Se vstupem ČR do Evropské unie vznikla pro české občany možnost jít snadněji pracovat do zahraničí. Podobně ale i tuzemské firmy mohou jednodušeji využívat pracovníky ze zemí EU. Jaké jsou tedy podmínky pro zaměstnávání občanů EU? A jaká jsou omezení při zaměstnávání pracovníků přicházejících ze zemí mimo EU? Zaměstnavatelé by všechny tyto informace měli znát, v případě jejich nesplnění totiž hrozí vysoké pokuty.
Pro pracovníky EU platí stejná pravidla jako pro Čechy
Z hlediska Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, nejsou občané členských států Evropské unie a jejich rodinní příslušníci považováni za cizince a v souladu s tímto zákonem mají stejné právní postavení jako občané České republiky. Stejné postavení také mají občané Evropského hospodářského prostoru – EHP (tj. Norska, Lichtenštejnska a Islandu) a Švýcarska. Přičemž rodinným příslušníkem se rozumí manžel či manželka a jejich potomci, jsou-li mladší 21 let nebo jsou-li na něm závislí, dále pak vyživovaní (závislí) příbuzní ve vzestupné řadě potenciálního pracovníka či jeho manžela nebo manželky. Díky tomuto vymezení tak občan EU/EHP či Švýcarska nepotřebuje k práci na území ČR žádné zvláštní povolení.
Zaměstnavatel nebo právnická nebo fyzická osoba, u které budou občané EU/EHP a Švýcarska či jejich rodinní příslušníci pracovat, je povinen nejpozději v den nástupu těchto osob k výkonu práce písemně informovat o této skutečnosti úřad práce příslušný podle místa výkonu práce. Informaci musí zaměstnavatel podat písemně a doručit na úřad práce (lze udělat i elektronicky). Stejně tak při ukončení zaměstnaneckého poměru je zaměstnavatel povinen tuto skutečnost oznámit příslušnému úřadu práce (ÚP), a to nejpozději do deseti kalendářních dnů od skončení zaměstnání. Informace se podává stejným způsobem jako při nástupu nového pracovníka.
Podmínky pro zaměstnávání cizinců
Cizincem se z hlediska zákona o zaměstnanosti rozumí fyzická osoba, která není státním občanem České republiky, občanem EU/EHP a Švýcarska, ani jeho rodinným příslušníkem. Cizincem je i osoba bez státní příslušnosti. Výjimkou jsou cizinci, kteří mají na území ČR trvalý pobyt a tak mají z hlediska zaměstnávání stejné právní postavení jako občané České republiky, tzn. že při výběru zaměstnání nejsou omezováni, s výjimkou některých povolání, kde podle právních předpisů platných na území ČR se vyžaduje státní občanství.
Pokud se zaměstnavateli vytvořilo volné pracovní místo a chce-li zaměstnat cizince, musí na příslušný úřad práce podat žádost o povolení získávat zaměstnance ze zahraničí.
Žádost musí obsahovat:
- identifikační údaje zaměstnavatele (název, sídlo a identifikační číslo, jedná-li se o právnickou osobu, nebo jméno, příjmení, rodné číslo a místo podnikání, jedná-li se o fyzickou osobu),
- údaje o pracovním místě a jeho charakteristice (druh práce, místo výkonu práce, základní informace o pracovních a mzdových podmínkách),
- počet požadovaných cizinců,
- předpokládanou dobu zaměstnání,
- profesní skladbu budoucích zaměstnanců včetně kvalifikačních požadavků,
- adresu ubytování a
- případné další informace zaměstnavatele.
K žádosti musí navíc zaměstnavatel přiložit úředně ověřenou kopii dokladu potvrzující oprávnění k podnikání (výpis z obchodního rejstříku, živnostenského oprávnění, případně jiné potvrzení statutu organizace, např. zakládací listinu společenské organizace apod.) a k tomu zaplatit správní poplatek ve výši 2000 Kč.
