Vzhledem k tomu, že jde o třetí případ v krátké době po sobě, kdy lidovci prohlašují, že jsou proti tomu, co sami schválili, asi už nejde o náhodu. KDU-ČSL má evidentně originální zákonodárnou strategii. Že to nedává smysl? Vraťte se na zem, jak nedávno napsal na Twitteru předseda lidovců Pavel Bělobrádek na kritiku, že nečte zákony, které schvaluje.
@TomHajda @DanMoravek @VasekBartos @kducsl desetitisíce stránek? To myslíte vážně? Stovky zákonů ročně? Vraťte se na zem
— Pavel Bělobrádek (@PavelBelobradek) 4. března 2017
Jsme proti 3. a 4. vlně, kterou jsme odhlasovali
V nedělních Otázkách Václava Moravce prohlásil ministr zemědělství Marian Jurečka, že lidovci odmítají třetí a čtvrtou vlnu EET. Budeme prosazovat po volbách, aby nikdy nenastala,
uvedl Jurečka.
Inu, co se týče třetí a čtvrté vlny (tedy hlavně řemeslníci), je pravda, že EET u nich nedává smysl. Na rozdíl od restaurací a obchodů totiž z případného nepřiznání tržby profituje přímo i zákazník, který díky tzv. platbě „bez dokladu“ sám ušetří. Kdo tak nebude chtít evidovat, evidovat stejně nebude a efektivita EET bude u řemeslníků nevalná. Těžko se navíc budou vykonávat i kontrolní nákupy, protože se nedá očekávat, že si úředníci například nechají zrekonstruovat byt za desítky tisíc korun, aby otestovali, že zedník tržbu skutečně zaevidoval. V případě řemeslníků jde navíc řada plateb přímo z účtu na účet a evidenci stejně nepodléhají.
Jenže prohlášení Mariana Jurečky je přesto pozoruhodné, a to především proto, že lidovci v podstatě jednohlasně schválili zákon o evidenci tržeb, který EET, ač s časovým odkladem, zavádí i pro řemeslníky a další podnikatele v třetí a čtvrté vlně. Se zajímavým vysvětlením přišel Pavel Bělobrádek. „ANO nás podrazilo a navrhlo v rozporu s koaliční dohodou plošné zavedení EET, ČSSD se přidala,“ uvedl Bělobrádek pro server Echo24.
Ano, je pravda, že lidovcům se znění, které připravilo ministerstvo, příliš nezamlouvalo. Místo toho, aby ovšem trvali na svém, zvláště když šlo dle dnešních vyjádření o podraz, ustoupili a spokojili se jen s tím, že prosadili odklad pro třetí a čtvrtou vlnu. Nakonec se zachovali poslanci po „lidovecku“ a podraz, tedy plošnou EET, jednohlasně schválili. Mít dnes proto silné řeči o tom, jak 3. a 4. vlnu nepodpoří, je lehce pokrytecké.
Jsme proti neadekvátním pokutám u KH, které jsme odhlasovali
Řeknete si, že jednou politik v rámci svých zásad musí ustoupit. V případě lidovců jde však asi o strategii. Na konci minulého týdne totiž začali brojit proti pokutám u kontrolních hlášení. Sám Pavel Bělobrádek je označil za neadekvátní. Problém vidíme v tom, že v současné chvíli není rozhodující, zda se v kontrolním hlášení podnikatel dopustil chyby, nebo ne. I v případě, že má pouze opravit své kontrolní hlášení nebo potvrdit jeho správnost a o jeden den se zpozdí, i tak bude potrestán sankcí 30 000 korun,
doplnil předsedu své strany Jaroslav Klaška, ekonomický expert KDU-ČSL.
Že i v tomto mají lidovci pravdu, netřeba připomínat. Ostatně server Podnikatel.cz už v roce 2015 upozorňoval na přísnost a nesmyslnost sankčního režimu a na to, že pokutu 30 tisíc Kč budou dostávat i ti, kteří podají hlášení včas a kteří ho mají správně. Jediné, čím se prohřeší, bude fakt, že úřadu včas neodpoví „ano, vyplnili jsme hlášení správně“. Nakonec i Ústavní soud zasáhl do sankčního režimu, kdy zrušil fikci doručení výzvy e-mailem.
Kdo ovšem čeká, že proti vysokým taxativním sankcím vystupovali lidovci už v roce 2014, kdy se příslušná novela zákona o DPH schvalovala, musí být zklamán. Lidovci se proti pokutám nijak neohradili a naopak novelu opět jednohlasně potvrdili, a to hned dvakrát, jelikož ji Senát vrátil s pozměňovacími návrhy (které se ale sankcí netýkaly). Zatímco v případě EET hovořil Bělobrádek o podrazu, u dané novely zákona o DPH otevřeně na Twitteru přiznal, že ani nevěděl, co vlastně schvaloval a že zákon nečetl.
Zveřejňování smluv státních firem máme v programu, a proto jsme je z registru vyloučili
Nikdo se pak už nemůže divit nedávnému postupu lidovců u novely zákona o registru smluv, kde část z nich podpořila „vykostění“ registru smluv, přestože s takovým osekáním podle svých slov nesouhlasila. Lidovečtí poslanci nejprve statečně nepodpořili pozměňovací návrhy, které z registru smluv vyjímaly státní podniky, a hrdinsky poté 5 z nich odhlasovalo finální verzi včetně pozměňovacích návrhů.
Z povinnosti zveřejňovat smlouvy by tak měly být nově vyloučeny státní a národní podniky, částečně Česká televize a Český rozhlas nebo veřejné vysoké školy, které uzavírají smlouvy se soukromou podnikatelskou sférou. Podle odhadů projektu Rekonstrukce státu se jedná až o čtvrtinu obsahu a smlouvy přibližně za 148 miliard korun ročně. Michal Bláha, provozovatel serveru Hlidacsmluv.cz, dokonce hovoří o tom, že se počet smluv v registru sníží o více než polovinu.
Čtěte více: Když Budvar nezpůsobuje bolehlav, ale zatemňuje mozek… Odnesl to registr smluv
Když se pak Michal Bláha dotazoval lidovců, proč někteří poslanci zvedli ruku pro „vykostěný” registru smluv, když zveřejňování smluv u státních podniků mělo KDU-ČSL v programu, uvedl Bělobrádek, že nic takového v programu neměli. Následně se ukázalo, že program KDU-ČSL přímo obsahoval zavedení povinnosti zveřejňovat smlouvy pro všechny státní firmy.
Strategie, kdy hlasujete pro návrhy, se kterými nesouhlasíte, a pak prohlašujete, jak jsou špatné, je samozřejmě legitimní. Někteří mohou namítat, že by bylo lepší, kdyby se lidovci snažili zákon změnit ještě před jeho schválením, a pokud se jim to nepodaří, normu nepodpořili. Vládní koalice bez jejich hlasů nemá většinu a mohlo by se stát, že by své pozměňovací návrhy i mohli prosadit. To by však obnášelo si zákony přečíst a vraťte se na zem, to přeci po nich nelze chtít.
ČLÁNKY DO MAILU