Uz zase tyhle neomarxisticky nesmysly, kde je idealem odmenovani podle prislusnosti do urcite skupiny (nejlepe definovana odstinem kuze, genitalem, pripadne nejoblibenejsi sexualni aktivitou). Autorka bud nema nejmensi tuseni, jak se k cislum, jako je 22% doslo, nebo nema mentalni kapacitu toto cislo interpretovat. Jako zamestnavatele je mi uplne jedno do jake “utlacovane” skupiny kdo patri. Dulezity je vykon a prinos pro firmu. Jeste jedna myslenka pro autorku: kdyby zeny odvadely stejnou praci za mene penez, tak mam ve firme jen zeny a rodil je muj zisk. Nebo snad autorka prepoklada, ze nekterym zamestnancum platim premii jen za to, jaky genital maji mezi nohama???