Zaměstnanci do profilu na Facebooku mluvit nesmíte, pomluvám se bránit můžete

Řada firem se sociální sítě snaží využívat i ve své činnosti. Na firemních profilech uveřejňují novinky, komunikují přes ně se zákazníky či potenciálními zákazníky, nebo je prostě využívají jako posílení své značky. Společnost směrem navenek ale neprezentuje jen firemní profil, nýbrž i profily jejich zaměstnanců. Zapomeňte však na to, že byste mohli svým zaměstnancům přikázat, aby si založili osobní profil a na něm uveřejňovali informace, které byste chtěli. Zároveň se nemusíte bát, že jste bez šance, když vás zaměstnanec pomlouvá nebo vynáší citlivé informace z firmy. V takovém případě se bránit můžete, poradíme vám jak.

Čtěte také: Sex na pracovišti a další 4 průšvihy zaměstnanců, o kterých se veřejně nemluví

Založení profilu nemůžete přikázat

Práva a povinnosti zaměstnanců v pracovním poměru stanovuje zákoník práce a zaměstnanec musí vůči zaměstnavateli plnit povinnosti vyplývající z pracovněprávního vztahu se zaměstnavatelem. Pokud chcete, aby vás zaměstnanec reprezentoval na sociálních sítích skrze svůj profil, musíte se s ním na tom domluvit nebo případně tuto povinnost zakotvit už do pracovní smlouvy. Jednostranným rozhodnutím, kdy zaměstnanci přikážete, aby vás na svém sociálním profilu propagoval, byste porušili zákon a nemáte na to právo. V případě, že má zaměstnanec již založený svůj soukromý profil na sociální síti dostupné široké veřejnosti, zaměstnavatel ho nemůže jakkoli nutit, aby na něm uváděl informace zaměstnavatelem požadované, potvrdila serveru Podnikatel.cz Barbora Krajcová z advokátní kanceláře Baker & McKenzie.

Stejně tak nemůžete zaměstnanci bez vzájemné dohody poručit, aby si profil na sociální síti vůbec založil. V tomto ohledu sice existuje několik výjimek, pro většinu podnikatelů ale neplatí. V praxi by mohlo jít například o firmu, kde je zaměstnavatelem sociální síť využívaná pro komunikaci se zákazníky. Ovšem i zde by zaměstnavatel musel odůvodnit nutnost zřízení profilu konkrétního zaměstnance a nikoli používání profilu firmy zaměstnavatele. Dalším příkladem by mohl být HR manager, jemuž by bylo zaměstnavatelem nařízeno zřídit si profil na sociální síti LinkedIn, opět je třeba odůvodnit nutnost zřízení profilu konkrétního zaměstnance a nikoli používání profilu firmy zaměstnavatele, upřesnila Barbora Krajcová.

Další výjimku tvoří také vnitrofiremní sociální sítě, které zaměstnavatel používá ke komunikaci v rámci své společnosti, v tomto případě lze po zaměstnanci požadovat zřízení profilu.

Čtěte také: Pomlouvají váš byznys na Facebooku? Na příliv nových zákazníků zapomeňte

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví

PhDr. Dagmar Kučerová

mzdový poradce

Položit dotaz

Co dělat, když vás zaměstnanec pomlouvá

Jiná situace ale nastává, když zaměstnanec na svém profilu na sociální síti zveřejňuje informace, které mohou zaměstnavatele poškodit. Zaměstnavatel sice nesmí do soukromých aktivit zaměstnance zasahovat, pokud ale uveřejňováním informací na svém profilu porušuje například v pracovní smlouvě či vnitřních předpisech stanovenou povinnost mlčenlivosti, může se zaměstnavatel proti zveřejňování takových informací úspěšně bránit. Zákoník práce totiž mimo jiné říká, že zaměstnanec má povinnost nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele. Samozřejmě je zcela zásadní, jaké případné informace bude zaměstnanec uvádět, zejména pak v závislosti na konkrétním zákonném ujednání, případě na konkrétním smluvním ujednání, dodala serveru Podnikatel.cz Markéta Deimelová, advokátka TaylorWessing e|n|w|c advokáti.

Běžně se také se zaměstnanci uzavírají doložky mlčenlivosti, a to přímo do pracovní smlouvy, kdy se zaměstnanec zaváže, že nebude šířit jakékoli informace o výkonu své práce, o pracovních postupech apod. Způsob obrany zaměstnavatele závisí na míře a závažnosti porušení. Zaměstnavatel může v závažných případech ukončit pracovní poměr se zaměstnancem, případně vymáhat náhradu škody. U soudu by však musel prokázat příčinnou souvislost mezi vznikem škody a kritizováním na sociálních sítích. V úvahu by dále mohla přicházet civilní žaloba na ochranu osobnosti, neboť každý má právo na to, aby byla zachována jeho dobrá pověst a chráněno jeho jméno. V neposlední řadě, může dojít k porušení obchodního tajemství. Porušení obchodního tajemství pak může naplnit též znaky nekalé soutěže, vysvětlila Deimelová.

Čtěte také: Může se firma bránit proti pomluvám na internetu?

Podnikatelé by se neměli hlavně unáhlovat v případech, kdy je zaměstnanci na sociálních sítích “pouze” kritizují. Pokud vás zaměstnanec například na Facebooku kritizuje za některá vaše rozhodnutí, u kterých není vázán mlčenlivostí a nevymýšlí si, nijak ho za jeho názor penalizovat nemůžete. Penalizace zaměstnanců by teoreticky mohla připadat v úvahu, pokud by informace uveřejněné na jeho profilu byly nepravdivé či způsobilé přivodit vám újmu, pak by se dané jednání dalo soudně napadnout. Vše je ovšem třeba posuzovat individuálně, dle konkrétních okolností, uzavřela Barbora Dajčová z advokátní kanceláře FABIAN & PARTNERS.

Foto: www.isifa.com