Zákon zkracující oddlužení se dotkne i OSVČ. Je správné jej nyní protlačovat?

Jedná se o návrh zákona, kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů. Předložilo jej ministerstvo spravedlnosti v souladu s plánem legislativních prací vlády na rok 2020, byla mu udělena výjimka z povinnosti zpracovat závěrečnou zprávu RIA, což se nelíbí některým organizacím. 

Vláda návrh, který částečně transponuje evropskou směrnici o restrukturalizaci a insolvenci, schválila na začátku listopadu. Návrh dále obsahuje implementaci druhé šance a nového postupu při oddlužení živnostníků a malých podnikatelů. Jak uvádí v aktualitách na webu Výzkum insolvence, podle předpokladů se vláda přiklonila k tomu, že pravidla oddlužení budou vztažena také na spotřebitele. Tuto možnost přitom nová směrnice o restrukturalizaci a insolvenci členským státům pouze doporučuje, avšak výslovně ji nepožaduje.

Hlavní změnou je délka oddlužení

Jak jsme psali, klíčovým prvkem novely insolvenčního zákona je zkrácení doby oddlužení v nových řízeních z dosavadních pěti let na tři roky. Aktuálně platí délka 5 let, přičemž zkrácené tříleté oddlužení je vyhrazeno pouze vybraným kategoriím zranitelných osob, například starobním důchodcům. Pokud návrh projde parlamentem, platila by nová lhůta pro všechna insolvenční řízení zahájená po 1. červenci 2021. Už v dubnu letošního roku se pětileté oddlužení zpřístupnilo všem fyzickým osobám bez ohledu na to, jestli mají dluhy z podnikání.

Návrh by měl dále usnadnit dlužníkům s exekucemi vstup do oddlužení. Exekuční srážky, které by za současné právní úpravy byly až do schválení oddlužení uloženy u plátce mzdy, bude možné použít přednostně na úhradu pohledávek výživného a ve zbytku na úhradu nákladů insolvenčního řízení. Dlužník proto nebude nucen po provedení exekučních srážek uhrazovat výživné a náklady řízení z nezabavitelné částky, doplnil Vladimír Řepka, mluvčí ministerstva spravedlnosti.

Změny se týkají i OSVČ

Ondřej Zezulka, vrchní ministerský rada oddělení civilního práva procesního a insolvenční legislativy z ministerstva spravedlnosti, v článku na epravo.cz návrh označuje jako transpoziční novelu a dodává, že návrh do právního řádu transponuje koncept tzv. druhé šance podle hlavy III směrnice o restrukturalizaci a insolvenci. Novela podle něj představuje relativně stručný a vcelku monotematický návrh, který respektuje výsledky dosažené oddlužovací i akreditační novelou insolvenčního zákona a zůstávají zachovány existující prvky ochrany věřitelů i zákazy opakování oddlužení. 

Novela zjednodušuje postup určení splátky podnikajících fyzických osob. Insolvenční správce má dvě rovnocenné alternativy: buď bude nadále vycházet ze zjištěného zisku dlužníka, nebo se vydá cestou určité „kvazi-dohody“. Zákonnými limity dohody s dlužníkem nadále zůstává odhad očekávaných budoucích měsíčních příjmů a výdajů, které lze dedukovat zpravidla (nikoliv výlučně) z rozdílu reálně dosažených příjmů a reálně vynaložených výdajů za dobu podnikání dlužníka, popisuje dále. Podle něj zavádí tento model flexibilnější řešení, které sice po insolvenčním správci vyžaduje provedení kvalifikovaného posouzení disponibilních příjmů dlužníka, aniž by jej nutilo do rigorózního přezkumu často neexistujícího účetnictví. 

Souvisí návrh zákona s koronavirem?

Svaz průmyslu a dopravy ČR nesouhlasí s tím, aby Poslanecká sněmovna projednávala novelu insolvenčního zákona ve stavu legislativní nouze. Podle nich nejde o návrh, který by neprodleně reagoval na aktuální epidemiologickou či ekonomickou situaci, navrhovaná novela neprošla řádným mezirezortním připomínkovým řízením a teď vláda navrhuje její projednání ve stavu legislativní nouze. Podle generální ředitelky Svazu průmyslu a dopravy ČR Dagmar Kuchtové by takovéto projednávávní měli využívat pouze u opatření, která pomáhají řešit dopady krize. 

Nevidíme žádný důvod k tomu, aby se transpoziční novela insolvenčního zákona projednávala ve stavu legislativní nouze. Chápeme, že za současné situace vzniklé kvůli epidemii vyžadují některá opatření mimořádně rychlou legislativní reakci. Tato novela insolvenčního zákona mezi ně ale rozhodně nepatří, což dokazuje už jen navrhované datum její účinnosti od 1. 7. 2021, dodává dále.

Také Ondřej Zezulka podotýká, že se na rozdíl od nedávné legislativní činnosti ministerstva spravedlnosti v oblasti insolvenčního práva nejedná o reakci na koronavirovou situaci, ale o dlouho diskutované a plnohodnotné koncepční řešení transpozice evropské legislativy. Transpoziční novela byla podle něj dokončena s mimořádným urychlením a neprošla standardní oponenturou odborné veřejnosti v meziresortním připomínkovém řízení. 

Na druhou stranu předkládané řešení nepovažuje za blesk z čistého nebe a uvádí, že na různých odborných fórech již dříve rezonovala otázka optimální transpozice směrnice. Alespoň z mého subjektivního pohledu autora diskuse vždy docházela víceméně ke stejnému závěru. A sice, že z teoretických a praktických důvodů je plně racionální zavést univerzální režim oddlužení nerozlišující mezi podnikateli a spotřebiteli, doplňuje. 

Změkčování podmínek bude pokračovat

Dušan Šrámek ve svém komentáři na E15.cz uvedl, že na to, že návrh neprošel řádným mezirezortním připomínkovým řízením, upozornily poslanecké kluby ve společném dopise společně se Svazem průmyslu a dopravy také Hospodářská komora ČR a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. Poslanci ústavně právního výboru námitky vyslyšeli a účelové projednání ve stavu legislativní nouze zamítli. 

To však podle Šrámka neznamená, že vláda návrh vzdá s tím, že už minulá úprava oddlužení přinesla výrazné změkčení podmínek pro vstup do oddlužení a snížení dosavadní výše splátek. Aniž by došlo k jakémukoli vyhodnocení přijaté novely, hodlá vláda v neustálém změkčování podmínek pro dlužníky pokračovat i nadále. Jistota smluvních vztahů mezi věřiteli a dlužníky, víra v právo a v prosazení legitimních očekávání při vymožení soudně uznaných pohledávek alespoň v akceptovatelné výši tak dostává opětovně na frak, uzavírá Dušan Šrámek.