Nejeden zaměstnavatel z povodní postižených oblastí bude chtít materiálně či finančně přispět svým zaměstnancům na škody, jenž jim ničivý živel způsobil. Připravili jsme souhrn možností, včetně daňového dopadu na straně zaměstnance i zaměstnavatele.
Finanční nebo materiální dar na povodně
Firmy mohou darovat finance nebo jiné hmotné dary prostřednictvím veřejných sbírek nebo na povodňová konta. V takovém případě je dar osvobozen od daně darovací. Hodnotu darů lze při splnění podmínek stanovených zákonem o daních z příjmů uplatnit jako položku snižující základ daně.
Podmínkou je, že úhrnná hodnota darů ve zdaňovacím období přesáhne:
- u fyzických osob 2 % ze základu daně, anebo činí alespoň 1000 Kč (v úhrnu lze odečíst nejvýše 10 % ze základu daně)
- u právnických osob činí alespoň 2000 Kč. U darovaného majetku z podnikání je hodnotou daru nejvýše daňová zůstatková cena hmotného majetku nebo hodnota zachycená v účetnictví podle zákona o účetnictví u ostatního majetku. V úhrnu lze odečíst nejvýše 5 % ze základu daně.
Poskytnuté peněžní dary se prokazují potvrzením, ze kterého je zřejmé, kdo je příjemcem daru, hodnota daru, účel a předmět, na který byl dar poskytnut a datum darování. Finanční úřady mohou uznat dar i bez potvrzení konečného příjemce, pokud poplatník doloží (např. příkazem k úhradě a výpisem z bankovního účtu, podacím potvrzením poštovní poukázky, výdajovým pokladním dokladem apod.), že finanční prostředky byly poukázány na povodňový bankovní účet, zřízený k účelu veřejné sbírky, která je zaevidována v Seznamu veřejných sbírek.
Způsobů, jak mohou firmy pomoci na povodně, je několik. Přispět mohou dokonce i svým zaměstnancům.
Firmy mohou dále pomoci formou nepeněžního plnění na odstraňování následků živelné pohromy (poskytnuté služby, dodání materiálu, zásob apod). Náklady vynaložené ve formě nepeněžního plnění poskytnuté v souvislosti s odstraňováním následků živelné pohromy jsou daňově uznatelné dle § 24 odst. 2 písm. zp zákona o daních z příjmů. Samozřejmě se již dále neuplatňují jako položka snižující základ daně ve formě daru. Jestliže byl ale u poskytnutého nepeněžního daru nebo nepeněžního plnění uplatněn nárok na odpočet DPH při jeho pořízení, je takové poskytnutí předmětem daně. Poskytovatel musí ke dni poskytnutí daru přiznat daň na výstupu.
Darování zaměstnanci
Často chtějí firmy pomoci přímo svému zaměstnanci postiženému povodní. V případě peněžního nebo nepeněžního daru zaměstnanci by se bohužel jednalo o dar v souvislosti s jeho výkonem činnosti, který by na straně zaměstnance podléhal dani ze závislé činnosti, sociálnímu a zdravotnímu pojištění.
Dary zaměstnancům jsou na straně zaměstnavatele nedaňovým nákladem dle § 25 odst. 1 písm. t zákona o daních z příjmů. U zaměstnance jde o příjem ze závislé činnosti ve výši ceny skutečné nebo zjištěné dle zákona o oceňování majetku. Tento příjem ze závislé činnosti podléhá i sociálnímu a zdravotnímu pojištění.
Sociální výpomoc
Darování zaměstnanci by tedy nebylo ideálním řešením. Naštěstí existují i další možnosti. Jiná situace totiž nastane v případě, kdy zaměstnanec neobdrží dar, ale jednorázovou sociální výpomoc. Pokud bude zaměstnanci poskytnuta v přímé souvislosti s překlenutím mimořádně obtížných poměrů v důsledku živelní pohromy na územích, kde byl vyhlášen nouzový stav, je od daně z příjmu (a tím i od odvodů pojistného) osvobozena až do výše 500 000 korun. Dani z příjmů by podléhala sociální výpomoc, jestliže tuto částku překročí (odvody pojistného by se ale neplatily ani v takovém případě).
Je tedy jasné, že se musí jednat o škodu na majetku (na bydlení zaměstnance) na území, kde byl vyhlášen povodňový stav a sociální výpomoc (ne dar) nejlépe do limitu 500 000 korun. Zaměstnavatel by měl pomoc poskytovat z fondu kulturních nebo sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku po zdanění nebo na vrub daňově neuznatelných nákladů.
Půjčky poskytnuté zaměstnancům
V souladu s § 6 odst. 9 písm. i zákona o daních z příjmů jsou od daně z příjmů osvobozena peněžní zvýhodnění (návratná bezúročná půjčka nebo návratná půjčka s úrokem nižším než obvyklým) poskytnutá zaměstnanci na bytové účely do výše 100 000 korun nebo k překlenutí tíživé finanční situace do výše 20 000 korun a u zaměstnance postiženého živelní pohromou do výše 1 000 000 korun a na bytové účely až do výše 200 000 korun k překlenutí tíživé finanční situace.
V souvislosti s poskytnutím zvýhodněné půjčky tedy zaměstnavatel nic zaměstnanci nedodaňuje, nejedná se o majetkový prospěch, tedy nepodléhá dani darovací. Zaměstnavatel ji ovšem poskytuje z fondu kulturních a sociálních potřeb, případně ze sociálního fondu nebo ze zisku po zdanění.
U půjček přijatých na jiné účely nebo ve vyšší částce podléhá dani z příjmů úrok vypočtený způsobem, který je v době poskytnutí půjčky používán peněžními ústavy u půjček obdobného charakteru. U vyšších půjček se vypočte úrok pouze z částky nad limit.
Podle rozsudku NSS ze dne 28. dubna 2005 (č.j. 1AFS 106/2004–57) smlouva o uzavření bezúročné půjčky není právním úkonem, na jehož základě by dlužník nabýval majetkový prospěch, který by podléhal dani darovací.
Pomoci mohou i odbory
Od daně ze závislé činnosti jsou osvobozeny i podpory a příspěvky poskytnuté odborovými organizacemi. Odbory mohou svým členům postiženým povodní poskytnout finanční podporu na zmírnění způsobených škod. Takový příjem nebude bez ohledu na jeho výši podléhat na straně zaměstnance dani z příjmů a ani odvodům sociálního a zdravotního pojistného. Podmínkou je, že se nesmí jednat o náhradu za ztrátu výdělku příjmů. Obdobně může odborová organizace poskytnout i peněžní nebo nepeněžní dar. Přijatý dar od odborové organizace v souvislosti s povodněmi bude samozřejmě od daně darovací osvobozen.
ČLÁNKY DO MAILU