Aktuální situace spojená s válečným konfliktem na Ukrajině vyvolává ve společnosti řadu otázek. Je pochopitelné, že určité nejasnosti vyvstávají rovněž v oblasti zaměstnanosti. Je třeba se (mimo jiné) vypořádat s pracovněprávní problematikou zaměstnanců, kteří po začátku konfliktu odjeli bojovat na Ukrajinu, případně se již nemohli do České republiky vrátit.
Co se dozvíte v článku
Nejde jen o posouzení překážky v práci. Je tu zdravotní pojištění, nárok na řádnou dovolenou, evidenční listy důchodového pojištění a v neposlední řadě možnost, že se zaměstnanec z Ukrajiny nevrátí.
Pracovní volno a povolávací rozkaz na Ukrajinu
Právní názory na posouzení typu překážky v práci z důvodu mobilizace nejsou jednotné. Zákoník práce kalkuluje pouze s brannou povinností, s mobilizací se nepočítá. Avšak podle stanoviska ministerstva práce a sociálních věcí, jestliže občan Ukrajiny jako zaměstnanec českého zaměstnavatele požádá v souvislosti s povolávacím rozkazem, který obdržel, o poskytnutí pracovního volna, jde o nepojmenovanou jinou důležitou osobní překážku v práci podle § 199 zákoníku práce. Zaměstnavatel je v daném případě povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci. Zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu od zaměstnavatele za dobu trvání překážky v práci nepřísluší (ledaže by ji zaměstnavatel poskytl nad rámec zákona).
Zaměstnanec je podle § 206 zákoníku práce povinen uvědomit zaměstnavatele o překážce v práci bez zbytečného průtahu a rovněž je povinen zaměstnavateli překážku v práci prokázat (např. předložením povolávacího rozkazu). Záleží na zaměstnanci, zda o pracovní volno požádá. Zákon nestanoví formu žádosti – může být písemná nebo ústní.
Zaměstnanec se nemohl z Ukrajiny vrátit
Jestliže by zaměstnanec odjel na Ukrajinu bez povolávacího rozkazu, nejedná se o omluvenou překážku v práci. Mohlo by se po dohodě se zaměstnavatelem jednat o čerpání řádné dovolené, neplacené volno atd. V praxi ale došlo i k jiným situacím. Zaměstnanci, kteří v době vypuknutí konfliktu čerpali řádnou dovolenou doma na Ukrajině, se již do České republiky nemohli vrátit. Povolávací rozkaz k prokázání překážky v práci svému českému zaměstnavateli k dispozici nemají.
Pro server Podnikatel.cz se k popisované situaci vyjádřil Jakub Augusta za ministerstvo práce a sociálních věcí. Pokud se ukrajinský zaměstnanec po vyčerpání dovolené nemůže vrátit do zaměstnání v ČR a oznámí tuto skutečnost, jde nepochybně o jinou důležitou osobní překážku v práci (podle § 199 zákoníku práce). Je na zaměstnavateli, aby mu poskytl pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu. Protože je zaměstnanec povinen uvědomit zaměstnavatele bez zbytečného odkladu o překážce v práci a předpokládané době jejího trvání, lze tak učinit i ústně – tedy telefonicky i jiným způsobem.
Je možné ukončit s takovým zaměstnancem pracovní poměr?
S ohledem na to, že zaměstnavatel je povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci, není zde dán výpovědní důvod pro rozvázání pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele. Zaměstnanec samozřejmě může pracovní poměr výpovědí rozvázat kdykoli sám. Je také možné rozvázat pracovní poměr dohodou, shodne-li se na tom zaměstnanec se zaměstnavatelem.