Základní podmínkou pro vydání povolení k získávání cizinců je situace na trhu práce a okolnost, že se jedná o volné pracovní místo, které s ohledem na požadovanou kvalifikaci nebo dočasný nedostatek volných pracovních sil nelze obsadit jinak. Povolení zaměstnavateli získávat zaměstnance ze zahraničí vydává ÚP na dobu určitou a toto povolení opravňuje zaměstnavatele provádět nábor cizinců.
Povolení získávat zaměstnance ze zahraničí je vydáváno ve správním řízení a je proti němu přípustné odvolání. Pokud zaměstnavatel obdrží od ÚP povolení získávat zaměstnance ze zahraničí, může cizince zaměstnávat pouze v případě, že tento cizinec má:
- platné povolení k zaměstnání od úřadu práce podle místa výkonu práce,
- platné vízum k pobytu za účelem zaměstnání,
- písemně uzavřenou pracovní smlouvu na dobu, která je v souladu s dobou uvedenou ÚP na rozhodnutí o povolení k zaměstnání cizince
a za předpokladu, že zaměstnavatel ho přihlásil k platbě dávek sociálního a zdravotního pojištění.
Současně má zaměstnavatel povinnost oznámit obsazení volného pracovního místa cizincem ÚP do deseti kalendářních dnů. Dále je pak zaměstnavatel povinen písemně informovat příslušný ÚP o tom, že cizinec, kterému bylo vydáno povolení k zaměstnání, nenastoupil do práce nebo ukončil zaměstnání před uplynutím doby, na kterou bylo povolení vydáno. I pro tuto informační povinnost platí termín 10 dnů od nastalé události.
Nelegální práce je dle odhadů značně rozšířena
Největší počet zahraničních občanů pracujících u nás je dle posledních statistik ze Slovenska (99 926 pracovníků) a Ukrajiny (58 915 vydaných pracovních povolení). Častým nešvarem při zaměstnávání osob z ciziny bývá najmout pracovníky bez splnění dříve již zmíněných povinností, tj. najmout cizince na tzv. nelegální práci. Odhady počtů takovýchto pracovníků se různí. Nejedná se ale o nízká čísla. Odhady neziskových nevládních organizací a akademické sféry se pohybují v řádech desetitisíců až statisíců, oficiální odhady státní správy neexistují,
uvedla pro business server Podnikatel.cz Martina Kalinová z Oddělení zahraniční zaměstnanosti Ministerstva práce a sociálních věcí. Přitom postihy pro zaměstnavatele za umožnění nelegální práce mohou být vysoké. Pokuta může dle zákona o zaměstnanosti dosáhnout až 2 000 000 korun. Celkem již bylo uloženo 649 pokut zaměstnavatelům ve výši 21 566 200 Kč,
řekla dále Martina Kalinová. Přesto zaměstnavatelé stále využívají nelegální práci. Důvod je prostý, nižší výdaje na zaměstnance.
V případě legálně zaměstnaného cizince by totiž výplata měla být stejná, jakou by dostal za tu samou práci český občan. V žádném případě nerozlišujeme při mzdách zaměstnance podle jejich občanství,
potvrdil pro business server Podnikatel.cz Ondřej Šuch ze Skanska CZ. V oblasti mzdové politiky nedělá naše společnost rozdíly mezi českými a zahraničními zaměstnanci. Výše výdělku je závislá na odborné kvalifikaci a výkonu,
přidává se k němu Blanka Hrdinová z Metrostavu.
Problém nelegální práce se netýká jen České republiky, ale v podstatě celé EU. Evropská komise tak v akutálních návrzích plánuje přitvrdit při postihování zaměstnavatelů využívajících nelegální práci.
Tvrdší postihy a zelené karty
Podobným směrem se chce ubírat i naše republika. Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje zvýšit pokutu za nelegální práci na 5 000 000 Kč a dále chce zavést pro cizince tzv. zelené karty. Smyslem této novinky má být dle slov ministerstva odstranění nadbytečných administrativních překážek bránících operativnímu přístupu cizinců na český trh práce.
ČLÁNKY DO MAILU