Pracovně neschopných bylo od začátku roku víc než loni za stejnou dobu. Zkrátila se však průměrná délka stonání. Zaměstnanec se vrací do práce o šest dní dřív. V pololetí 2014 průměrná délka trvání jednoho případu dočasné pracovní neschopnosti činila 46 dní, v roce 2015 jen 40 dní,
říká mluvčí České správy sociálního zabezpečení Jana Buraňová.
Mohlo by zaujmout: OSVČ na neschopence. Hloupost, nebo se to může vyplatit?
Nejvíc dnů prostonali zaměstnanci na neschopence v Jihomoravském, Středočeském Moravskoslezském kraji a v Praze. Praha měla zároveň nejvíc stonajících. Ti ale na neschopence zůstávali nejkratší dobu.
Náhradu mzdy platí od roku 2014 zaměstnavatel v prvních čtrnácti dnech pracovní neschopnosti. Počátkem října vyšlo ve Sbírce listin pod číslem 214/2014 sdělení ministerstva práce a sociálních věcí, kterým byl stanoven všeobecný vyměřovací základ a redukční hranice pro nemocenské platné v roce 2015.
Hranice nemocenské
Od roku 2014 se poskytuje náhrada mzdy pouze v době prvních 14 kalendářních dnů nemoci. Od patnáctého dne je zaměstnanec zabezpečen nemocenským od České správy sociálního zabezpečení.
Pro úpravu průměrného výdělku se využívají redukční hranice stanovené § 22 odst. 3 zákona o nemocenském pojištění. Ty jsou každoročně odvozovány ze všeobecného vyměřovacího základu, stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění (za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se výše redukčních hranic stanoví). Pro rok 2015 se tedy vychází z vyměřovacího základu roku 2013.
Redukční hranice pro nemocenské a jednotlivé kroky, jak je stanovit, včetně praktických příkladů, hledejte v článku: Náhrada mzdy se v roce 2015 zvyšuje, dobrovolné pojištění se ruší