Vedení pražského dopravního podniku se podařilo v pátek večer dohodnout se zástupci odborářů a zažehnat tak stávku zaměstnanců podniku, která by způsobila v v hlavním městě totální kolaps. Řada lidí by se nedostala do práce a firmy by díky absenci zaměstnanců přicházely o zisky. Žalovat dopravní podnik za ušlý zisk však nelze, stejně jako ani nejde žádat vrácení peněz za předplacenou legitimaci. Problém zaměstnanců, kteří by díky kolapsu dopravy nedorazili, by firmy musely dle zákona řešit neplaceným volnem.
Stávka řidičů pražské MHD odvrácena
Stávku odborářů pražského dopravního podniku se podle všeho podařilo zažehnat. V pátečních večerních hodinách se totiž odboráři dohodli s vedením podniku a města Prahy na podmínkách financování a fungování firmy. Dopravní podnik bude pokračovat v úsporných opatřeních, ale vedení společnosti plánuje nyní více spolupracovat se svými zaměstnanci. Firma si rovněž nechá prověřit již uskutečněný outsourcing a v případě objednávání dalšího se poradí nejdříve s odbory. Město k tomu slíbilo, že doplatí provozní dotace. Čtěte více: Stávka pražských dopraváků: Kdo je tady rukojmí?
Nedá se však vyloučit, že podobná situace se nebude do budoucna opakovat. Kdyby se rozhodli odboráři dopravního podniku v jakémkoli větším městě pro stávku, značně by tím zkomplikovali také fungování většiny firem. Řada zaměstnanců, ale také samotných podnikatelů by se totiž neměla jak dostat do práce. Pokud by tato situace skutečně nastala, měl se podnikatel řídit podle zákoníku práce, respektive podle doplňujícího nařízení vlády.
Při stávce MHD dejte neplacené volno
Právní předpisy určují, že jestliže zaměstnanec nedorazí do práce z důvodů stávky (či z jiného důvodu přerušení dopravního provozu), jedná se podle § 199 zákoníku práce o překážku v práci na straně zaměstnance, přesněji jinou důležitou osobní překážku v práci. Tuto i další ostatní osobní překážky v práci pak specifikuje nařízení vlády č. 590/2006 Sb. Čtěte více: Svatba, pohřeb, zpoždění vlaku.
Dle tohoto nařízení vlády náleží zaměstnanci právo na poskytnutí pracovního volna bez náhrady mzdy nebo platu. Ovšem jen na nezbytně nutnou dobu pro nepředvídané přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků, nemohl-li zaměstnanec dosáhnout včas místa pracoviště jiným přiměřeným způsobem,
dodal pro server Podnikatel.cz advokát Tomáš Holčapek, z Advokátní kanceláře JUDr. Rostislava Dolečka. Čtěte také: Za poskytnuté neplacené volno zaměstnancům odvedete pojistné.
Jinými slovy řečeno, pokud pracovník nemůže kvůli stávce v dopravním podniku (nebo kvůli jakémukoli jinému kolapsu dopravy) dorazit do zaměstnání, má právo na pracovní volno, které však nedostane proplacené. Za jistých okolností pak může podnikatel zaměstnanci určit, že si na dobu stávky má vzít dovolenou. Musel by však splnit podmínky ze zákoníku práce a oznámit to zaměstnanci minimálně 14 dní předem. Ve větších firmách navíc musí rozvrh dovolené schválit i odbory.
Z ekonomického hlediska bude však pro zaměstnavatele pravděpodobně výhodnější dovolenou neurčovat a poskytnout zaměstnanci pracovní volno bez náhrady mzdy z důvodu jiné důležité osobní překážky v práci,
radí Tomáš Holčapek. Čtěte více: Na dovolenou jen s požehnáním zaměstnavatele.
Ušlý zisk vám dopravce nenahradí
Pokud podnikateli nedorazí zaměstnanci kvůli nefunkční dopravě do práce, s velkou pravděpodobností to může řadu firem připravit o část zisku. Jenže o ušlý zisk firma dopravce žalovat nemůže. To prakticky nepřipadá v úvahu. Pouze, kdyby ta firma měla s nějakým dopravcem uzavřenou smlouvu, na jejímž základě by se ten dopravce zavázal za určitých, konkrétních podmínek zaměstnance firmě dopravovat. Pak by pochopitelně škoda ve formě ušlého zisku přicházela v úvahu,
vysvětlil serveru Podnikatel.cz Jaroslav Vaško, advokát ze serveru EPRAVO.CZ.
Smůlu má rovněž ten, kdo by požadoval po dopravním podniku vrácení peněz za předplacený časový kupon. Za nevyužitou nebo částečně nevyužitou časovou jízdenku se jízdné nevrací, nestanoví-li dopravce ve smluvních přepravních podmínkách jinak. Podle tarifu Pražské integrované dopravy (PID) však prakticky úhrada nepřipadá v úvahu.
Je-li uživateli znemožněno využít výše uvedené předplatní časové jízdenky, a to nejméně na dobu nepřetržitých 16 dní do ukončení časové platnosti zakoupené jízdenky (časového kuponu), DP vrátí část jízdného zpět za nevyužitý časový jízdní doklad,
uvádí se v IX. části tarifu. Dopravní podnik nicméně může jízdné navrátit i mimo uvedené podmínky, je to však jeho právo, nikoli povinnost. Čtěte také: Pojistky pro podnikatele lze upravit individuálně.
Poskytujete zaměstnancům neplacené volno?
Naděje? Pouze v případě nezákonné stávky
Přestože se na dopravci asi nikdo žádného odškodnění nedomůže, existuje šance vymoci ušlé zisky na organizátorech stávky. Jedním z předpokladů vzniku odpovědnosti za škodu je totiž porušení právní povinnosti. Jenže samotné právo na stávku zaručuje Listina základních práv a svobod (článek 27 odst. 4), která je právním aktem té nejvyšší síly a nelze ji tedy napadnout jiným zákonem. Tato možnost však připadá v úvahu tehdy, jestliže by šlo o stávku nezákonnou.
Aby se stávka dala označit za zákonnou, musí s ní souhlasit alespoň dvě třetiny zaměstnanců, kteří se účastní hlasování o stávce. Tedy ti, kterých se má kolektivní smlouva, o níž je veden spor, týkat. A to za předpokladu, že se hlasování zúčastnila alespoň polovina všech zaměstnanců,
doplnil Tomáš Holčapek. Platí ale i další podmínky, aby se stávka dala označit za zákonnou. Odbory musí zaměstnavateli alespoň tři pracovní dny předem sdělit, kdy stávku zahájí, jaké jsou její důvody a cíle a počet zaměstnanců, kteří se jí zúčastní.
Jestliže by odbory nesplnily všechny zákonem dané požadavky, jednalo by se pak o stávku nezákonnou a podle právníků by se poté dalo hovořit o porušení právní odpovědnosti za vzniklou škodu. V případě stávky nezákonné se po vyslovení nezákonnosti soudem lze domáhat náhrady škody po tom, kdo stávku vyhlásil. Zákonnost či nezákonnost stávky však musí posoudit soud,
uzavírá Holčapek.
ČLÁNKY DO MAILU