Zaměstnavatel je povinen provést zaměstnanci měsíčné zákonné srážky – pojistné zdravotního pojištění, pojistné na sociální zabezpečení, nemocenské pojištění, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a samozřejmě zálohu na daň z příjmů.
Pravidlo: 7 kalendářních dnů a 400 Kč měsíčně
Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn započitatelných příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů zaměstnance a plynou z pracovně-právního vztahu, který zakládá účast na nemocenském nebo důchodovém pojištění. Vyměřovací základ je tedy součet příjmů zaměstnanců, kteří pracují v podniku na základě pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti.
Pojistné se neplatí z příležitostného zaměstnání. Pokud byl pracovní úvazek tak nízký, že příjem nedosahuje ani 400 korun měsíčně, jedná se o příležitostné zaměstnání. Nahodilé jednorázové zaměstnání je považováno za příležitostné, pokud netrvalo déle než 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích. U dohody o pracovní činnosti je to podobné. Zaměstnanec je účasten na nemocenském pojištění, jestliže dohoda trvala déle než 7 kalendářních dnů a příjem z této činnosti dosáhl alespoň 400 Kč měsíčně.
Od roku 2008 změna: vyměřovací základ se rozšiřuje o plnění poskytovaná formou výhody!
Vyměřovacím základem zaměstnance je součet příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob. Vyměřovacím základem zaměstnavatele je součet vyměřovacích základů zaměstnanců. Pojistné na sociální zabezpečení se odvádí příslušné správě sociálního zabezpečení. Zaměstnanec hradí 8 % z vyměřovacího základu, zaměstnavatel 26 % z vyměřovacího základu.
Nově od roku 2008 se za zúčtovaný příjem zaměstnance považuje nejen plnění peněžní nebo nepeněžní formy, ale také plnění formou výhody. To znamená, že vyměřovací základ není dán jen hrubým příjmem zaměstnance, ale navyšuje se také o různé odměny a výhody, např. příspěvek zaměstnanci na ubytování nebo dopravu do zaměstnání, ale i třeba poskytnutí služebního auta pro soukromé účely. Výhody a nepeněžitá plnění mohou mít také formu výrobků a služeb. Poskytnuté výrobky nebo služby navyšují vyměřovací základ o rozdíl mezi cenou obvyklou a cenou, kterou za tato plnění zaplatil zaměstnanec.
Které výhody a jak zvyšují vyměřovací základ pojistného?
Možnost využití motorového vozidla pro služební i soukromé účely
Pokud zaměstnanci svěříte služební automobil a umožníte, aby automobil používal i pro soukromé účely, zvyšuje se vyměřovací základ pro odvod pojistného o 1 % ze vstupní ceny motorového vozidla.
PříkladZaměstnavatel koupil auto za 420 000 Kč. Auto poskytl zaměstnanci pro služební i soukromé účely. Pokud by mzda zaměstnance byla 20 000 Kč, vyměřovací základ pro odvod pojistného o 4200 Kč, tj. 1 % ze vstupní ceny auta. Poskytnutí motorového vozidla pro soukromé účely je zaměstnaneckou výhodou.
Pohonné hmoty u služebního automobilu používaného pro služební a soukromé účely
Pokud by zaměstnavatel poskytl zaměstnanci automobil a nepožadoval by po zaměstnanci úhradu hodnoty za spotřebu pohonných hmot pro soukromé účely, spotřeba pohonných hmot by byla příjmem zaměstnance. Takový příjem (hodnota spotřebovaných pohonných hmot pro soukromé jízdy) podléhá zdanění a navyšuje vyměřovací základ sociálního pojištění.
Příspěvek zaměstnancům na dopravu
Pokud poskytujete zaměstnancům příspěvek na dopravu do zaměstnání, příspěvek je započítán do vyměřovacího základu pro odvod pojistného. Obdobně to platí i u zakoupení kupónu MHD. Zaměstnavatel, který svým zaměstnancům nakupuje kupóny MHD, poskytuje zaměstnancům výhody, základ daně i vyměřovací základ pro výpočet pojistného se navýší o cenu tohoto kupónu.
Příklad
Podnik poskytuje příspěvek zaměstnancům na dopravu ve výši 500 Kč měsíčně. Příspěvek není osvobozený od daně z příjmů, částka 500 Kč se započítá i do vyměřovacího základu pro odvod pojistného.
