Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob v sobě skrývá podle antimonopolního úřadu některá úskalí, která by mohla ohrozit fungování hospodářské soutěže a veřejných zakázek. Do taxativního výčtu trestných činů se totiž dostalo „porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže“, „sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě“ a „pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži“.
V praxi to znamená, že uvedené delikty budou zkoumat orgány činné v trestním řízení (OČTŘ). Zahájení vyšetřování ze strany OČTŘ by přitom automaticky znamenalo vyloučení zahájení správního řízení v téže věci před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže,
vysvětluje ve svém stanovisku Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS).
Antimonopolní úřad se tak obává, že zákon povede k podstatnému snížení efektivity vymáhání soutěžního práva i kontroly veřejných zakázek. Otázkou je také efektivita, s níž by orgány činné v trestním řízení byly schopny konat v oblasti veřejných zakázek. Narozdíl od ÚOHS totiž nedisponují možností vydávat předběžné opatření zakazující uzavření smlouvy či nápravná opatření, zejména zrušení některých úkonů zadavatele nebo vyslovení zákazu plnění smlouvy,
tvrdí úřad.
Podle úřadu povede stávající úprava ke štěpení pravomocí jednotlivých vyšetřovacích orgánů, což by mohlo zhoršit situaci v prosazování soutěžního práva a v kontrole veřejných zakázek. OČTR by se například zabývaly zakázanými dohodadami, ÚOHS by pak řešil zneužití dominantního postavení, spojování soutěžitelů, rozhodnutí sdružení soutěžitelů či významné tržní síle.
Ještě výrazněji se tato dvojkolejnost může projevit ve veřejných zakázkách. Antimonopolní úřad by nadále sice hlídal postup zadavatelů z řad státních orgánů a územně samosprávných celků a obcí, avšak zakázky sektorových zadavatelů a dotovaných zadavatelů by spadaly pod pravomoc OČTŘ. Zavedeno by tak byla nerovnost mezi jednotlivými zadavateli, kteří by byli za totožné skutky trestáni v odlišných právních režimech,
uzavírá úřad své stanovisko. Čtěte více: Zavede se trestní odpovědnost firem. Jde o návrat k principu kolektivní viny?