenské po 3 měsících účasti na tomto pojištění, ale nárok na PPM nevzniká, pokud není splněna podmínka 270 dnů účasti v posledních 2 letech a z toho alespoň 180 dnů účasti nemocenského pojištění jako OSVČ. Čtěte více: Vracím se po mateřské do práce, co mě čeká? Výpověď.

Řešením by mohlo být nemocenské a rodičovský příspěvek

Důležité je, že po 3 měsících účasti na nemocenském pojištění vzniká nárok na nemocenské a to minimálně 6 týdnů před očekávaným dnem porodu a 6 týdnů od skutečného data porodu. Od narození dítěte vzniká nárok na pobírání rodičovského příspěvku, pokud však není pobírána PPM nebo nemocenská v souvislosti s těhotenstvím, porodem ve vyšší výši, než činí tento rodičovský příspěvek. V tom případě vzniká nárok až po ukončení výplaty nemocenské dávky. Jestliže není OSVČ nemocensky pojištěna a nemá nárok alespoň na nemocenské v souvislosti s těhotenstvím a porodem, nemá ani možnost volby rodičovského příspěvku. Ten potom pobírá od 22. měsíce do 4 let věku dítěte ve snížené výměře. Pokud jsou ovšem dodrženy ostatní podmínky nároku na tuto dávku dle zákona o státní sociální podpoře. Nyní ale nelze sdělit, jaké budou podmínky za dva roky, jelikož jsou podle vedoucí interní komunikace ČSSZ plánovány některé změny v nemocenském pojištění. Doporučuje, aby se klientka pobývající v zahraničí o situaci informovala až v době, kdy bude její úvaha o rodičovství aktuální. Čtěte více: Maximální výše mateřské pro podnikatelky? Není problém

Také zdravotní pojištění před odjezdem ukončete

Z hlediska zdravotního pojištění při odjezdu do Austrálie je rozhodnutí pouze na podnikatelce. Nehraje roli, zda je podnikání přerušeno či ukončeno. Důležité je, aby podnikatelka tuto změnu nahlásila a doložila potvrzením z živnostenského úřadu nejpozději do 8 dnů od změny, uvedl Jiří Koudelka, ekonomický ředitel Zdravotní pojišťovny Média. Mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiří Rod současně upozorňuje i na pravidla při výdělečné činnosti ve státech EU. Evropská nařízení totiž stanoví povinnost být pojištěn pouze v jednom státě EU. Základním pravidlem je přitom povinnost být pojištěn ve státě výkonu výdělečné činnosti s tím, že země, kde osoba pracuje jako zaměstnanec má přednost před zemí, kde vykonává podnikatelskou činnost. Jinak řečeno, pokud by podnikatelka zachovala svoji podnikatelskou činnost v ČR a zároveň byla zaměstnána v jiné zemi EU, byla by povinně pojištěna v této „jiné zemi EU“, vysvětluje Rod. Dodává, že pokud by ovšem vedle své podnikatelské činnosti v ČR zahájila i podnikatelskou činnost v jiné zemi EU, přičemž by nadále bydlela v ČR, musela by už její příslušnost k právním předpisům, a tedy i zemi, ve které má být pojištěna, určit Česká správa sociálního zabezpečení, která je kompetentní institucí pro určení aplikovatelné legislativy při tzv. souběhu výdělečných činností ve více státech. Čtěte více: Jak na zdravotní pojištění u brigád v Česku a v zahraničí?

Odjíždíte na 2 roky, zálohy na zdravotní pojištění platit nemusíte

Pokud podnikatelka odjíždí pracovat na 2 roky mimo území ČR, má možnost požádat o vynětí z pojištění (tato možnost platí obecně pro všechny pojištěnce). Jedná se o tzv. dlouhodobý pobyt v cizině. Za dlouhodobý pobyt v cizině se považuje pouze nepřetržitý pobyt v cizině, který trvá déle než 6 měsíců, připomíná Jiří Koudelka. Pokud pojištěnec splní následující tři podmínky, je vyňat ze zdravotního pojištění v ČR:

• pobyt v cizině trvá nejméně 6 měsíců a je nepřetržitý,
• zdravotní pojištění v cizině trvá po celou dobu pobytu v cizině,
• pojištěnec písemně nahlásí zdravotní pojišťovně tuto skutečnost na příslušném formuláři (Prohlášení o dlouhodobém pobytu v cizině)

Před odjezdem do ciziny je nutné odevzdat zdravotní pojišťovně průkaz pojištěnce. Tím samozřejmě není pojištěnec až do dne návratu účastníkem zdravotního pojištění v ČR a pojistné na zdravotní pojištění se neplatí. Povinnost platby zaniká dnem uvedeným v Prohlášení, ne však dříve než dnem následujícím po dni, kdy bylo písemné prohlášení doručeno zdravotní pojišťovně. Od stejného dne až do dne opětovného přihlášení, nemá taková osoba nárok na úhradu péče hrazené zdravotním pojištěním. Jak upozornil Jiří Rod, odhlášení je nutné vyřídit před odjezdem. Prohlášení o dlouhodobém pobytu nelze podávat ke zpětnému datu. Následná povinnost platit pojistné pak vzniká dnem, ke kterému se po návratu z ciziny podnikatelka znovu u zdravotní pojišťovny přihlásí. Čtěte více: Nejčastější chyby u sociálního a zdravotního pojištění

Po návratu ze zahraničí se tedy musí nejen opětovně přihlásit, ale i dodatečně předložit originální doklad o uzavřeném zdravotním pojištění v cizině a jeho délce nebo originální doklad o uzavřeném komerčním zdravotním pojištění na dobu odpovídající pobytu v cizině. Pokud takový doklad nepředloží, bude povinna doplatit zdravotní pojišťovně zpětně pojistné. Stejná situace nastává, jestliže pobyt v cizině bude kratší než šest měsíců, uzavírá Koudelka.