Novela zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění s číslem 119/2022 Sb., snížila platbu na zdravotní pojištění za státní pojištěnce. Tato změna se podle ujištění zákonodárců nijak nedotkne samotných pojištěnců. Je tu ale skupina zaměstnanců, které ovlivní poměrně výrazně.
Co se dozvíte v článku
Invalidní a starobní důchodce ve zdravotním pojištění
Invalidní i starobní důchodci patří mezi pojištěnce evidované v kategorii státních pojištěnců, za kterou platí pojistné na zdravotní pojištění stát. V souladu s ustanovením § 7 zákona o veřejném zdravotním pojištění patří do této kategorie ode dne přiznání důchodu. Státními pojištěnci jsou i v měsících, kdy jim podle předpisů o důchodovém pojištění výplata důchodu z nějakého důvodu nenáleží.
Pojištěnec, jemuž vznikl nárok na zařazení mezi osoby, za které je plátcem pojistného na zdravotní pojištění stát, má vždy povinnost tuto skutečnost své zdravotní pojišťovně oznámit a doložit. Oznámení však musí být učiněno do osmi kalendářních dnů od vzniku oznamované skutečnosti, tedy ode dne přiznání důchodu.
Zaměstnaní důchodci a povinnosti vůči zdravotní pojišťovně
Nejeden důchodce (starobní nebo invalidní) je k datu přiznání důchodu zaměstnán. V takovém případě činí toto oznámení rovněž zaměstnavatel. A to příslušným kódem. Pro tuto variantu je stanoven kód „D“. Oznámení provede prostřednictvím tiskopisu „Hromadné oznámení zaměstnavatele“ pro příslušnou zdravotní pojišťovnu. I v případě, kdy oznámení provádí zaměstnavatel, by si měl pojištěnec ověřit, zda k tomu skutečně došlo a je zařazen do kategorie státních pojištěnců. Například telefonicky na pobočce příslušné zdravotní pojišťovny.
Vyměřovací základ starobních a invalidních důchodců
Pokud je důchodce zároveň zaměstnancem, platí pojistné na zdravotní pojištění standardně prostřednictvím svého zaměstnavatele. Současně za něj nadále hradí pojistné i stát ze zákonem stanoveného vyměřovacího základu pro státní pojištěnce. Právě z tohoto důvodu se na zaměstnané důchodce nevztahuje minimální vyměřovací základ ve výši aktuální minimální mzdy. Zaměstnavatel vypočítá pojistné na zdravotní pojištění ze skutečného vyměřovacího základu (skutečného výdělku), bez ohledu na jeho výši, tj. bez doplatku do minimálního vyměřovacího základu.
Samozřejmě pouze v případech, kdy z pohledu zdravotního pojištění vznikne zaměstnání. To například nevzniká při sjednání dohody o provedení práce s odměnou do 10 000 Kč měsíčně. Zde zaměstnavatel důchodce ke zdravotnímu pojištění nepřihlašuje a zdravotní pojištění neodvádí. Obdobně u dohody o pracovní činnosti do úhrnného měsíčního limitu 3499 Kč.
Odpočty z vyměřovacího základu
Jiné je to ale u zaměstnaných invalidních důchodců zaměstnavatele, který zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců. Zde se využije takzvaný odpočet. Odpočet znamená, že se z vyměřovacího základu pro výpočet pojistného odečte částka, která je vyměřovacím základem pro pojistné hrazené státem. Za daného zaměstnance se tedy neodvádí pojistné vypočtené ze skutečně dosažené mzdy (platu). Vyměřovacím základem je jen částka přesahující částku, která je vyměřovacím základem u osoby, za kterou je plátcem pojistného stát.
VIDEO: O důchod je možné žádat i online
Zdroj: YouTube
Odpočet může být uplatněn i v případě, kdy skutečnosti, které jsou podmínkou pro jeho přiznání, netrvají po celý kalendářní měsíc. Avšak minimální vyměřovací základ v té části měsíce, kdy zaměstnanec nebyl v kategorii státních pojištěnců, musí být dodržen. Sníží se v poměru počtu kalendářních dnů o dobu, kdy zaměstnanec byl osobou, za kterou platil pojistné i stát. V tom případě se ale jedná o snížení vyměřovacího základu na poměrnou část, nikoli o odpočet.
Změna vyměřovacího základu pro platbu pojistného státem
Od 1. září 2022 se snížil vyměřovací základ pro platbu pojistného státem. A právě díky odpočtům z vyměřovacího základu vzroste platba na zdravotní pojištění invalidním zaměstnancům i jejich zaměstnavatelům. Doposud činil vyměřovací základ 14 570 Kč, aktuálně (poprvé pro platby pojistného za září) se snížil na 11 014 Kč. Logicky tím došlo k navýšení vyměřovacího základu invalidních důchodců zaměstnaných u zaměstnavatele, který zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců.
Příklad: Zaměstnankyně (invalidní důchodkyně) pracuje u zaměstnavatele splňujícího podmínky pro odpočet. Její měsíční mzda činí 16 000 Kč. Naposled v měsíci srpnu zaměstnavatel počítal pojistné z částky 1430 Kč (vyměřovací základ = 16 000 Kč – 14 570 Kč, pojistné za zaměstnavatele 129 Kč, pojistné zaměstnankyně 65 Kč). Od měsíce září se částka po odpočtu zvýší na 4986 Kč (vyměřovací základ = 16 000 Kč – 11 014 Kč, pojistné za zaměstnavatele 449 Kč, pojistné zaměstnankyně 225 Kč).
