Každá osoba samostatně výdělečně činná je registrována k platbě daní u finančního úřadu, přihlášena minimálně k důchodovému a zdravotnímu pojištění. Rozhodnutí zaměstnat osobu jinou však vyžaduje jistá opatření. Předně podnikatele čekají další registrace. Uzavřením prvního pracovně právního vztahu se totiž stává zaměstnavatelem. A vůbec nezáleží na tom, zda zaměstnává pracovníka jednoho nebo třeba sto.
Registrace plátce daně je možná i přes CRM
Zaměstnavatel se musí zaregistrovat k odvodu daní za zaměstnance. Stává se plátcem daně ze závislé činnosti, případně daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby, tzv. srážkové daně. To lze učinit jak na finančním úřadě, tak přes registr živnostenských úřadů.
Centrální registrační místa pro podnikatele (CRM) vznikla jako základní místa pro registraci fyzických a právnických osob, podnikajících v režimu živnostenského zákona. Hlavním úkolem je zjednodušení vstupu do podnikání. Na živnostenských úřadech jsou k dispozici příslušné formuláře (jednotný registrační formulář – dále JRF). Pracovníci živnostenských úřadů při osobním ohlášení živnosti ve většině případů ohlašovateli vyplní elektronickou formu JRF – ohlašovatelé nemusí formuláře sami vypisovat,
sděluje Nataša Kellnerová ze živnostenského úřadu Jablonec nad Nisou.
Pokud se tedy podnikatel při ohlášení živnosti zaregistruje nejen jako poplatník daně z příjmů, ale rovnou i jako plátce daně ze závislé činnosti nebo srážkové daně, nemusí v okamžiku přijetí zaměstnance provádět další registraci na finančním úřadě. S registrací těchto daní ovšem souvisí povinnost každoročního předkládání vyúčtování, a to i kdyby v uvedeném období podnikatel žádné zaměstnance neměl. Proto je vhodnější učinit registraci až v okamžiku, kdy se skutečně rozhodne jiné fyzické osoby zaměstnat. Čtěte více: Přerušení živnosti už nemusíte hlásit, pro sebe si to však nenechávejte
Na finanční úřad do patnácti dnů
Plátce daně je povinen podat přihlášku k registraci u správce daně nejpozději do patnácti dnů od vzniku povinnosti srážet daň nebo zálohy. Pro daň z příjmů vybíranou srážkou podle zvláštní sazby zpravidla platí povinnost plátce odvést sraženou daň do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, kdy ji byl povinen srazit. Úhrn sražených záloh nebo úhrn částek, které měly být sraženy jako zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků, odvede plátce daně nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce, v němž mu povinnost srazit zálohy vznikla.
Srážky i zálohy z mezd se odvádí na čísla účtů, které při registraci poskytne finanční úřad. Daň ze závislé činnosti je zálohová daň. Týká se zaměstnanců, kteří mají u zaměstnavatele podepsáno Prohlášení o zdanitelných příjmech. Naopak srážková daň je daní konečnou. Využívá se například u dohod o provedení práce nebo u krátkodobých brigád. O rozdílech ve způsobu zdanění čtěte více: Podepsat nebo nepodepsat Prohlášení při vedlejší činnosti?
Nataša Kellnerová ze ŽÚ Jablonec nad Nisou dodává, že živnostenské úřady nezpracovávají při registraci podnikatele informace o tom, zda podnikatel zaměstnává či nezaměstnává zaměstnance, tedy zda je či není zaměstnavatelem. Oznámení v rámci CRM vůči ostatním orgánům (finanční úřad, pracovní úřad, orgán sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovna) podává pouze jako fyzická osoba – podnikatel, dle živnostenského zákona. Další registrace jako zaměstnavatel už musí učinit sám.
Registrace u České správy sociálního zabezpečení
Zaměstnavatel se musí u příslušné správy sociálního zabezpečení přihlásit do registru zaměstnavatelů. Samozřejmě v případě, že zaměstnává osoby, kterým vznikla účast na nemocenském pojištění (netýká se např. dohod o provedení práce). Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení se řídí sídlem zaměstnavatele (u právnických osob), místem útvaru zaměstnavatele, ve kterém je vedena evidence mezd nebo v případě zaměstnavatele fyzické osoby trvalým bydlištěm.
Stahujte tiskopis: Přihláška do registru zaměstnavatelů
Mezi základní povinnosti zaměstnavatele vůči ČSSZ patří vypočítat pojistné, které z mezd odvádí zaměstnavatel i zaměstnanec. Částky pojistného za jednotlivé kalendářní měsíce jsou splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Zaměstnavatel si odečte polovinu úhrnu zúčtovaných náhrad mzdy vyplacených svým zaměstnancům za dobu prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti od pojistného, které má za příslušný měsíc odvádět. Na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení potom odvede jen rozdíl.
