Jsem velký fanda volného, minimálně regulovaného trhu, kde stát pouze vytváří podmínky pro bezproblémové podnikání. Velký fanda. Ale v tomto případě to autor s tou interpretací trochu přestřelil (což je celkem odvaha, když už tam dává odkaz na zdroj). Protože:
1. kouření v Británii (stejně tak v Irsku) nebylo v restauracích a barech zakázáno proto, že by někdo z plezíru bazíroval na zdraví a blahu lidí nebo buzeroval kuřáky, ale proto, že každý zaměstnanec má právo na nekuřácké prostředí... včetně číšníků.
2. dle tohoto paper-u, nakterý se autor odkazuje, jsou hlavními důvody pro zavírání hospod přílišné zdanění a regulace. Británie se potýká s dlouhodobým odlivem lidí z restauračních zařízení a největší vliv na to měl především dlouhodobý nárůst cen související se zvyšováním spotřební daně a daně z přidané hodnoty (autor faktory zmiňuje v tomto pořadí cituji: "Alcohol Duty, VAT, High rate for cooked food, one of the most uncomprimising smoking bans in the world... etc.")
Jinými slovy, zavírání hospod ve Velké Británii je především následek neustálého zvyšování cen alkoholu a jídla v hospodách, které je způsobeno mnoha faktory zahrnujících změny legislativy, ale i chování majoritních hráčů na trhu restaurací a barů (PubCos). Lidé prostě více pijí doma (Pivo v supermarketu ASDA okolo 1,25 GBP, kdežto v baru 4,25 GBP). Zákaz kouření jistě určitý vliv měl (v mnoha ohledech jistě i pozitivní), ale v tomto článku je zcela nesmyslně vytržen z kontextu a použit jako rádoby-argument dokazující šikanování nebohých restauratérů ze strany státu.
BTW: v Británii jsem v době zavedení Smoking Ban žil, studoval a dokonce pracoval v baru a drtivá většina zákazníků si to chválila, lidí a práce určitě skokově neubylo.
Asi je třeba rozlišovat dvě věci - restaurace a bary/výčepy. U restaurací zaměřených primárně na jídlo docela věřím, že omezení kouření je přínosem a spíš je otázkou, zda má jakýkoliv zákon smysl. V této oblasti totiž nekuřáckých podniků alespoň v ČR přibývá opravdu hodně i bez zákazu a to procento nekuřáckých či alespoň s opravdu důsledně odělenými částmi (diskutované dále v diskusi) přes 50% je celkem nesporně.
Podstatně složitější je to ale s hodnocením u "náleven", tedy podnicích, kde je jídlo jen vedlejším doplňkem. Tady už dopady mohou být docela fatální. Z ČR mě napadá pár podniků, kde je krach při zákazu kouření fakticky na 100% - s prominutím "pajzly" pro "nižší vrstvy", ty se prostě při zákazu kouření sesypou. Ne že by mě to nějak osobně trápilo, doby, kdy jsem se v podobných podnicích vyskytoval, jsou minulostí, nicméně to nic nemění na tom, že zde je tento dopad reálný. Jsem si poměrně jistý, že v UK je to dost podobné a že dost z těch zavřených podniků bylo podobného typu a tvrzení o vazbě zavírání na zákaz kouření je zde pravdivé nesporně.
No a pak je tu přirozeně další skupina podniků, kde je to tak nějak na hraně, kdy jim zákaz kouření uškodit může či nemusí (opět nepochybuje, že v UK to bude stejné). Zde asi bude platit vaše tvrzení, že je reálně mohly dorazit spíše daňové změny a kouření bylo jen jedním vlivem. Je ovšem na místě otázka, zda by padly i v případě, že by na ně působily jen změny daní a zákaz kouření by se nekonal...