Zájezd a rekreace jako zaměstnanecký benefit podle podmínek v roce 2024

Zájem o benefity v podobě rekreace či zájezdu neklesá

Jde nadále o velmi žádané benefity, což pro server Podnikatel.cz potvrdila Tereza Knířová za Pluxee (dříve Sodexo Benefity): Do této kategorie spadají například benefity pro volný čas, za které lze zakoupit celý zájezd nebo jen ubytování v České republice, ale i v zahraničí. Poukázky nebo karty pro volný čas má momentálně k dispozici 38 % zaměstnanců, ale chtělo by je dalších 30 %. Podobně je to i s příspěvky na dovolenou, ty má jen 13 % pracujících, ale ocenilo by je dalších 33 %. Tereza Knířová potvrdila mírný vzestup v poskytování těchto benefitů za posledních několik let. Obecně zde vidí velký trend v tom, že je chtějí hlavně mladší ročníky, které si zakládají na aktivním trávení volného času a cestování je pro ně samozřejmostí. Na druhou stranu nedisponují tolika finančními prostředky jako jejich starší kolegové a kolegyně.

Obdobně se vyjádřila i Aneta Martišková za společnost Edenred. Za měsíc květen 2024 putovalo asi 13 % prostředků z jimi poskytovaných benefitních karet na výdaje na cestování (včetně ubytování). Při předešlém měření, v listopadu 2023, to přitom bylo jen 8 %, tedy skoro o polovinu méně. Výrazný nárůst pozorují také u lázní, kde vzrostl podíl z celkové útraty z 0,6 % na 2,5 %. Částečně se na tomto nárůstu podílí sezónnost, kdy s příchodem léta a hezkého počasí roste popularita těchto služeb. Pozorujeme však i dlouhodobější trend. Zájem o tyto benefity se dříve výrazně snížil v důsledku koronavirové pandemie. Na to záhy navázal prudký růst cen, během kterého lidé spíše než na rekreaci využívali tyto prostředky k nákupům základního zboží a vyrovnávali tak pokles reálných mezd, uvedla Aneta Martíšková a dodala, že díky zpomalení zdražování a opětovnému růstu kupní síly lidé opět začínají benefity naplno využívat i v oblastech rekreace.

Osvobozený nepeněžní příjem v podobě rekreace a zájezdu

Na poskytování benefitů je samozřejmě potřeba nahlížet rovněž z účetního a daňového hlediska. Od daně z příjmů jsou podle § 6 odst. 9 písmeno d) zákona o daních z příjmů osvobozena nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, v úhrnu do výše poloviny průměrné mzdy za zdaňovací období ve formě

1. pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení, pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis, použití vzdělávacích nebo rekreačních zařízení nebo poskytnutí rekreace nebo zájezdu,
2. použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona, knihovny zaměstnavatele, tělovýchovných a sportovních zařízení,
3. příspěvku na kulturní nebo sportovní akce,
4. příspěvku na tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy.

Dosavadní maximální možnou hodnotu rekreace nebo zájezdu ve výši 20 000 Kč za zdaňovací období nahradila od roku 2024 jednotná (roční) hranice pro všechna výše uvedená plnění, a to ve výši poloviny průměrné mzdy za zdaňovací období. Aktuálně jde o částku 21 983 Kč.

Úhrada zájezdu nebo poukázka

U všech od daně osvobozených plnění však musí být dodržena nepeněžní forma. Ideálně když zaměstnavatel zaplatí celou hodnotu rekreace či zájezdu. Vyloučeny nejsou ani poukázky v určité hodnotě, kdy zaměstnanec obdrží poukaz (nikoli peníze). Zaměstnavatel uhradí poskytovateli a zaměstnanec si zbylou část doplatí v cestovní kanceláři. Podmínkou pro daňové osvobození zde je, že zaměstnavatel zájezd nebo rekreaci zajistí (např. uhradí cestovní kanceláři) a zaměstnanci předá poukaz. 

Poukázky jsou pro daňové osvobození akceptovatelné. Ale jen ty, které jsou směnitelné pouze za službu, věc, nikoliv za finanční hotovostní prostředky. Na poukázkách ale musí být uveden účel a nelze je převádět do dalšího roku. Zaměstnavatel by měl zajistit jejich využití pouze zaměstnancem či rodinným příslušníkem a musí být schopen pod svou majetkovou odpovědností unést důkazní břemeno.

Přečtěte si také:

Zájezd a rekreace jako zaměstnanecký benefit. Lze i formou poukazu?

Úhrnný limit poloviny průměrné mzdy

Úhrnný limit pro osvobození, včetně příspěvků na rekreaci a zájezd, se posuzuje ve vztahu ke každému zaměstnavateli zvlášť. Pokud jsou zaměstnanci poskytována tato nepeněžní plnění více zaměstnavateli současně v jednom zdaňovacím období, limit se posuzuje u každého zaměstnavatele samostatně, nikoliv v souhrnu za všechny zaměstnavatele. Zaměstnavatel musí vést úplnou a průkaznou evidenci poskytnutých nepeněžních benefitů jednotlivým zaměstnancům v návaznosti na sledování hranice pro osvobození dle tohoto ustanovení. Jestliže hodnota nepeněžních plnění poskytnutých zaměstnanci v určitém zdaňovacím období přesáhne hranici pro osvobození, částka přesahující tuto hranici bude na straně zaměstnance příjmem podléhajícím dani z příjmů podle § 6 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů.

Příjmy tedy budou evidovány minimálně ve formě přílohy k mzdovému listu každého zaměstnance. Z tohoto pohledu je rozhodující okamžik vzniku příjmu. Samozřejmě se v případě rekreace musí jednat o služby (eventuálně souhrn služeb). Například ubytování včetně stravy, nestačí zaplacená letenka nebo doprava do místa pobytu atd.

Okamžik vzniku příjmu u zájezdu a rekreace

Zaměstnanci vzniká příjem v okamžiku zaplacení benefitu zaměstnavatelem, nikoli v okamžiku, kdy zájezd či rekreaci čerpá. Zde musí být zaměstnavatelé velmi opatrní, protože jde o rozdílný okamžik, který může vést k rozdílnému datu, od kterého lze již při dosažení souhrnné hranice poloviny průměrné mzdy zaměstnanci nepeněžní příjem přidanit (včetně sociálního a zdravotního pojištění).

Často jde rovněž o zahraniční dovolenou. Otázkou je, jakým kurzem přepočítat fakturu na pobyt, je-li faktura v eurech? Kurz totiž určuje hodnotu benefitu a je velmi důležité použít ten správný. Jak pro server Podnikatel.cz vysvětlil za Generální finanční ředitelství ČR Tomáš Weiss, pro tyto účely se počítá s kurzem devizového trhu vyhlášeným ČNB poslední den měsíce, který předcházel měsíci, kdy zaměstnanci vznikl příjem z titulu poskytnutí příspěvku na dovolenou ze strany zaměstnavatele.