Nejpozději do konce tohoto měsíce musí veřejné elektronické dražby splňovat nově stanovené podmínky. Jde například o zaznamenávání všech úkonů s rozlišením na setinu sekundy nebo informace o konkurenčních příhozech nejpozději do deseti vteřin. Cílem je zpřehlednit online dražby a sjednotit požadavky na jejich průběh. Po startu elektronických dražeb nemovitostí v roce 2009 a loňském povolení e-dražeb věcí movitých musely na jejich rostoucí oblibu reagovat i příslušné dozorující orgány. Kromě obecného ustanovení § 16a zákona o veřejných dražbách dosud chyběla podrobná prováděcí úprava. Tento nedostatek nově odstranila vyhláška č. 18/2014 Sb. o stanovení podmínek postupu při elektronické dražbě. Tu začátkem roku vydalo Ministerstvo pro místní rozvoj, které na veřejné dražby dohlíží.
U elektronické dražby je zásadní sledování času, a to jak pro zájemce, tak pro dražebníka. V praxi by neměly vznikat situace, kdy věc vydraží větší počet zájemců. Vyhláška myslí i na dostatečný čas pro příhoz před koncem dražby. Pokud v posledních pěti minutách před koncem dražby učiní jeden z účastníků příhoz, automaticky se prodlužuje čas pro příjem dalšího podání o pět minut. Dražebník má také povinnost sledovat dostupnost svého webového potrálu, a pokud by zjistil, že byl k jeho systému omezen přístup po dobu delší než jedna minuta, musí o situaci neprodleně informovat všechny účastníky a prodloužit konání dražby o celou hodinu. Dražební portál nesmí zájemcům klást překážky technického rázu. Systém musí fungovat na běžných internetových prohlížečích a nesmí využívat žádné speciální aplikace s výjimkou tří nejrozšířenějších, JavaScript, Flash a Adobe Reader.Vyhlášku vítáme, její dodržování zabrání tomu, aby se potencionální zájemci setkali s neprofesionálně vedenými elektronickými dražbami a ztratili tak důvěru v celý systém,
komentuje Radim Hasman ze společnosti Eurodražby.cz.
Po ukončení dražby, ať už byl předmět vydražen nebo ne, se vždy vyhotoví záznam. Jeho součástí jsou vedle označení draženého předmětu a zúčastněných osob i poskytnuté identifikátory dražitelů, včetně jejich IP adres. Správce elektronického dražebního systému pak tyto záznamy archivuje po dobu nejméně jednoho roku pro případ kontrol, které provádí pracovníci Ministerstva pro místní rozvoj.
Dále čtěte: Online dražby. Co je třeba pro účast?
Důvodem pro zavedení elektronických dražeb bylo jejich zpřístupnění širší veřejnosti a zvýšení transparentnosti dražebního procesu. Ne každý zájemce se může dostavit v daný termín na dané místo, což je nutná podmínka pro účast na tradiční fyzické dražbě. Také pravděpodobnost, že by se zájemci na výsledku mezi sebou předem domluvili, je u elektronických dražeb prakticky nulová. Účastníci spolu do styku vůbec nepřijdou, komunikují totiž pouze a výhradně s dražebním portálem, který jim přiřadí unikátní přístupové údaje. S nimi se do systému přihlásí a pak už jen postupují podle instrukcí dražebníka. Přesná komunikace v reálném čase je tak alfou a omegou celého procesu.