Zahraniční stravné v roce 2012 v příkladech

V roce 2012 se výrazně změnilo poskytování zahraničních cestovních náhrad. Byla upravena časová pásma rozhodná pro jeho výši a změnil se způsob krácení při poskytnutí bezplatného jídla. To bohužel počátkem roku vyvolalo rozdílné právní výklady. Podívejte se na poskytování zahraničních cestovních náhrad v příkladech. 

Nová časová pásma zahraničního stravného

Stravné na zahraniční cestě se poskytuje v souladu s § 170 zákoníku práce zásadně v cizí měně. Zaměstnavatel obvykle určí zaměstnanci zahraniční stravné z výše základní sazby zahraničního stravného stanoveného vyhláškou. Výše stravného se vypočítá podle základní sazby, a to stanovené pro stát, ve kterém zaměstnanec stráví v kalendářním dni nejvíce času.

Sazby zahraničního stravného pro rok 2012 jsou uvedeny v článku: Zahraniční cestovní náhrady v roce 2012

Příklady na poskytování stravného v 1/3 výši:

1. Zaměstnanec vyjel na pracovní cestu. Na území ČR strávil první den 2 hodiny, v Rakousku strávil 4 hodiny. 

Za první den mu nenáleží tuzemské stravné (v tuzemsku strávil měně než 5 hodin), ale náleží mu zahraniční stravné v třetinové výši (podmínka: alespoň jedna hodina v zahraničí, jestliže tuzemské stravné nenáleží). Zaměstnanec obdrží 15 EUR (1/3 ze 45 EUR, tj. ze sazby stravného pro Rakousko). 

2. Zaměstnanec vyjel na pracovní cestu z Prahy do Rostocku. Na služební cestě na území Česka strávil v uvedený den 5,5 hodiny a na území Německa 9 hodin. 

Zaměstnanec má nárok jak na tuzemské stravné nejméně ve výši 64 korun, tak na zahraniční stravné ve třetinové výši, tj. 15 ze 45 EUR (podmínka: alespoň 5 hodin v zahraničí, pokud vznikl nárok na tuzemské stravné). 

3. Zaměstnankyně vyjela na pracovní cestu do Německa. Na území Česka strávila v uvedený den 10 hodin, na území Německa 3 hodiny.

Zaměstnankyně má nárok na tuzemské stravné, ale nesplnila podmínku trvání zahraniční pracovní cesty alespoň 5 hodin, pokud vznikl nárok na tuzemské stravné. V souladu s § 170 zákoníku práce se doba strávená v zahraničí připočte k době rozhodné pro poskytnutí tuzemského stravného. Zaměstnankyně má tedy nárok na tuzemské stravné nejméně ve výši 96 Kč za 13 hodin (10 + 3 hodiny).

Zahraniční pracovní cesta delší než 12 hodin

Na počátku roku se objevil právní výklad, kdy zaměstnanci při vzniku tuzemských cestovních náhrad přísluší sazba zahraničního stravného maximálně do výše 1/3 sazby zahraničního stravného. Sazbu ve výši 2/3 a hodnotu zahraničního stravného v základní sazbě při souběhu tuzemského a zahraničního stravného údajně není možné poskytnout.

Jak však server Podnikatel.cz ujistil Petr Sulek z tiskového oddělení ministerstva práce a sociálních věcí, u pásem, kdy je zahraniční pracovní cesta delší než 12 hodin nemá případný vznik práva na „tuzemské“ stravné žádný vliv na vznik práva na zahraniční stravné.

Čtěte více: Poskytujete správně zahraniční cestovní náhrady od roku 2012?

Příklad s poradny serveru Podnikatel.cz: Můžete mi prosím napsat, na jaké cestovní náhrady mám nárok v případě, že na území Česka cestuji 8 hodin (tím mi vznikne nárok na cestovní náhrady v korunách) a 13 hodin se nacházím v zahraničí? táže se čtenář.

V tuzemsku strávil čtenář 8 hodin, tj. má nárok na tuzemské stravné v korunách v sazbě dle zákoníku práce. Pracovní cesta v zahraničí trvala 13 hodin, tedy druhé časové pásmo ve 2/3 výši (pracovní cesta je delší než 12 hodin, nejvýše 18 hodin). 

Krácení stravného a kapesné

Jestliže bylo zaměstnanci během zahraniční pracovní cesty bezplatně poskytnuto jídlo, které má charakter snídaně, oběda nebo večeře, na které zaměstnanec finančně nepřispívá, přísluší zaměstnanci zahraniční stravné za každé poskytnuté jídlo ve výši: 

• základní sazby snížené za každé bezplatné jídlo až o hodnotu 25 %
• dvoutřetinové základní sazby snížené za každé bezplatné jídlo až o hodnotu 35 % 
• třetinové výši základní sazby snížené za každé bezplatné jídlo až o hodnotu 70 %

Otázka kapesného na zahraniční pracovní cestě při současném snížení (krácení) bezplatného jídla, zamotala hlavu nejedné účetní. A názory odborníků opět nebyly jednotné. Jasno do celé problematiky vneslo až ministerstvo práce a sociálních věcí. Zaměstnavatel uvedený v § 109 odst. 3 zákoníku práce (státní sféra je oprávněn poskytnout zaměstnanci kapesné až do výše 40 % zahraničního stravného určeného podle délky doby strávené při zahraniční pracovní cestě mimo území České republiky (viz. § 170 odst. 3 zákoníku práce), tj. před jeho případným krácením při poskytnutí bezplatného jídla.

Do stejné maximální výše se posuzuje kapesné, poskytnuté zaměstnanci zaměstnavatele, který není uveden v § 109 odst. 3 zákoníku práce (podnikatelská sféra) za příjem, který nepodléhá dani z příjmů ani odvodům pojistného. V § 180 zákoníku práce bohužel nedopatřením zůstal odkaz na celý paragraf 179, ačkoliv byl doplněn o nové odstavce 3 a 4, které se pro účely kapesného nepoužijí, stejně jako § 170 odst. 5, vysvětlil příčinu nejasností Petr Sulek z tiskového oddělení ministerstva práce a sociálních věcí. 

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví

PhDr. Dagmar Kučerová

mzdový poradce

Položit dotaz

Čtěte také: Změny v cestovních náhradách 2012

Příklad snížení (krácení) stravného a poskytnutí kapesného: 

Zaměstnanec vyjel v pondělí v 10 hodin dopoledne na zahraniční pracovní cestu. Hranice překročil ve 14 hodin. Vracel se následující pracovní den (na hranicích byl v 9 hodin ráno, v sídle firmy ve 12 hodin). Součástí noclehu byla snídaně (bezplatně poskytnuté jídlo). 

První den:

• tuzemské cestovní náhrady: 4 hodiny – bez nároku
• zahraniční cestovní náhrady: 10 hodin – v 1/3 výši, tj. 15 EUR 
• kapesné – až do výše 40 % ze základní sazby, tj. maximálně 6 EUR.

Druhý den:

• tuzemské cestovní náhrady: 3 hodiny – bez nároku
• zahraniční cestovní náhrady: 9 hodin – v 1/3 výši, tj. 15 EUR, avšak sníženo za poskytnuté bezplatné jídlo až o hodnotu 25 % 
• kapesné – až do výše 40 % ze základní sazby, tj. před krácením (6 EUR).