Pokuty pro Alzu zrušeny, zákaz svátečního prodeje se netýká výdejen e-shopů

Kdy a kdo má zakázáno prodávat

Již několik let platí zákon o prodejní době v maloobchodě, který stanovuje, že v určité státní svátky nesmí obchodníci otevřít. Zákaz prodávat se týká 7 svátků. Jde o Nový rok, Velikonoční pondělí, 8. května, 28. září, 28. října, 25. a 26. prosince. Na Štědrý den lze mít otevřeno jen do 12:00. Zákon zároveň stanovuje výjimky. Otevřené mohou zůstat obchody s prodejní plochou menší než 200 metrů čtverečních, čerpací stanice, lékárny, prodejny v místech zvýšené koncentrace cestujících na letištích, železniční stanice, autobusové zastávky, prodejny ve zdravotních zařízeních a maloobchodu a velkoobchodu v době, kdy je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stav.

Norma nicméně nijak neřeší online prodej a právě u e-shopů a výdejen došlo ke sporu ohledně výkladu zákona. Například Alza obdržela od ČOI celkem 10 pokut za otevření a prodej během svátků. Největší tuzemský e-shop se ale s pokutami nesmířil a podal žaloby k soudu. Některé z nich už skončily u Nejvyššího správního soudu, přičemž ten se v rozsudcích vesměs přiklonil na stranu Alzy a jen během letošního léta zrušil několik statisícových pokut, které e-shop od inspekce dostal.

Na výkladu pojmu „prodej“ se Alza a ČOI neshodly

Pokuty Alza dostala za to, že umožnila ve svých výdejnách nákup. Kromě výdejů „domácích objednávek“ umístila do provozoven i počítače, prostřednictvím kterých si šlo i během “zakázaných” svátků přímo na prodejně objednat zboží. To bylo během několika minut doručeno k pultu, a šlo dokonce zaplatit v hotovosti. Podle ČOI tím Alza porušila zákon, jelikož i na takovýto způsob nákupu se zákon vztahuje.

Jak uvedla ČOI, prodej výrobků je ucelený proces, jenž se skládá z několika fází (od uzavření kupní smlouvy přes zaplacení kupní ceny až po převzetí výrobku), přičemž zákaz prodeje stanovený zákonem o prodejní době dopadá na všechny jeho fáze.

S výkladem ČOI ovšem Alza nesouhlasila. Podle e-shopu inspekce chybně interpretovala spojení “prodej v maloobchodě”. Jak upozornila Alza, k uzavření kupní smlouvy mezi kupujícím a online prodávajícím dochází zpravidla tím, že kupující přijme návrh na uzavření smlouvy na internetové stránce obchodu. Kupní smlouva je tedy uzavřena okamžikem, kdy e-shop objednávku přijme a odešle potvrzující e-mail kupujícímu, což je v souladu s § 1745 občanského zákoníku.

V daných případech byla kupní smlouva uzavřena distančním způsobem prostřednictvím internetu. Pod pojem prodej přitom nelze podřadit samotný akt odevzdání předmětu koupě kupujícímu, tj. pouhý výdej zboží, který je jen jednou z mnoha nutných fází prodeje či koupě zboží, uvedla v žalobě Alza s tím, že ani úhradu zboží nelze považovat za jeho prodej, protože úhrada může být v případě internetových obchodů opět provedena na mnoha místech (online, platebním příkazem či tzv. na dobírku). V případě internetových obchodů je pod pojem prodej podřaditelný pouze samotný akt uzavření kupní smlouvy, nikoli veškeré jednání s tím spojené, tvrdila Alza.

Online prodeje se zákaz netýká, rozhodl NSS

U krajských soudů sice e-shop neuspěl, během léta však našel zastání u NSS. Podle NSS nelze souhlasit s výkladem, dle kterého zákaz prodeje dle zákona o prodejní době dopadá na jakoukoli fázi prodeje, tedy i jen na pouhé převzetí zboží zákazníkem v provozovně. Nejvyšší správní soud naopak souhlasí s argumentací předestřenou stěžovatelkou, dle které lze pod pojem prodej v maloobchodě a velkoobchodě ve smyslu § 1 odst. 1 zákona o prodejní době podřadit takové situace, kdy se veškeré fáze prodeje odehrávají v kamenné prodejně, doplnil soud.

Klíčová byla především otázka okamžiku a způsobu vzniku kupní smlouvy, jakožto první a nejdůležitější z výše naznačených fází prodeje, pokud dochází k objednání zboží ze strany zákazníka prostřednictvím e-shopu. Obecně v případě internetového prodeje prostřednictvím e-shopů platí, že pokud kupující vloží jím vybrané zboží do virtuálního „košíku“ a poté odešle provozovateli e-shopu objednávku tohoto zboží, lze podle soudu hovořit o akceptaci oferty ze strany kupujícího ve smyslu § 1740 občanského zákoníku.

