Zálohování nápojových obalů je na spadnutí. Jak to funguje v sousedních státech?

Do roku 2029 bude muset zálohovat celá Unie

Na konci dubna Evropský parlament schválil nařízení o obalech a obalovém odpadu. Toto nařízení stanovuje nová pravidla pro nakládaní s obaly, jejich zpětný odběr a recyklaci a bude pro všechny členské státy přímo právně závazné. Bude tedy bez potřeby transpozice do národního práva a nebude zde prostor pro zásadnější úpravu parametrů či požadavků. Návrh nařízení stanovuje povinnost pro členské státy spustit zálohový systém na PET lahve a plechovky nejpozději v roce 2029, pokud nedosáhnou míry sběru 80 procent u obou materiálů v roce 2026, a zároveň neprokáží kredibilní plán, jak se do roku 2029 dostanou na 90 procent.

Kristýna Havligerová, manažerka pro vnější vztahy Iniciativy pro zálohování, k tomu dodává, že z nově schváleného nařízení vyplývá, že zálohový systém je pro Česko jedinou možnou cestou, jak nakládat s nápojovými obaly. A také jasně stanoví, že se budou PET lahve a plechovky vracet v místě prodeje – nemůže jít tedy o řešení formou takzvaného digitálního zálohování, které nyní začali do diskuse vnášet odpůrci změn. Míra sběru plechovek a PET lahví pro rok 2029 je stanovena na 90 procent pro všechny členské státy. I nadále přitom platí povinnost sběru PET lahví ve výši 90 procent v roce 2029 vyplývající ze směrnice o jednorázových plastech, připomíná a zdůrazňuje, že je potřeba co nejrychleji schválit návrh zákona o zálohování, u kterého nyní dobíhá meziresortní připomínkové řízení. Jinak cíle nesplníme a Česko bude nadále plýtvat cennými materiály a podporovat vytváření odpadu místo cirkulární ekonomiky, shrnuje.

Přečtěte si také:

Zálohování PET lahví a plechovek od příštího roku. Jak to dopadne na malé obchody?

Na Slovensku si lidé na zálohování zvykli

Na Slovensku funguje systém záloh na PET lahve a plechovky už třetím rokem. Jak informovala Iniciativa pro zálohování, od jeho spuštění se vysbíralo více než 2 miliardy lahví a plechovek. Slováci si na systém záloh rychle zvykli. Dále uvádí, že podle průzkumu Instant Research agentury Ipsos vracení použitých PET lahví a plechovek nepředstavuje pro respondenty problém a záloha ve výši 15 eurocentů (cca 3,6 Kč) je pro 80 % z nich dostatečně motivující, aby použitý obal vrátili do sběrného místa. Pro většinu Slováků bylo navíc zavedení zálohového systému správným krokem a oceňují na něm především pozitivní dopady na životní prostředí, méně odpadu v přírodě či opakované využívání suroviny. Na Slovensku obchody s potravinami vnímá více než 85 % Slováků jako ideální místo pro vracení zálohovaných obalů, doplňují dále.

V únoru proběhl v Poslanecké sněmovně odborný seminář zaměřený právě na cirkularitu nápojových obalů. Jedním z vystupujících byl Ján Franek jako zástupce správce zálohovacího systému. Ten v rámci své prezentace sdělil důvody, proč zavedli zálohovací systém. Slovensko se zavázalo do roku 2025 zvýšit současný objem sběru nápojových obalů z 60 na 90 procent. Díky zálohování má šanci vysbírat více kvalitního materiálu na recyklaci a opětovně ho využít v nových obalech. Také se sníží množství odpadků a zvýší estetická hodnota životního prostředí.

Mezi účastníky zálohovacího systému na Slovensku patří 325 výrobců a 306 distributorů s tím, že existují tři druhy odběrů (automat, poloautomat nebo ruční skenování). Odběrných míst je přes 3000 a 36 % z nich tvoří povinné odběrná místa v podobě prodejny nad 300 metrů čtverečních. 64 % pak tvoří dobrovolný odběr (prodejny s menší plochou). Od spuštění systému došlo k vysbírání téměř 1,9 miliardy zálohovaných obalů.

