Záludnosti uplatnění daňového zvýhodnění

Nemívají jasno v pojmech jako je dítě v péči nahrazující péči rodičů, společně hospodařící domácnost či dostatečné příjmy rodičů nebo manžela.

Vyživované dítě

Daňové zvýhodnění lze v souladu s § 35c zákona o daních z příjmů uplatnit na vyživované dítě ve společně hospodařící domácnosti. Za vyživované dítě poplatníka se přitom považuje dítě vlastní, osvojenec, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě, které přestalo být u tohoto poplatníka z důvodu nabytí plné svéprávnosti nebo zletilosti v pěstounské péči, dítě druhého z manželů, vlastní vnuk nebo vnuk druhého z manželů, pokud jeho rodiče nemají dostatečné příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit, pokud je

• a) nezletilým dítětem (jedná se o dítě do dosažení věku 18 let, bez ohledu na případnou výdělečnou činnost. Tudíž není třeba dokládat potvrzením o studiu, jak je někdy účetními mylně vyžadováno),
• b) zletilým dítětem až do dovršení věku 26 let (jestliže nepobírá invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně) a soustavně se připravuje na budoucí povolání nebo se nemůže připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost z důvodu nemoci, úrazu nebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.

Dítě v péči nahrazující péči rodičů

Účetním může činit potíže slovní spojení „dítě v péči, které nahrazuje péči rodičů“. Zákon o daních z příjmů se k tomuto pojmu blíže nevyjadřuje, jeho definici však najdeme v ustanovení § 7 zákona o státní sociální podpoře. Za rozhodnutí příslušného orgánu o svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů se považuje rozhodnutí soudu o

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví

PhDr. Dagmar Kučerová

mzdový poradce

Položit dotaz

• svěření dítěte do péče jiné osoby,
• osvojení dítěte,
• předání dítěte do péče budoucího osvojitele,
• předání dítěte osvojiteli do péče před osvojením,
• jmenování fyzické osoby poručníkem dítěte,
• svěření dítěte do pěstounské péče a do pěstounské péče na přechodnou dobu,
• svěření dítěte do předpěstounské péče zájemci o pěstounskou péči,
• nařízení předběžného opatření o péči o dítě.

Dostatečné příjmy rodičů

Daňové zvýhodnění mohou za splnění zákonem daných podmínek uplatnit i prarodiče ve společně hospodařící domácnosti. Pokud se jedná o vlastního vnuka nebo vnuka druhého z manželů, je samozřejmě třeba, aby poplatník s tímto vnukem sdílel společně hospodařící domácnost. Další podmínkou pro uplatnění daňového zvýhodnění prarodičem je, aby jeho rodiče neměli dostatečné příjmy, ze kterých by mohli daňové zvýhodnění na toto dítě uplatnit (nevznikl ani plný nárok na daňový bonus), vysvětlila pro server Podnikatel.cz Petra Petlachová z Generálního finančního ředitelství a pro snazší pochopení doplnila příkladem.

Společně hospodařící domácnost

Společně hospodařící domácnost definuje ustanovení § 21e zákona o daních z příjmů. Rozumí se jí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Důležitý je faktický stav, nikoliv kde je dítě hlášeno k trvalému bydlišti. Rozhoduje společné hospodaření a spolužití. Nárok na daňový bonus neovlivní ani dočasný pobyt vyživovaného dítěte mimo společně hospodařící domácnost. Podmínka je splněna i u dítěte, jenž za účelem studia pobývá na internátě, podnájmu či koleji.

Manžel vyživovaného dítěte a dostatečné příjmy

Další komplikací může být uplatnění daňového zvýhodnění rodičem na studující dítě ve společně hospodařící domácnosti, které uzavřelo sňatek. V souladu s ustanovením § 35c odst. 8 zákona o daních z příjmů může na vyživované dítě žijící ve společně hospodařící domácnosti s manželem (manželkou) uplatnit manžel (manželka) slevu na dani na manželku. Jestliže však manžel (manželka) nemá dostatečné příjmy, z nichž by mohl (mohla) uplatnit slevu na dani při splnění podmínek uvedených v § 35ba, může daňové zvýhodnění uplatnit rodič dítěte nebo poplatník, u něhož jde ve vztahu k dítěti o péči nahrazující péči rodičů, pokud dítě s ním žije ve společně hospodařící domácnosti.

Při výkladu tohoto ustanovení je třeba opět porozumět pojmu „dostatečné příjmy“. Jedná se o příjmy v postačující výši (tj. vypočtená daň po snížení o všechny nárokované částky slevy na dani umožňuje v plném rozsahu využít slevu na manželku). Vždy je třeba zkoumat, zda manžel (manželka), který je např. také studentem, má dostatečné příjmy. Pokud druhý z manželů dostatečné příjmy k uplatnění slevy na manžela (manželku) má, rodič vyživovaného dítěte daňové zvýhodnění uplatňovat nemůže. Zjednodušeně řečeno, sleva na manželku uplatněná druhým z manželů má vždy před daňovým zvýhodněním přednost.

Slevu na manžela (manželku) může současně druhý z manželů ve společně hospodařící domácnosti uplatnit jen za podmínky, že manžel (manželka) nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč. Vlastními příjmy manželky (manžela) se pro účely ustanovení § 35ba odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů rozumí úhrn všech vlastních příjmů dosažených manželkou (manželem) ve zdaňovacím období nesnížených o daňové výdaje (tj. hrubý příjem), včetně příjmů, které podléhají srážkové dani nebo jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob anebo nejsou předmětem této daně. Do vlastního příjmu manželky (manžela) se zahrnují veškeré příjmy s výjimkou příjmů uvedených v § 35ba odst. 1 b) zákona o daních z příjmů. Do vlastních příjmů manželky (manžela) je pro daný daňový účel nutno zahrnout například i případné příjmy získané zděděním, vydáním nebo darováním nemovité nebo movité věci anebo majetkového práva, příjmy z rozšíření nebo zúžení společného jmění manželů, ceny ze soutěží, přijatá pojistná plnění a náhrady škod apod., připomněla Petra Petlachová z Generálního finančního ředitelství.