Údaje ze mzdové evidence zaměstnavatele slouží ČSSZ nejen ke stanovení případných nemocenských dávek zaměstnanců, ale také k výpočtu nároku na důchod a jeho výše. Z tohoto důvodu má zaměstnavatel celou řadu dalších povinnosti, za jejichž neplnění může být vyměřena nemalá sankce. Předně se jedná o:
- Vedení podkladové evidence pro účely důchodového pojištění
- Vyhotovování a předkládání evidenčních listů důchodového pojištění
- Součinnost zaměstnavatele v důchodovém řízení
- Plnění ohlašovací a oznamovací povinnosti
Česká správa sociálního zabezpečení vydala pro zaměstnavatele podrobnou příručku s výčtem jejich úkolů. Stahujte: Úkoly zaměstnavatelů při provádění důchodového pojištění od 1. 1. 2010.
Registrace u zdravotní pojišťovny
Zaměstnavatel se neregistruje automaticky u všech zdravotních pojišťoven. Jen u těch, u kterých jsou pojištěni jeho zaměstnanci. Každá pojišťovna má své vlastní formuláře. Znamená to, že nejprve musí vyplnit příslušnou přihlášku zaměstnavatel sám za sebe a následně přihlásí i své zaměstnance – pojištěnce této zdravotní pojišťovny. K přihlášení zaměstnavatele se přikládá kopie výpisu z obchodního rejstříku nebo výpisu z živnostenského rejstříku v případě fyzických osob.
Mezi základní povinnosti zaměstnavatelů samozřejmě patří pravidelný odvod zdravotního pojištění. Splatnost odvodu pojistného je shodná se splatností pojistného ČSSZ, a to od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce.
Zákonné pojištění zaměstnavatele za pracovní úrazy
V neposlední řadě musí zaměstnavatel přijetí prvního zaměstnance ohlásit na státem určenou pojišťovnu. Pojištění slouží pro případ odškodnění zaměstnanců při pracovním úrazu a nemoci z povolání. Příslušná pojišťovna uhradí za zaměstnavatele škodu, která by, obzvlášť v případě trvalých následků nebo náhrad pozůstalým při úmrtí zaměstnance, mohla přesahovat jejich finanční možnosti. Zákonné pojištění odpovědnosti provozují u nás v současnosti dvě pojišťovny: Kooperativa a Česká pojišťovna. U České pojišťovny jsou pojištěni zaměstnavatelé, kteří měli pojištění sjednané do 31. 12.1992, u Kooperativy všichni ostatní zaměstnavatelé.
Pro přihlášení na Kooperativu lze použít formulář: Přihláška k pojištění odpovědnosti za pracovní úrazy
Sazby pojistného, které musí zaměstnavatel čtvrtletně odvádět, činí 2,8 až 50,4 promile dle převažujícího předmětu činnosti zaměstnavatele klasifikovaného podle OKEČ, tj. odvětvové klasifikace ekonomických činností. Minimální pojištění je stanoveno na 100 korun. O zákonném pojištění zaměstnavatelů čtěte více: Neplacení zákonného pojištění odpovědnosti se může vymstít
Další povinnosti zaměstnavatelů
Zaměstnavatel je samozřejmě povinen spolupracovat s úřadem práce, a to zejména při hlášení volných pracovních míst. Dále musí dodržovat zákoník práce v oblasti uzavírání pracovně-právních vztahů, odměňování, péče o zaměstnance včetně bezpečnostních předpisů atd. Čtěte více: Víte o povinnosti hlásit volná pracovní místa úřadům práce?
Při přijetí prvního zaměstnance nesmí podnikatel zapomenout na registraci plátce daní ze závislé činnosti, případně i daně srážkové, pokud již není k těmto daním zaregistrován, např. při ohlášení živnosti přes CRM živnostenských úřadů. Dále je nutná registrace do rejstříku zaměstnavatelů u ČSSZ. Registruje se u těch zdravotních pojišťoven, u kterých jsou pojištěni jeho zaměstnanci. Často opomíjená je povinnost odvodu pojistného pro případ odškodnění zaměstnanců při pracovním úrazu a nemoci z povolání. Neohlášení přijetí prvního zaměstnance pojišťovně by se nemuselo vyplatit. Nejedná se jen o odškodnění případného pracovního úrazu, ale i o sankce pojišťovny, které rozhodně nejsou zanedbatelné.
ČLÁNKY DO MAILU