Pod pojmem škoda se rozumí majetková újma, která vznikla poškozenému a je vyjádřitelná v penězích. Škodu pak lze rozdělit na skutečnou, tj. částku, o kterou se snížil majetek poškozeného, a škodu jinou, v důsledku které naopak nedošlo k rozmnožení majetku.
Příkladem škody jiné je ušlý zisk. Za škodu v pracovněprávních vztazích odpovídá poškozenému druhý účastník tohoto vztahu, tedy zaměstnanec zaměstnavateli a zaměstnavatel zaměstnanci.
Odpovědnost zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli se podle zákoníku práce rozděluje na odpovědnost obecnou a odpovědnost zvláštní.
Obecná odpovědnost
Škoda musí vzniknout při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi.
Plněním pracovních úkolů je výkon pracovních povinností v souladu s náplní práce zaměstnance, ale i jiná činnost vykonávaná na příkaz zaměstnavatele. Může jít i o úkony konané zaměstnancem z vlastní iniciativy, jestliže k tomu nepotřebuje zvláštní příkaz.
Přímou souvislost s plněním pracovních úkolů má i činnost konaná během práce, před zahájením práce nebo po jejím ukončení. Například jde o přípravu pracoviště, úklid pracoviště, ale také obvyklá činnost konaná o přestávce v objektu zaměstnavatele.
Škodu může zaměstnanec způsobit zaměstnavateli z nedbalosti nebo úmyslným zaviněním. Zaměstnavatel je povinen zaměstnanci škodu prokázat, s výjimkou zaviněného manka a ztráty svěřených předmětů. Pokud škoda vznikla také porušením povinností zaměstnavatele, je zaměstnanec povinen nahradit pouze poměrnou část. Jestliže způsobí škodu více zaměstnanců, uhradí každý z nich rovněž poměrnou část, a to podle míry zavinění.
Zaměstnanec, který odpovídá za škodu způsobenou při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi, nahradí zaměstnavateli skutečnou škodu v penězích nebo odčiní škodu uvedením v předešlý stav. Výše náhrady škody požadované zaměstnavatelem však nesmí u jednotlivého zaměstnance překročit čtyřapůlnásobek jeho průměrného měsíčního výdělku. Při úmyslném způsobení škody a škody způsobené v opilosti či zneužití jiných návykových látek toto omezení neplatí. Čtěte více: Za smrt zaměstnance musí podnikatel zaplatit
Zákoník práce v platném znění
Zvláštní odpovědnost (oproti obecné odpovědnosti zmírněná nebo zpřísněná)
Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvrácení škody
Zaměstnanec je povinen upozornit zaměstnavatele na hrozící škodu nebo zakročit, pokud je to nutné k zabránění bezprostředního vzniku škody. Vždy však musí postupovat v zájmu ochrany svého zdraví nebo zdraví svých spolupracovníků.
Při určení výše náhrady škody se přihlíží k okolnostem, které bránily splnění povinnosti a k významu škody pro zaměstnavatele. Maximální výši náhrady škody stanovil zákoník práce v tomto případě na trojnásobek průměrného měsíčního výdělku zaměstnance.
Příklad:
Zaměstnankyně si při úklidu všimla ucpaného vodovodního odpadu. Neučinila žádné kroky k odstranění závady ani na tuto skutečnost neupozornila svého nadřízeného. V této souvislosti došlo k vytopení přilehlých prostor a škodám na kancelářském zařízení.
Zaměstnankyně nesplnila svou povinnost k odvrácení škody a je v souladu se zákoníkem práce odpovědná zaměstnavateli za vzniklou škodu, maximálně však do výše trojnásobku svého průměrného měsíčního výdělku.
Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat
Zaměstnanec, který na základě dohody o hmotné odpovědnosti převzal svěřenou hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, odpovídá za vzniklý schodek, tzv. manko v plné výši. Odpovědnost se vztahuje jen na předměty, které má zaměstnanec pod svou kontrolou a se kterými po celou dobu disponuje. Obvykle jde o hotové peníze, poštovní a kolkové známky, zboží na skladě, stravenky a jiné ceniny. Nemůže se tedy jednat o vybavení dílny, kanceláře nebo o zboží v prodejně volně přístupné zákazníkům.
Dohoda o hmotné odpovědnosti musí mít písemnou formu a lze ji uzavřít se zaměstnancem nejdříve v den, kdy dosáhne 18 let věku. V dohodě se označí hodnoty, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat.
Pokud jsou hodnoty svěřeny více pracovníkům současně, odpovídají za případný schodek společně. V tomto případě se jedná o společnou hmotnou odpovědnost. Schodek se jednotlivým zaměstnancům určí jako podíl náhrady podle poměru jejich dosažených hrubých výdělků. Vedoucím zaměstnancům se výdělek započítává v dvojnásobné výši. Při výpočtu se hrubé mzdy všech jednotlivých zaměstnanců sečtou do jednoho celku a procenty se vyjádří podíl každého zaměstnance. Čtěte více: Neplacení zákonného pojištění odpovědnosti se může vymstít
Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů
Zaměstnanec odpovídá za ztrátu nástrojů, ochranných pracovních prostředků a dalších předmětů, které mu byly svěřeny na základě písemného potvrzení. Jestliže cena těchto předmětů převyšuje 50 000 Kč mohou byt svěřeny pouze na základě dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů. Zaměstnanec je povinen nahradit ztrátu svěřených předmětů v plné výši.
Příklad
Zaměstnavatel svěřil zaměstnanci na písemné potvrzení fotoaparát. Zaměstnavatel tento přístroj nakoupil za zvýhodněnou cenu při prodejní akci. Po dvou letech zaměstnanec fotoaparát při pořádání veletrhu ztratil. Zaměstnavatel požaduje po zaměstnanci úhradu ve výši, za kterou by tento nebo podobný typ telefonu zakoupil v současné době. Jakou výši škody musí zaměstnanec uhradit?
Jelikož během dvou let došlo k částečnému opotřebení fotoaparátu, je nutné zjistit jeho hodnotu v době ztráty, nejlépe na základě znaleckého posudku. Při úhradě škody v ceně nového fotoaparátu by se mohlo jednat o bezdůvodné obohacení zaměstnavatele na úkor zaměstnance, protože zaměstnavatel tento fotoaparát zakoupil za cenu výrazně nižší. Čtěte více: Podnikatel se může pojistit také proti chybám v účetnictví
ČLÁNKY DO MAILU