Cizinci u nás mohou pracovat na základě povolení k zaměstnání nebo na základě zelených či modrých karet, které vydává ministerstvo vnitra. Evidence cizinců i občanů z EU, kteří pracují na pracovní povolení vedou úřady práce. Evidence spojená se zaměstnáváním je samozřejmě povinná také pro zaměstnavatele. Povinné údaje předepisuje § 102 odst. 2 zákona o zaměstnanosti.
Povolení k zaměstnání vydávají příslušné úřady práce. Ty také dosud oprávněnost zaměstnání cizinců kontrolovaly. Ovšem, s ohledem na změny v organizaci a činnosti úřadů práce v oblasti nelegálního zaměstnávání a zaměstnávání cizinců, aktuálně připravuje ministerstvo práce a sociálních věcí převod kompetencí k těmto kontrolám z úřadů práce na Státní úřad inspekce práce. Reorganizace úřadů práce oficiálně proběhla k 1. dubnu 2011. Přechodné období pro převod kompetencí na inspekci práce je prodlouženo až do konce května.
Hlášení obsazení místa cizincem
Zaměstnavatel oznamuje obsazení volného pracovního místa cizincem do 10 kalendářních dnů. Rovněž písemně informuje, že že cizinec, kterému bylo vydáno povolení k zaměstnání na konkrétní místo:
- nenastoupil do práce,
- ukončil zaměstnání před uplynutím doby, na kterou bylo povolení vydáno nebo
- zaměstnání bylo ukončeno výpovědí z některých důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e) zákoníku práce nebo dohodou z týchž důvodů, anebo
- zaměstnání bylo ukončeno okamžitým zrušením podle § 56 zákoníku práce i důvod ukončení.
Při ukončení zaměstnání cizince výpovědí, dohodou nebo okamžitým zrušením se uvádí důvod ukončení tohoto zaměstnání. Vždy musí být informační povinnost splněna nejpozději do 10 dnů ode dne, kdy měl cizinec nastoupit na pracovní místo nebo kdy takové zaměstnání skončilo. Čtěte také: Zaměstnáváte na černo? Připravte se na kontroly. Budou důsledné
Zelená nebo modrá karta?
Zelená karta je povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání na území Česka. Zelená karta se vydává cizincům, kteří mají kvalifikaci, po které je u nás poptávka. Cizinec, který má zelenou kartu vydanou na konkrétní pracovní místo, je oprávněn pobývat na území Česka a pracovat na pracovním místě, na které byla zelená karta vydána. Zelená karta tedy spojuje povolení k pobytu i povolení k zaměstnání.
Zelená karta se vydává:
- typ A: pro kvalifikované pracovníky s vysokoškolským vzděláním a klíčový personál
- typ B: pro pracovníky na pracovních pozicích minimálně s požadavkem vyučen
- typ C: pro ostatní pracovníky
Platnost zelené karty je 2–3 roky. U zelené karty typu A a B je možné její platnost za určitých okolností prodlužovat vždy až o 3 roky.
Modrá karta je povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání na území Česka ve zvláštních případech. Cizinec, který má modrou kartu, je oprávněn zde pobývat a pracovat na pracovním místě, na které byla modrá karta vydána, a případně toto místo za definovaných podmínek změnit. Modrá karta spojuje stejně jako zelená karta povolení k pobytu i povolení k zaměstnání. Čtěte také: Agentury práce pod drobnohledem státu
Modrá karta se ovšem vydává pracovníkům s vyšším odborným nebo vysokoškolským vzděláním, kteří mají pracovní smlouvu nejméně na dobu jednoho roku na zákonem stanovenou týdenní pracovní dobu. Výše sjednané roční hrubé mzdy musí činit alespoň 1,5násobek průměrné hrubé roční mzdy pravidelně vyhlašované sdělením ministerstva práce a sociálních věcí. Platnost modré karty je na dobu výkonu zaměstnání stanovenou v pracovní smlouvě plus 3 měsíce, nejdéle však na 2 roky.
