Zaměstnavatelé nejsou povinni platit za zaměstnance jen sociální a zdravotní pojištění, ale také zákonné úrazové pojištění. A to bez ohledu na počet zaměstnanců. Někteří na tuto povinnost zapomínají. Čtěte, jak pojištění vzniká, jaké jsou ohlašovací povinnosti, sankce za neplacení, zda ho lze přerušit a jak je to v případě dohod konaných mimo pracovní poměr či u zaměstnanců na mateřské.
Vznik úrazového pojištění
Zákonné úrazové pojištění se vztahuje na všechny zaměstnavatele. Pojištění vzniká automaticky.
Pojištění odpovědnosti zaměstnavatele nevzniká uzavřením pojistné smlouvy zaměstnavatele s vybranou pojišťovnou, ale automaticky přijetím prvního zaměstnance do pracovního poměru, případně uzavřením některé z dohod konaných mimo pracovní poměr. Pojištění obvykle trvá až do ukončení podnikatelské činnosti zaměstnavatele. Zaměstnavatel je pojištěn pro případ odškodnění zaměstnanců při pracovním úrazu (včetně úrazů vzniklých při pracovních cestách) a nemocí z povolání. V okamžiku vzniku škody zaměstnavatel bez zbytečného odkladu oznamuje pojišťovně, že nastala škodná událost, uvede své stanovisko k požadované náhradě a předpokládanou výši škody. Dále postupuje v souladu s pokyny pojišťovny. Jednání se zaměstnancem může na základě zmocnění zaměstnavatele převzít i sama pojišťovna. Ta následně uhradí za zaměstnavatele vzniklou škodu.
Zaměstnavatel zaměstnávající alespoň jednoho zaměstnance nahlásí bez zbytečného odkladu pojišťovně své identifikační číslo a další potřebné údaje. Zákonné pojištění odpovědnosti provozují u nás v současnosti dvě pojišťovny: Kooperativa a Česká pojišťovna. U České pojišťovny jsou pojištěni zaměstnavatelé, kteří měli sjednáno pojištění do 31. prosince 1992, u Kooperativy všichni ostatní zaměstnavatelé.
Pro přihlášení na Kooperativu lze použít formulář zveřejněný na webových stránkách pojišťovny.
Korespondenci na Českou pojišťovnu je možné zasílat na adresu:
Česká pojišťovna a.s.
P.O. BOX 305
Brno 601 00
Výše pojistného a penále
Povinností zaměstnavatele je vypočítat a odvést pojistné. Pracuje se s vyměřovacím základem shodným se základem pro sociální pojištění (nezahrnují se zde činnosti, které nezaloží účast na nemocenském pojištění – malý rozsah, dohoda o provedení práce do 10 000 korun). Základem pro výpočet pojistného je tedy souhrn vyměřovacích základů všech nemocensky pojištěných zaměstnanců za uplynulé kalendářní čtvrtletí, násobený sazbou uvedenou v příloze vyhlášky ministerstva financí č. 125/1993 Sb., zákon o úrazovém pojištění. Jedná se o podmínky a sazby zákonného pojištění zaměstnavatelů za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Sazby pojistného činí 2,8 až 50,4 promile dle převažujícího předmětu činnosti zaměstnavatele klasifikovaného podle OKEČ, tj. odvětvové klasifikace ekonomických činností. Minimální výše čtvrtletního pojištění činí 100 Kč.
Vyměřovací základ a strop pro sociální pojištění
V případě sociálního pojištění hovoříme o maximálním vyměřovacím základu, takzvaném stropu pro odvod sociálního pojištění. Ovšem dle stanoviska pojišťovny Kooperativy se omezení v podobě maximálního vyměřovacího základu pro výpočet pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti na výpočet pojistného na zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele nevztahuje.