Peter Krasnec, prezident slovenské Asociace podnikatelů v odpadovém hospodářství (APOH), by Česku zavedení povinných záloh na PET lahve nedoporučil. V rozhovoru pro server Průmyslováekologie.cz uvedl, že je zálohový systém nekoncepční tah, který rozbíjí tříděný sběr především plastů, výrazně zvyšuje náklady na třídění ostatních méně hodnotných typů plastů a navíc nepokrývá všechny typy PET obalů (např. na Slovensku se nezálohují PET obaly z oleje, octa, sirupů, mléka, drogerie apod.). Navíc se jedná o investičně natolik nákladný systém, že investice do stavebních prací v obchodech, do automatů na zpětný odběr PET lahví apod. (na Slovensku cca 80 milionů eur) nemá v podstatě téměř žádnou návratnost vzhledem k dodatečně vysbíraným PET lahvím, dodává.

V Německu zálohují přes 20 let

V Německu patří mezi zálohované obaly PET láhve a hliníkové a ocelové plechovky o velikosti 0,1 až 0,3 litry. V obchodech nad 200 m² se obaly vracejí do automatu nebo zaměstnancům obchodu, v menších je možné vrátit obaly pouze od produktů, které daný obchod prodává. Jak uvádí web Zálohujme.cz, Německo má na rozdíl od ostatních Evropských států decentralizovaný systém, který byl v roce 2023 zaveden na odběr PET, hliníku a skla. Server Ekolist.cz informoval, že Německo pravidelně rozšiřuje výčet nápojových obalů se zálohou. V roce 2022 se jednalo o plechovky a plastové lahve od vína a sektů, míchané nápoje z nich nebo ovocné a zeleninové džusy a energetické drinky. Od letošního ledna pak o vybrané mléčné nápoje, jako jsou například kakaa či kefíry.

Jednorázový obal z plastu a plechu je v Německu zálohován částkou 25 centů, v případě opakovaně použitelných lahví se výše zálohy liší. Za běžné pivní lahve záloha činí 8 centů, pokud má třmenový uzávěr, je to většinou 15 centů. Na 15 centů je stanovena také záloha na tvrzené plastové lahve, které se používají opakovaně, upřesňují dále a podotýkají, že ne každý obchod vykupuje všechny typy obalů.

Rakousko bude zálohovat od příštího roku

Obchodně-ekonomický úsek velvyslanectví ČR v Rakousku už dříve informoval, že Rakousko zavede zálohování PET lahví a plechovek od roku 2025. Mělo by se jednat o zálohu ve výši 25 centů, která se bude vztahovat na plastové a kovové nápojové obaly s objemem od 0,1 do 3 litrů. Oproti Německu zde budou z hygienických důvodů tvořit výjimku obaly na nápoje s mlékem či s mléčnou směsí, a to z hygienických důvodů. V zásadě bude možné odevzdat zálohu na všech prodejních místech, kde se nápoje nabízí. Maloobchodníci však budou mít možnost akceptovat pouze ty obaly produktů, které sami nabízí, stejně tak i počet lahví a plechovek, který odpovídá jejich běžnému prodejnímu množství. Na frekventovaných místech, jako jsou například vlaková nádraží, budou zřízené odběrné automaty, popisují.

Časopis Odpady upřesnil, že zálohované výrobky budou označeny zálohovým logem a bude je možné vrátit na všech prodejních místech, kde se prodávají. Ústřední orgán rakouského systému zálohování, společnost EWP Recycling Pfand Österreich gGmbH, si pro technologické řešení vybral společnost Sensoneo. Jejím úkolem bude vypracovat IT řešení, které bude sloužit jako centrální infrastruktura pro celý systém zálohování. Tato firma už dodala řešení pro stejný systém v Rumunsku, na Slovensku, Maltě, v Irsku či Maďarsku.

Polsko zálohování plánuje 

O zavedení vratných záloh na nápojové obaly v Polsku se psalo už v roce 2021 s tím, že mělo být spuštěno v polovině roku 2022. Mělo se jednat o láhve do objemu tří litrů a skleněné láhve do objemu 1,5 litru. Poplatky neměly být zavedeny na plechovky, protože tam byla uspokojivá návratnost ve výši 80 %. Od té doby však k aktualizaci nedošlo a Polsko bylo evidováno jako země, která zavedení zálohování plánuje. Podle portálu Zálohujme.cz by se tak mělo stát do roku 2025.