Svoz do zaměstnání
Mnohdy, pokud není podnik v dobré dopravní dostupnosti, podnik zajišťuje zaměstnancům svoz do zaměstnání zdarma. Svoz může zajistit vlastním nebo smluvně zajištěným dopravním prostředkem. V tomto případě se jedná o nepeněžité plnění – je to poskytovaná služba. Pro daňové účely se za příjem zaměstnance považuje cena obvyklá. Cena obvyklá by byla cena jízdenky, kterou by si musel zaměstnanec koupit, kdyby se dopravoval veřejným dopravním prostředkem.
Zajištění přechodného ubytování v ubytovně nebo hotelu či bytu
Pokud zaměstnanci zajistíte přechodné ubytování, vznikají vám náklady na pracovní a sociální podmínky zaměstnanců. Náklady na přechodné ubytování budou zvyšovat daňový základ zaměstnance, stejně tak i vyměřovací základ pro pojistné, pokud budou náklady na ubytování vyšší než 3500 Kč měsíčně. Na rozdíl od nákladu na zajištění přechodného ubytování, peněžní příspěvek zaměstnanci na ubytování navyšuje základ daně i vyměřovací základ pro pojistné vždy.
Bezplatné poskytnutí vlastních služeb nebo výrobků nebo poskytnuté slevy z ceny
Zaměstnavatel může zaměstnancům poskytnout své služby nebo výrobky zcela zdarma nebo se slevou. Jedná se o nepeněžitá plnění, navyšuje se základ daně i vyměřovací základ pojistného. Navýšení základu bude provedeno o rozdíl mezi cenou obvyklou za služby nebo výrobky a cenou, za kterou jsme poskytli služby či výrobky zaměstnanci. Za cenu obvyklou považujeme cenu, za kterou se prodává běžným odběratelům.
Příklad
Podnik se zabývá pořádáním jazykových kurzů. Umožní zaměstnancům, např. sekretářce, aby se zúčastňovala kurzu zdarma. Sekretářka navštěvuje kurz v ceně 7000 Kč. O cenu kurzu se navyšuje základ daně i vyměřovací základ pro pojistné.
Kdyby sekretářka zaplatila za kurz 2000 Kč, navyšuje se základ daně i vyměřovací základ o rozdíl mezi obvyklou cenou a prodejní. Obvyklá je 7000 Kč, prodejní 2000 Kč, vyměřovací základ navýšíme o 5000 Kč.
Odměny a dary zaměstnancům
Peněžní odměna zaměstnancům například k životnímu výročí nebo z důvodu trvání zaměstnání podléhá zdanění a navyšuje vyměřovací základ pro pojistné. Výjimkou jsou nepeněžní dary k 50 letům věku podle kolektivní smlouvy do hodnoty 2000 Kč ročně. V tomto případě se vyměřovací základ nezvyšuje.
Podnikatel.cz doporučuje Daně z příjmů 2008
Kromě zásadní novely zákona o daních z příjmů z podzimu 2007, která zasahuje téměř do všech částí zákona, obsahuje toto číslo i další změny pro rok 2008 přijaté v souvislosti s novelou insolvenčního zákona a zákoníku práce, a to jak v zákoně o daních z příjmů, tak i v zákoně o rezervách. Více o knížce.Co ještě zvyšuje vyměřovací základ?
Stručný přehled dalších plnění, které navyšují vyměřovací základ:
- poukaz na rekreaci nad 20 000 Kč ročně,
- příspěvek zaměstnanci na dovolenou,
- peněžní příspěvek na nealkoholické nápoje na pracovišti,
- platba penzijního připojištění a životního pojištěné hrazeného za zaměstnance nad 24 000 Kč ročně,
- peněžní příspěvek na oblečení z důvodu reprezentace,
- vstupní lékařská prohlídka u praktického lékaře proplacená novému zaměstnanci.
Co nezvýší vyměřovací základ?
Do vyměřovacího základu zaměstnance se z příjmů nezahrnující především:
- náhrady škody podle zákoníku práce,
- odstupné, odchodné,
- odměny vyplacené podle zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích,
- jednorázová sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci k překlenutí obtížných poměrů např. v důsledku živelní pohromy.