Srážková daň byla dříve považována za daň konečnou. Od roku 2014 tomu tak být nemusí. Přeplatek na dani může být příjemným bonusem.
Poplatníci mohou odměny z dohod o provedení práce zdaněné srážkovou daní zahrnout do svého daňového přiznání. Tato výhoda se týká pouze odměn z dohod o provedení práce. U jiných příjmů teto postup možný není. Například autorské honoráře, které se zdaní srážkovou daní, pokud jejich měsíční výše od jednoho plátce nepřekročí 10 000 korun, do daňového přiznání zahrnout nelze. Srážková daň je v těchto případech konečná.
Čtěte také: Jaké příjmy se v daňovém přiznání uvádět nemusí?
Srážková daň a dohody o provedení práce
TIP: Využijte pro podání daňového přiznání interaktivní šablony pro MS Excel.
Srážková daň se přitom vztahuje na všechny odměny z dohody o provedení práce v rámci jednoho měsíce vyplacené jednomu zaměstnanci týmž zaměstnavatelem. Podmínkou je, že není podepsán tiskopis Prohlášení k dani (tzv. růžový tiskopis). Jinak by se jednalo o daň zálohovou (bez ohledu na výši odměny). Podpis se vždy vztahuje na všechny druhy příjmů zúčtované plátcem. Podpisem tiskopisu má zaměstnanec možnost uplatnit měsíční slevy na dani a po skončení zdaňovacího období požádat o roční zúčtování daní. Ovšem podepsat lze za stejné období pouze pro jednoho plátce daně (pro jednoho zaměstnavatele).
Čtěte více: Slevy na dani v roce 2016 a výhled do roku 2017
Jestliže zaměstnanec nepodepíše tiskopis Prohlášení k dani, je odměna z dohody o provedení práce, která v úhrnu nepřekročí částku 10 000 korun, zdaněná srážkovou daní. Od částky 10 001 korun podléhá i tato odměna daní zálohové (základem daně je superhrubá mzda). Při souběhu příjmů (dohody o provedení práce a jiného příjmu) bez podpisu prohlášení může být u jednoho zaměstnance v jednom měsíci uplatněna jak srážková, tak zálohová daň.
Zaměstnanec obvykle žádá o roční zúčtování daně svého posledního zaměstnavatele. Příjmy zdaněné srážkovou daní však do ročního zúčtování zahrnout nemůže. Eventuálně mohl do 15. února u posledního zaměstnavatele dodatečně podepsat tiskopis Prohlášení k dani (nemá-li podepsáno jinde). Zaměstnavatel v tomto případě roční zúčtování provede.
Možnosti při zdanění srážkovou daní
Daňový poplatník má tedy několik možností, jak se srážkovou daní zacházet. Pro každého může být výhodná jiná varianta. Záleží na výši příjmů a (ne)využití slev a nezdanitelných částí základu daně.
- Příjmy zdaněné srážkovou daní dále nezúčtovávat (považovat tuto daň za konečnou). Poplatník se tak často připraví o možný přeplatek na dani vlivem neuplatnění slev a nezdanitelných částí základu daně k příjmům zdaněným srážkovou daní. Avšak poplatníci s vyššími příjmy, kdy byly všechny daňové výhody již využity v rámci jiných příjmů ze závislé činnosti, podáním daňového přiznání nic nezískají. Čtěte také: Nezdanitelné části základu daně uplatnitelné pro rok 2016 a změny pro rok 2017
- Využít dodatečného podpisu tiskopisu Prohlášení k dani do 15. února u svého posledního zaměstnavatele i za období, ve kterém prohlášení podepsáno nebylo, a odměny z dohody o provedení práce byly u tohoto plátce zdaněny srážkovou daní. To ovšem za podmínky, že ve stejném období nebylo prohlášení podepsáno pro jiného plátce a poplatník nemá povinnost podání daňového přiznání z jiných důvodů.
- Podat daňové přiznání a zde zahrnout jak příjmy zdaněné zálohovou daní, tak příjmy zdaněné daní srážkovou. Pro tyto účely slouží tiskopis Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění. Speciální tiskopis se využije pro odměny z dohod zdaněných srážkovou daní. Jedná se o tiskopis Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě dohod o provedení práce a o sražené dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně. Potvrzení musí vydat na základě žádosti poplatníka do 10 dnů všichni zaměstnavatelé, u kterých měl zaměstnanec v průběhu období zdanitelné příjmy.
Srážková daň v daňovém přiznání
Poplatníci si tak mohou do svého daňového přiznání zahrnout i odměny z dohod o provedení práce do 10 000 korun zdaněné srážkovou daní (daň vybíraná zvláštní sazbou). Nejedná se o povinnost, ale možnost započíst si tuto daň na celkovou daňovou povinnost. Od roku 2015 je však tato možnost ponechána pouze rezidentům členských států Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru. Další změnou je, že poplatník musí do svého daňového přiznání zahrnout všechny své příjmy z dohod o provedení práce, které měl v uplynulém období. Takzvaně všechny odměny, nebo vůbec žádné (v roce 2014 toto pravidlo neplatilo a poplatník nemusel v přiznání uvádět všechny své dohody o provedení práce).
Podání daňového přiznání může být výhodné zejména u důchodců, studentů, osob na rodičovské dovolené, kterým z důvodu nepodepsání tiskopisu Prohlášení k dani nebyla odečtena ani základní sleva na poplatníka, nebo u poplatníků, kteří díky nižším příjmům nevyužili všechny daňové odpočty.
Čtěte také: Uplatnění slevy na invaliditu v daňovém přiznání
Poplatník může využít standardní čtyřstránkové daňové přiznání nebo nové dvoustránkové zjednodušené daňové přiznání. Sečte všechny své příjmy ze získaných potvrzení od zaměstnavatele (včetně dohod o provedení práce) a uvede je:
- na řádek číslo 31 čtyřstránkového tiskopisu,
- na řádek číslo 22 dvoustránkového tiskopisu.
Sražená srážková daň se ve čtyřstránkovém tiskopisu daňového přiznání uvádí na řádku 87a, zálohová daň (po slevách na dani) ze závislé činnosti na řádku 84. U dvoustránkového zjednodušeného daňového přiznání se jedná o řádek číslo 53 pro srážkovou daň a řádek číslo 52 pro zálohovou daň. Dále se již postup vyplnění daňového přiznání v ničem neliší. Poplatník si sníží základ daně o všechny nezdanitelné části, na které má nárok, a uplatní příslušné slevy na dani.
Čtěte více: Jak vyplnit nové zjednodušené daňové přiznání
ČLÁNKY DO MAILU