Zaměstnávání cizinců není a nebude jednoduché
Se zaměstnáváním cizinců je spojeno větší „papírování“. Časté je bohužel zaměstnávání cizinců bez platného povolení k pobytu nebo zaměstnávání na černo. A na to si úředníci už brzy posvítí. Ministerstvo plánuje v této oblasti zvýšení kontrolní činnosti. Změny v rámci nelegálního zaměstnávání by měla přinést také sociální reforma od roku 2012. Maximální částka pokuty se zvýší z 10 000 na 100 000 korun. Pokutovat přitom bude možné jak ty, kdo zaměstnance nelegálně zaměstnají, tak ty, kdo to umožní. V současnosti je totiž nelegální práce velmi těžko prokazatelná. Osoba nebo firma, na jejímž pracovišti se vykonávala nelegální práce, bude tedy muset nově prokazovat, že nelegální práci na svém pracovišti neumožnila,
vysvětlil pro server Podnikatel.cz Pavel Fabian, advokát z Advokátní kanceláře Fabian & Partners.
Už v roce 2009 byla přijata směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/52/ES o minimálních normách pro sankce a opatření vůči zaměstnavatelům neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí (tzv. sankční směrnice). Je součástí koncepčního boje Evropské unie proti nedovolenému přistěhovalectví, se kterým je úzce spojeno i neoprávněné zaměstnávání. Členské státy mají povinnost implementovat tuto směrnici do svých vnitřních právních řádů nejpozději do 20. 7. 2011. Ministerstvo práce a sociálních věcí již připravilo návrh zákona o zaměstnanosti, který obsahuje rozsáhlá opatření vůči takovým zaměstnavatelům. Čtěte také: Z dohod o provedení práce chce ministerstvo nemocenské a důchodové pojištění
Co čeká zaměstnavatele za neoprávněné zaměstnávání?
Mělo by dojít k zavedení nového správního deliktu a přestupku za „umožnění neoprávněného zaměstnávání“. Neoprávněné zaměstnávání je zaměstnávání cizince, který nesplňuje nebo přestal splňovat podmínky pro pobyt na našem území. Za tento delikt bude možné uložit pokutu v maximální výši až 5 milionů Kč. O správní delikt nebo přestupek se nebude jednat v případě, že zaměstnavatel o nelegálním zaměstnání nevěděl a nemohl vědět. To bude samozřejmě muset dokázat, např. v případě padělaného pracovního povolení.
Dále bude zaměstnavatel povinen neoprávněně pobývající osobě vyplatit dlužnou úplatu za výkon práce poté, co mu byla uložena pokuta za neoprávněné zaměstnávání. Zaměstnavatel bude nově uchovávat veškeré dokumenty potvrzující legálnost výkonu práce přímo na pracovišti daného zaměstnance. A to pro případ kontroly. Dokumenty bude povinně archivovat také po dobu 3 let po skončení zaměstnání. Maximální částka pokuty za neplnění oznamovací povinnosti nebo nevedení evidence se ovšem pravděpodobně sníží z 500 000 na 100 000 Kč,
upřesňuje advokát Pavel Fabian. Čtěte také: Kdo se má lépe? Zaměstnanci nebo OSVČ?
Neoprávněné zaměstnávání si dobře rozmyslete. Ministerstvo práce a sociálních věcí bude totiž evidovat zaměstnavatele, kterým byla pravomocně uložena pokuta za neoprávněné zaměstnávání. Evidence bude sloužit pro ostatní státní orgány, zejména pro účely posuzování nároku na různá zvýhodnění dle zákona o zaměstnanosti. Takový zaměstnavatel nebude mít nárok na příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa nebo chráněné dílny, příspěvek na zaměstnávání osob se zdravotním postižením, na investiční pobídky, finanční podporu na vytvoření nových pracovních míst ani na podporu při rekvalifikace a školení nových zaměstnanců.
Novela zákona přinese i rozšíření ohlašovací povinnosti vůči úřadu práce, a to ohledně nástupu do zaměstnání. Nově by měla vztahovat na nástup do zaměstnání všech cizinců. Důležitým krokem v implementaci sankční směrnice EU by mělo být zavedení trestněprávní odpovědnosti za trestný čin neoprávněného zaměstnávání.
V současné době bylo ohledně návrhu zákona ukončeno připomínkové řízení. Po zapracování připomínek a poté, co bude návrh předložen Vládě ČR a následně Parlamentu ČR. Vzhledem k tomu, že jde v podstatě o přímou transpozici sankční směrnice, nepředpokládáme, že by se návrh zákona nějak razantně změnil. V ideálním případě by měl zákon nabýt účinnosti dne 1. 7. 2011,
uzavřel advokát Fabian.
ČLÁNKY DO MAILU