Plně elektronicky bude možné i zapisovat údaje do obchodního rejstříku a vkládat dokumenty do sbírky listin. Počítá s tím novela zákona, kterou v pátek schválila Poslanecká sněmovna.
Co se dozvíte v článku
Novela už prošla Sněmovnou
Poslanci minulý pátek podpořili novelu zákona v souvislosti s využíváním digitálních nástrojů v právu obchodních společností. Návrh přináší do oblasti zakládání a fungování obchodních korporací řadu změn. Novela se zaměřuje na několik základních problémů. Jednak transponuje směrnici o digitalizaci, díky které by mělo být možné plně elektronicky založit kapitálové společnosti (minimálně s.r.o.). Vládní návrh v tomto ohledu doplňuje novelu notářského řádu, která je účinná od loňského září.
Od loňska už nemusíte osobně k notáři
Právě až do září 2021 roku platilo, že kdo chtěl založit firmu, musel navštívit dvakrát notáře. Nejprve s ním musel sepsat ve formě notářského zápisu buď společenskou smlouvu, nebo zakladatelskou listinu a následně notářský zápis o osvědčení pro zápis do rejstříku. Notář tedy ještě musel potvrdit, že zakladatelé splnili veškeré povinnosti, které zákon pro vznik společnosti předepisuje, hlavně tedy že získali živnostenské oprávnění a splatili své vklady.
Od září loňského roku už ale není nutná osobní přítomnost zakladatele u notáře, ale notář si může veškeré údaje ověřit přes internet. K ověření totožnosti poslouží občanský průkaz s elektronickým čipem či bankovní identita. Notáři mohou nově využívat videokonference a úřední razítko a vlastnoruční podpis notáře nahradila elektronická podoba. Notáři také mohou ověřovat pravost elektronických podpisů.
Notáři dále získali výslovné právo provádět zápisy do evidencí skutečných majitelů a svěřenských fondů a notářská komora může vyhotovovat ověřovací doložku k oficiálním listinám a dokumentům pro jejich použití v zahraničí.
Vzniknou vzorové společenské smlouvy
Minulý týden schválená novela by pak měla založení firmy ještě zjednodušit a zrychlit. Nově bude zakladatelům společností s ručením omezeným umožněno použít i vzorové společenské smlouvy, které vytvoří Ministerstvo spravedlnosti ČR ve spolupráci s příslušnými odborníky a zástupci Notářské komory ČR a uveřejní je na internetu. Vzorové společenské smlouvy budou na internetových stránkách přístupné nejen v českém jazyce, ale i v angličtině. Otázkou nicméně zůstává, zda budou tyto vzory pro většinu firem využitelné.
Použití vzorů pro založení společnosti s ručením omezeným bude dobrovolné, bude však spojené s nižší odměnou notáře za sepsání notářského zápisu a osvobozením od soudního poplatku za zápis společnosti do veřejného rejstříku. Nižší odměna notáře i osvobození od soudního poplatku existuje již za stávajícího stavu, jen je pravidlo odlišně formulované – namísto použití vzorové společenské smlouvy se hovoří o základních náležitostech podle občanského zákoníku a podle zákona o obchodních korporacích,
upřesňuje se v důvodové zprávě.
Pokud budete zakládat s.r.o., využijete možnosti vzorové společenské smlouvy?
Co musí obsahovat společenská smlouva s.r.o.
Co se týče požadavků na samotné společenské smlouvy „eseróček“, nic se měnit nemá. Zákon o obchodních korporacích u společností s ručením omezeným požaduje, aby jejich společenská smlouva obsahovala:
- firmu společnosti,
- předmět podnikání nebo činnosti společnosti,
- určení společníků uvedením jména a bydliště nebo sídla,
- označení podílů, může-li společník vlastnit více podílů, a název druhu podílu a práva a povinnosti s ním spojené, upravuje-li společenská smlouva více druhů podílů,
- výši vkladu nebo vkladů připadajících na podíl nebo podíly,
- výši základního kapitálu,
- počet jednatelů a způsob jejich jednání za společnost.
Nad rámec výše uvedených obligatorních náležitostí společenských smluv u s.r.o. zákon stanovuje i některé další náležitosti, které společenská smlouva musí obsahovat, avšak jen v momentě jejího založení. Po vzniku společnosti a po splnění vkladové povinnosti je lze ze společenské smlouvy vypustit.
Jde o:
- vkladovou povinnost zakladatelů, včetně lhůty pro její splnění,
- údaj o tom, koho zakladatelé určují jednatelem nebo jednateli, popřípadě členy jiných volených orgánů společnosti,
- určení správce vkladů a
- u nepeněžitého vkladu jeho popis, jeho ocenění, částku, kterou se započítává na emisní kurs, a určení osoby znalce, který provedl ocenění nepeněžitého vkladu.
Založení firmy se zrychlí
Zrychlit založení společnosti by pak mělo rozpojení procesu založení a vzniku právnických osob, především obchodních korporací, a procesu získání živnostenského oprávnění. Aktuální úprava vychází z historického stavu, kdy rejstříkové řízení trvalo v řádu týdnů a ne pouze maximálně 5 pracovních dnů, jako je tomu nyní.
Nově nebude nutná časová posloupnost založení – získání živnostenského oprávnění – zápis do veřejného rejstříku, ale tyto procesy budou moci probíhat současně. Výhodou takové úpravy je především ušetřený čas – podnikání lze zahájit dříve, nebude-li nutné čekat na vydání předběžného živnostenského oprávnění živnostenským úřadem a až následně podat návrh na zápis do veřejného rejstříku,
vysvětluje se v důvodové zprávě.
Zakladatelé firmy si budou moci nově vybrat, v jaké fázi ohlásí živnost nebo podají žádost o koncesi – zda tak učiní před podáním návrhu na zápis právnické osoby (v takovém případě ale nemusí čekat na výsledek posouzení živnostenským úřadem, mohou neprodleně podat návrh na zápis), nebo po jeho podání.
Jak nicméně upozorňují odborníci, ke zrychlení celého procesu vzniku firmy v řadě případů nejde. Dle našeho názoru ve značném množství případů nikoliv, neboť v případě, že se jedná o obchodní korporaci, jejímž předmětem podnikání je živnostenské podnikání, tak do doby získání živnostenského oprávnění, nemůže taková obchodní korporace vyvíjet činnost a jedná se o „prázdnou“ obchodní korporaci,
upozornil na serveru epravo.cz Petr Švadlena, advokát a partner společnosti PPS advokáti.
Vznikne evidence osob, které nebudou moct být jednateli
Novela v neposlední řadě opouští vymezení bezúhonnosti podle živnostenského zákona a definuje podmínky výkonu funkce členů voleného orgánu obchodní korporace samostatně výčtem skutečností zakládajících nezpůsobilost k výkonu funkce. Ruku v ruce s tím má vzniknout evidence osob vyloučených z výkonu funkce člena voleného orgánu obchodní korporace. Tématu změny vymezení bezúhonnosti a evidenci vyloučených osob se budeme věnovat v dalším samostatném článku.
Novela, která nyní zamíří do Senátu, nabude účinnosti 30 dnů po vyhlášení ve Sbírce zákonů. Některá ustanovení nicméně začnou platit až v polovině roku 2023 a 2024.