Pojištěn je jen pracovněprávní vztah
Zákonné pojištění se vztahuje na úrazy a nemoci z povolání, které utrpí zaměstnanci v pracovněprávním vztahu (na základě pracovní smlouvy, dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce). Nevztahuje se na jiné osoby, přestože je za ně odváděno sociální pojištění. Například na společníky, jednatele, členy dozorčích rad, představenstva a další. Ze základu pro výpočet pojistného na zákonné úrazové pojištění je třeba tyto druhy příjmů vyloučit.
Úrazové pojištění se platí dopředu vždy do konce prvního měsíce kalendářního čtvrtletí, tedy do 31. ledna, do 30. dubna, do 31. července a do 31. října. Zaměstnavatel, který v předcházejícím čtvrtletí nezaměstnával žádného zaměstnance, zaplatí první pojistné vypočtené ze základu stanoveného pro dané čtvrtletí, a to zpětně, nejpozději do konce prvního měsíce následujícího čtvrtletí.
Odškodnění a DPP do 10 000 korun
V případě, kdy má zaměstnanec sjednánu dohodu o provedení práce s odměnou do 10 000 korun měsíčně, se sice jeho odměna nezapočítává do základu pro výpočet pojistného na sociální pojištění, potažmo ani na zákonné úrazové pojištění, přesto má i tento zaměstnanec při vzniku pracovního úrazu právo na náhradu škody na zdraví. Naopak z dohody o provedení práce s odměnou od 10 001 koruna měsíčně se již úrazové pojištění odvádí. Povinnost platby pojistného se tedy vztahuje i na zaměstnavatele zaměstnávající pouze osoby na dohody o provedení práce s odměnou do 10 000 korun měsíčně. Za této situace odvádí minimální pojistné ve výši 100 korun za čtvrtletí.
A jak je to s odškodněním? Zaměstnanec pracující na dohodu o provedení práce s měsíční odměnou do 10 000 korun (včetně) není nemocensky pojištěn, nepobírá nemocenské dávky, tudíž mu nemůže vzniknout nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti dle § 271a zákoníku práce. Naopak mu vzniká nárok na doplatek rozdílu odměny, která mu ušla z důvodu vzniku pracovního úrazu. Stejně tak mu nemůže vzniknout nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (rentu) a to s ohledem na § 271b zákoníku práce. Ostatní nároky mu přísluší ve stejném rozsahu, jako zaměstnanci v pracovním poměru založeném pracovní smlouvou či dohodou o pracovní činnosti. Obdobně to platí kupříkladu pro dohodu o pracovní činnosti při sjednané odměně do částky 2499 korun měsíčně.
Úrazové pojištění a zaměstnankyně na mateřské
Může nastat případ, kdy zaměstnavatel zaměstnává jedinou zaměstnankyni odcházející na mateřskou dovolenou. Jak pro server Podnikatel.cz vysvětlil postup zaměstnavatele Milan Káňa z Kooperativy pojišťovny, pokud jediná jeho zaměstnankyně odchází na mateřskou a dále na rodičovskou dovolenou, pak zaměstnavatel nemá povinnost hradit v tomto období za ni zákonné pojištění. Postačí, když tuto skutečnost oznámí na adresu pojišťovny (inkaso125@koop.cz). My jej dočasně odhlásíme z pojištění. Po návratu zaměstnankyně z rodičovské dovolené nám opět stačí tuto skutečnost jen oznámit na uvedené e-mailové adrese a zaměstnavatel zase začne platit pojistné v termínech dle příslušné vyhlášky,
uzavřel Milan Káňa.
A co když zaměstnavatel neplatí?
Zákonné úrazové pojištění je nutno platit řádně a včas. Sankce za jeho neplacení jsou velmi tvrdé. Nezaplacené pojistné se zvyšuje o 10 % dlužné částky za každý započatý měsíc. Kromě sankcí za prodlení s placením má pojišťovna právo vymáhat na zaměstnavateli úhradu až do výše pojistného plnění vyplaceného z důvodu pojistných událostí v době, za kterou nebylo zaplaceno pojistné. Avšak zaměstnanec bude odškodněn vždy. I v případě neplacení pojistného zaměstnavatelem.
ČLÁNKY DO MAILU