Krajský soud v Brně rozhodl, že v případě společnosti Tabák Plus se správce daně dopustil „hrubého a závažného porušení procesních práv“ firmy a zrušil rozhodnutí úřadů. Rozsudek brněnského soudu před několika dny potvrdil i Nejvyšší správní soud.
Závažně pochybilo Odvolací finanční ředitelství
Když v srpnu 2015 vtrhli celníci do hlavního skladu společnosti Tabák Plus v Brně, pomocí zajišťovacích příkazů zabavili část majetku za 105 milionů korun a zhruba 23 milionů na účtech, společnost tím ze dne na den zlikvidovali. Kromě toho tím způsobili problémy v městské hromadné dopravě v Brně, jelikož mezi zabaveným majetkem byly i jízdenky na MHD za 4,5 mil. Kč. Firma Tabák Plus totiž mimo jiné patřila mezi hlavní distributory jízdenek do tamních trafik. Celkově úřady vydaly zajišťovací příkazy na 250 milionů korun. Důvodem mělo být údajné zapojení společnosti do karuselových podvodů s DPH u dobíjecích karet na mobilní telefony.
Firma se odvolala k Odvolacímu finančnímu ředitelství (OFŘ), to však rozhodnutí Specializovaného finančního úřadu potvrdilo. Společnost tak podala žalobu a v září 2017 s ní uspěla. Krajský soud v Brně označil rozhodnutí OFŘ za neoprávněné a zrušil jej. Před několika dny pak rozsudek brněnského soudu potvrdil i Nejvyšší správní soud (NSS). Podrobnosti rozhodnutí NSS ještě nejsou zveřejněny, ale z rozsudku krajského soudu vyplývá, že vydané rozhodnutí OFŘ bylo zrušeno především z důvodů závažných procesních provinění.
Rozhodnutí úřadu bylo podle soudu „zcela zmatečné a nereaguje (a ani nemohlo reagovat) na podané odvolání, neboť (…) neobsahovalo nutné náležitosti odvolání a žalobce mohl důvodně očekávat, že ho správce daně, pokud by postupoval v souladu se zákonem, vyzve k odstranění vad podání“. Podle názoru soudu se správce daně dopustil „hrubého a závažného porušení procesních práv žalobce“. Firma totiž v odvolání primárně brojila proti nařízené exekuci, OFŘ jej však posoudilo jako odvolání proti všem rozhodnutím o zajištění daně a odvolání zamítlo. Jakkoliv dle § 70 odst. 2 daňového řádu se podání posuzuje podle skutečného obsahu a bez ohledu na to, jak je označeno, není na správci daně, aby zcela přetvořil obsah podání žalobce a z návrhu na odklad a zastavení exekuce vytvořil odvolání proti nijak blíže specifikovaným rozhodnutím,
uzavřel soud.