Týkají se zaměstnání na dohody o provedení práce při evidenci na úřadu práce, náhradního plnění, agentur práce i soukromí zaměstnanců.
Vláda předložila Poslanecké sněmovně návrh novely zákona o zaměstnanosti. Jedná se o sněmovní tisk s číslem 911. Je zde několik důležitých novinek, které v případě schválení nabudou účinnosti v průběhu roku 2017. Účelem návrhu zákona je provedení změn týkajících se:
- výkonu tzv. nekolidujícího zaměstnání,
- oblasti zprostředkování zaměstnání agenturami práce,
- plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením formou odebírání výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících na chráněných pracovních místech více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům,
- poskytování příspěvku na vyhrazení společensky účelného pracovního místa,
- ochrany soukromí zaměstnanců,
- ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele.
Nekolidující zaměstnání
V případě schválení novely zákona by již nebylo možné v rámci výkonu tzv. nekolidujícího zaměstnání vykonávat činnost na základě dohody o provedení práce. Nekolidující zaměstnání je takové zaměstnání, u něhož měsíční odměna nepřesáhne polovinu aktuální minimální mzdy. Zákonodárci si od této změny slibují větší motivaci uchazečů o zaměstnání k hledání pracovněprávního vztahu zakládajícího účast na nemocenském pojištění. Tím dohoda o provedení práce ve většině případů není. Nesetrvávali by tak delší dobu v evidenci uchazečů o zaměstnání. Podle důvodové zprávy narůstá každoročně počet uchazečů, kteří vykonávají nekolidující zaměstnání právě na výkon dohody o provedení práce (95 %). A to i dlouhodobě, mnohdy po dobu trvající 3 a více let.
Nově by existence pracovněprávního vztahu založeného dohodou o provedení práce byla překážkou pro zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání. V případě pracovní smlouvy či dohody o provedení práce a možnosti nekolidujícího zaměstnání při evidenci u úřadu práce se nic měnit nebude.
Zprostředkování zaměstnání agenturami práce
V oblasti zprostředkování zaměstnání agenturami práce se připravují zásadní změny. Týkají se udělení příslušného povolení ke zprostředkování zaměstnání, úpravy sankcí, ale i stanovení jasnějších pravidel ve vztahu k uživateli (zavedení jeho částečné odpovědnosti), který z hlediska svého postavení může určovat podmínky realizace agenturního zaměstnávání.
Například se navrhuje sloučit dosavadní druhy povolení ke zprostředkování zaměstnání do jednoho. To zjednoduší a zpřehlednění právní úpravy v oblasti správního řízení o povolení ke zprostředkování zaměstnání nejen pro žadatele, ale i uživatelské subjekty či zaměstnavatele. Jedno povolení ke zprostředkování zaměstnání bude opravňovat agentury práce ke všem činnostem uvedeným v § 58 odst. 1 zákona o zaměstnanosti a ve stávajícím znění § 60 odst. 1 zákona o zaměstnanosti. Rovněž se má zamezit, aby funkci odpovědného zástupce u agentury práce, jež je právnickou osobou, nemohly vykonávat osoby, které se ve funkci odpovědného zástupce dříve neosvědčily. Navíc funkci odpovědného zástupce agentury práce bude nyní možné vykonávat pouze v rámci pracovního poměru s pracovní dobou sjednanou v rozsahu nejméně 20 hodin týdně (splnění této podmínky se nevyžaduje u fyzické osoby v postavení statutárního orgánu nebo člena statutárního orgánu této právnické osoby).
Nově založené agentury budou muset prokazovat finanční způsobilost formou složení kauce 500 000 korun. Cílem není ochrana dočasně přidělovaných zaměstnanců, ale omezení účelově založených agentur práce. Zabrání se zakládání několika agentur jediným podnikatelem. V současnosti jsou podnikatelé, zakládající více agentur práce, jejichž prostřednictvím v rámci jednoho měsíce přidělují jednoho a téhož zaměstnance k témuž uživateli. Zaměstnanec tak pracuje v rámci zkráceného pracovního úvazku do stanoveného limitu bez odvodu sociálního a zdravotního pojištění.
Náhradní plnění
V oblasti náhradního plnění zaměstnáváním zdravotně postižených osob, respektive odběrem výrobků či služeb od firem, které tyto osoby zaměstnávají, má vzniknout centrální evidence. Správcem bude ministerstvo práce a sociálních věcí. Jde o další krok k zamezení zneužívání tohoto systému. Údaje mají vkládat dodavatelé plnění a ti také budou za jejich správnost odpovídat. Vždy nejpozději do 30 kalendářních dnů od zaplacení poskytnutého plnění. V evidenci budou vedeny identifikační údaje dodavatele a odběratele, cena výrobků, služeb nebo zakázek bez daně z přidané hodnoty započitatelná do plnění povinného podílu způsobem podle § 81 odst. 2 písm. b) zákona o zaměstnanosti, datum dodání výrobků, služeb nebo realizace zakázek, číslo dokladu, jímž byla vyúčtována dodávka výrobků, služeb nebo realizovaná zakázka, datum zaplacení odebraných výrobků, služeb nebo realizovaných zakázek a čtvrtletní přepočtený počet zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením. Evidence má odběratelům, dodavatelům a kontrolním orgánům poskytnout přehled o jednotlivých dodávkách realizovaných v rámci náhradního plnění.
Společensky účelné pracovní místo
V rámci aktivní politiky zaměstnanosti se navrhuje prodloužení maximální doby poskytování příspěvku na vyhrazené společensky účelné pracovní místo. Plánuje se prodloužení z dosavadních 12 měsíců na 24 měsíců. Změna by měla umožnit umístění uchazečů o zaměstnání na trhu práce po delší dobu a jejich integraci na pracovním trhu.
Ochrana soukromí zaměstnanců
Pro posílení ochrany soukromí zaměstnanců se navrhuje zavedení možnosti orgánů inspekce práce udělit finanční postih, který by obsahoval preventivní i represivní složku. To by mělo zvýšit efektivitu a účinnost kontroly a vymahatelnost povinností uložených zákoníkem práce. Jedná se o porušování ustanovení § 316 zákoníku práce o ochraně majetkových zájmů zaměstnavatele a ochraně osobních údajů zaměstnance.
Platební neschopnost zaměstnavatele
Účelem návrhu zákona v oblasti ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele je zpřesnění procesu zveřejňování údajů o platebně neschopném zaměstnavateli s ohledem na změnu insolvenčního práva. Mzdové nároky může zaměstnanec při platební neschopnosti uplatnit nejpozději do 5 měsíců a 15 kalendářních dnů následujících ode dne, kdy jsou potřebné informace zveřejněny na úřední desce Úřadu práce České republiky. Tento okamžik se nebude vázat na „den vydání příkazu k úhradě“, protože jde jen o úkon správního orgánu. Ten může být navíc učiněn s odstupem po období, do kterého spadají mzdové nároky. Podstatné je, že zaměstnanec nečerpal mzdové nároky více než 3 měsíce v období 12 měsíců po sobě jdoucích.
ČLÁNKY DO MAILU