Zákon o platebním styku zrychluje transakce či zkracuje splatnost pojistného

20. 1. 2010
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Autor: 258398
Rychlejší platební transakce, zrušené poplatky, možnost dostat zpět stržené inkaso - tyto a další změny pozorují majitelé svých účtů u bank. Zároveň ale mají podnikatelé kratší dobu splatnosti sociálního a zdravotního pojištění.

Pravidla platebního styku sice upravil nový zákon již v listopadu, ale některé důsledky se projevily až v novém roce. Týká se to především sociálního a zdravotního pojištění, u nichž se sjednotila doba splatnosti. Nově musí tedy podnikatel platby pojistného vtěsnat do lhůty 1. až 20. dne následujícího měsíce, přičemž musí myslet také na to, že za rozhodný den se považuje okamžik, kdy peníze dojdou na účet příjemce. Den, kdy byly peníze z účtu odepsány, tedy nově nehraje žádnou roli. Čtěte více: Změny v sociálním a zdravotním pojištění 2010

Den platby – den, kdy dojde v případě placení na účet k připsání pojistného na účet poskytovatele platebních služeb zdravotní pojišťovny nebo příslušné okresní správy sociálního zabezpečení

Zcela nový zákon o platebním styku (č. 284/2009 Sb.), který nahrazuje předchozí právní úpravu a implementuje směrnici Evropské unie, zajistil i další změny. Patří mezi ně především:

  • změna definice dne platby (den připsání na účet příjemce)
  • zkrácení lhůty pro platební transakce (dva dny)
  • zablokování platebních karet zdarma
  • zrušení účtu zdarma
  • odpovědnost majitele karty za škodu do 150 eur
  • povinnost banky informovat o pohybech na účtu zdarma (minimálně jednou měsíčně)
  • nová úprava inkasních plateb
  • rozšíření působnosti finančního arbitra

Realizace platebních příkazů je rychlejší

Příjemným faktem je pro mnoho majitelů účtů zrychlení doby provedení platební transakce. Banky mají totiž nově povinnost realizovat platební příkaz nejpozději do konce následujícího pracovního dne, ať už se jedná o tuzemské či zahraniční platby. Dříve na to měla banka o den více. Aby byl běžný platební příkaz v rámci tuzemského platebního styku druhý den vyřízen, je nutné jej podat v pracovní době nebo v případě elektronického bankovnictví do 18 hodin. K převodu peněz na účet u stejné banky zpravidla dochází ještě týž den.

U zahraničního platebního styku nejsou lhůty tak jednoznačné, protože záleží také na tom, jak příkaz zpracuje banka (poskytovatel platebních služeb) příjemce. Peníze totiž putují do banky, nikoliv přímo na účet příjemce. Banka může a je povinna garantovat to, kdy se peníze objeví na účtu banky příjemce pouze v rámci zemí EHP (země EU + Island, Lichtenštejnsko a Norsko, pozn. red.), potvrzuje business serveru Podnikatel.cz Monika Klucová, tisková mluvčí Komerční banky (KB), a odhaduje, že v ideálním případě trvá zpracování zahraničního platebního příkazu přibližně čtyři dny. Čtěte více: Jak na DPH a obchody se zahraničím

Co byste od banky jako podnikatelé uvítali více? Poradenství či nižší poplatky?

Ztráta či zcizení karty se musí ohlásit, blokace je zdarma

Zákon zrušil také některé poplatky. Týkají se především zrušení konta (musí být vedeno u banky alespoň rok) nebo blokace karet (při ztrátě či zcizení), za které by si nyní banka neměla účtovat žádný poplatek. V souvislosti s blokací karet také vyvstává majiteli účtu povinnost krádež nebo ztrátu platební karty neprodleně oznámit své bance, aby se zabránilo zneužití. Pokud však ke zneužití dojde a neautorizovaná platební transakce proběhne, odpovídá majitel karty za souhrnnou škodu do výše 150 eur. Čtěte více: Velký přehled kontokorentních úvěrů pro živnostníky

Zmatky kolem výkladu věty vztahující se k výši odpovědnosti majitele karty tak již Česká národní banka (ČNB) rozptýlila. Některé banky si totiž větu zákona o tom, že plátce nese ztrátu neautorizované platební transakce, vyložily tak, že se částka 150 eur vztahovala na každou provedenou transakci. ČNB však úředním sdělením výklad sjednotila. ČNB tímto krokem rychle vylučuje jakékoli nejasnosti o ochraně držitelů platebních karet. Cílem ČNB je zamezit nesprávné interpretaci příslušné směrnice Evropské unie a zabránit výkladu, který by znamenal, že ochrana uživatelů platebních karet podle nového zákona by byla nižší než za předchozí právní úpravy, prohlásil vrchní ředitel a člen bankovní rady ČNB Pavel Řežábek.

skoleni_8_1

Inkasní platby jdou vzít zpět

Zajímavou novinkou je také možnost vrácení inkasa. Majitel účtu tak může během osmitýdenní lhůty od stržení peněz z účtu požadovat za určitých okolností vrácení prostředků zpět. Tato možnost se nevztahuje na zálohové platby, například za elektřinu. Klient bude mít právo odvolat inkasní transakci, pokud její výše převyšuje částku, kterou mohl rozumně očekávat se zřetelem ke všem okolnostem autorizované platební transakce, tvrdí Monika Klucová z KB. Banka pak má deset dní na to, aby peníze vrátila nebo žádost odmítla. Při odmítnutí však musí banka své rozhodnutí řádně odůvodnit. Čtěte více na Měšec.cz: Neoprávněné inkaso z účtu vám musí banka vrátit

Výpisy z účtu minimálně jednou za měsíc

Podle nového zákona musí také banky bezplatně informovat svého klienta o pohybech na jeho běžném účtu, a to nejméně jednou do měsíce. Předpokládá se, že k tomuto účelu využijí především méně nákladné elektronické bankovnictví než výpisy zasílané poštou. Všem klientům doporučujeme zřízení elektronických měsíčních výpisů k běžným účtům z důvodu zvýhodněného poplatku. Navíc budete o provedených platebních transakcích informováni bez zbytečného odkladu, radí například Poštovní spořitelna svým klientům na svém webu. Čtěte více: Zákon o platebním styku má mezery, například jiná pravidla pro firmy a úřady

Autor článku

Redaktor/ka již pro server Podnikatel.cz nepracuje. 

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).