Jak podotkl NSS, v případě přímého prodeje jsou uskutečněny všechny výše předestřené fáze prodeje přímo v konkrétní prodejně: zákazník si v prodejně vybere zboží, které si může bezprostředně prohlédnout a dotázat se na jeho vlastnosti přítomného prodavače. Vybrané zboží zákazník obvykle odebere přímo z příslušného regálu (pokud se nejedná o pultový prodej) a u pokladny zaplatí kupní cenu.

V případě online prodeje však zákazník vybírá zboží prostřednictvím internetových portálů, u kterých je možnost podrobnější prohlídky zboží zblízka (či dokonce jejich předvedení nebo vyzkoušení) vyloučena. Takové zboží zákazník vkládá do „virtuálního košíku“, přitom volí různé možnosti platby a taktéž způsoby dodání zboží. Samotný výdej zboží představuje pouze realizaci povinností plynoucích z online uzavřené kupní smlouvy, a to povinnosti prodávajícího odevzdat kupujícímu zakoupené zboží a povinnosti kupujícího toto zboží převzít. V situaci, kdy k uzavření kupní smlouvy nedojde fyzicky v maloobchodní provozovně, tedy výdej zboží, které bylo objednáno prostřednictvím internetu, představuje pouze jednu z fází prodeje, a to nikoli rozhodující, doplnil NSS.

S prodejní plochou Alza neuspěla

Alza ještě zkoušela v žalobách zpochybnit výklad “prodejní plochy”. Podle ní se jedná jen o místa, kde dochází k přímému prodeji zboží (regály, vitríny apod.) a nikoli o plochu celé provozovny. ČOI naopak odvozuje definici pojmu “prodejní plocha od nařízení Komise (ES) č. 250/2009. Prodejní plochou se rozumí odhadnutá velikost povrchové plochy (v m²) části provozovny, která je určena pro prodej a vystavení zboží, tj.: celková plocha, kam zákazníci mají přístup, včetně zkušebních místností, plocha zabraná prodejními pulty a výklady, plocha za prodejními pulty, kterou používají prodavači. Do prodejní plochy se nezahrnují kanceláře, sklady a přípravny, dílny, schodiště, šatny a jiné společenské prostory. NSS nicméně v tomto ohledu souhlasil s výkladem ČOI.

ČOI rozsudky překvapily

Alza rozsudky NSS přivítala. Primárně jsme rádi, že nám NSS dává za pravdu, že náš výklad právního předpisu byl správný a můžeme vyhovět i přání našich zákazníků, aby si mohli zboží objednané přes internet na našem e-shopu vyzvednout v našich pobočkách i během státních svátků. Naše pobočky budou opět otevřeny zákazníkům i o vybraných státních svátcích, uvedla serveru Podnikatel.cz Daniela Chovancová, mluvčí Alzy, s tím, že některé pokuty již inspekce e-shopu vrátila, a to včetně náhrady nákladů právního zastoupení.

Rozhodnutí NSS naopak překvapila ČOI, jelikož jí doposud správní soudy dávaly vesměs za pravdu. V posuzovaném případě se inspektor dostavil do provozovny společnosti Alza bez předchozí objednávky, zde si zboží vybral, na doporučení personálu na prodejně přes notebook zboží ihned objednal (notebook byl pro tyto účely v provozovně k dispozici – patřil společnosti Alza), na místě zboží také zaplatil a rovnou vyzvedl (a to vše proběhlo ve státní svátek, kdy je zakázán prodej). Je pro nás překvapivé, že podle názoru NSS nelze tuto situaci označit za „prodej“, komentoval serveru Podnikatel.cz Jiří Fröhlich, mluvčí ČOI.

Jiří Fröhlich zároveň ovšem dodal, že rozhodnutí NSS inspekce pochopitelně respektuje a bude se jím řídit. Znamená to pro nás změnu v tom smyslu, že podobné případy nebudeme považovat za porušení zákona o prodejní době. Provozovna tedy může být během svátku otevřena pro výdej zboží zakoupeného přes internet. Za porušení zákona budeme považovat pouze takové situace, kdy se všechny fáze prodeje odehrávají přímo v kamenné provozovně, ujistil Fröhlich.

Jak na závěr upozornil Jan Vetyška, výkonný ředitel Asociace pro elektronickou komerci, rozhodnutí NSS se týkají celé e-commerce. Z našeho pohledu znamenají, že jestliže je smlouva uzavřená prostřednictvím e-shopu, mohou výdejny opravdu zůstat otevřené. Na výdejnách nesmí probíhat klasický prodej, uzavřel Vetyška.