Pracovní poměr však může skončit i jiným způsobem. Jestliže je sjednán na dobu určitou, skončí uplynutím doby, na kterou byl sjednán. Podle § 48 odst. 3 zákoníku práce pracovní poměr cizince nebo fyzické osoby bez státní příslušnosti, pokud k jeho skončení nedošlo již jiným způsobem, končí:
- a) dnem, kterým má skončit pobyt na území České republiky podle vykonatelného rozhodnutí o zrušení povolení k pobytu,
- b) dnem, kterým nabyl právní moci rozsudek ukládající těmto osobám trest vyhoštění z území České republiky,
- c) uplynutím doby, na kterou bylo vydáno povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta nebo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci.
Pracovní poměr může skončit i smrtí. Ale jak to zjistit?
Mnoha českým zaměstnavatelům byli jejich zaměstnanci pocházející z Ukrajiny povoláni do své vlasti a zároveň se řada z nich rozhodla v rámci soudržnosti a loajality bránit svou zemi dobrovolně. V médiích denně sledujeme živé obrazy z aktuálního dění, je tedy pochopitelné, že se zaměstnavatelé o životy svých zaměstnanců z Ukrajiny obávají. Dle ustanovení § 48 odst. 4 zákoníku práce platí, že pracovní poměr zaniká smrtí zaměstnance. Za normálních okolností není nikterak složité úmrtí zaměstnance zjistit, avšak v této naprosto bezprecedentní situaci je získávání informací mnohem komplikovanější,
uvedla Nela Křemečková za FABIAN & PARTNERS, advokátní kancelář. Vysvětlila, že s evidencí občanů mají nyní problém také samotné ukrajinské úřady a proces zjišťování obětí konfliktu bude mít ještě dlouhého trvání. Bohužel, čeští zaměstnavatelé pravděpodobně zůstanou odkázáni na informace od rodinných příslušníků svých zaměstnanců. Mohou se také individuálně obrátit na velvyslanectví Ukrajiny v ČR, které by mělo být schopné tyto informace po případném ukončení konfliktu poskytnout. V aktuální situaci však ani ty nejpovolanější úřady takové informace ve většině případů neevidují.
Další pracovněprávní souvislosti v otázkách a odpovědích
Avšak jsou tu i další otázky, které musí zaměstnavatelé aktuálně řešit. Přinášíme odpovědi na některé z nich.
1. Musíme zaměstnanci uvolněnému v rámci mobilizace držet jeho pracovní pozici?
Zaměstnanec, který byl uvolněn z práce pro svou službu v armádě, nemá po návratu nárok na stejné pracovní místo. Bude zařazen v souladu s pracovní smlouvou – tedy na sjednaný druh práce a místo výkonu práce.
2. Jak je to se zdravotním pojištěním po dobu překážky v práci?
Po dobu trvání tohoto pracovního volna zaměstnanci není stanovena povinnost platit zdravotní pojistné z minimálního vyměřovacího základu a pojistné se platí pouze ze skutečně dosaženého příjmu. Jestliže příjem ze zaměstnání není žádný, pojistné na veřejné zdravotní pojištění se neplatí (§ 3 odst. 9 písm. b) zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění).
3. Vzniká za dobu uvolnění nárok na řádnou dovolenou?
Výkon práce pro účely řádné dovolené je podle Jakuba Augusty z MPSV nepojmenovanou jinou důležitou osobní překážku v práci (dle § 199 zákoníku práce), jedná se tedy pro účely dovolené o tzv. limitovanou překážku v práci (ve smyslu § 216 odst. 2 zákoníku práce).
4. Jak je to s evidenčními listy důchodového pojištění?
U evidenčního listu důchodového pojištění kalendářní měsíce, ve kterých nebude zúčtován žádný příjem za výkon výdělečné činnosti ani jiný příjem (poskytovaný v souvislosti se zaměstnáním), ze kterého se odvádí pojistné na důchodové pojištění, nebudou dobou důchodového pojištění. Takové měsíce budou na ELDP označeny znakem „X“ a počet dnů připadajících na tyto měsíce nebude zahrnut do počtu uváděného ve sloupci „Dny“.
ČLÁNKY DO MAILU