Díky novele zákona o zaměstnanosti, která je platná od 1. ledna 2012, již nemusí zaměstnavatelé povinně hlásit úřadu práce volná pracovní místa. Cílem tohoto opatření je zejména snížit administrativní zátěž zaměstnavatelů a zrušení povinnosti, jejíž plnění bylo ze strany Úřadu práce ČR (ÚP) prakticky neověřitelné, a tím i nevymahatelné,
přiznává Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). Ministerstvo proto oslovilo portály a agentury práce a nastavuje nový systém sdílení informací. Podle ministerstva z pilotních výsledků vyplývá, že rozšířený systém přinese lepší výsledky o počtech volných pracovních míst, neboť firmy hlásily do databáze ÚP hlavně pracovní místa pro málo kvalifikované pracovníky, zatímco soukromé personální agentury jsou zaměřeny i na lukrativnější pracovní pozice typu vedoucích pracovníků a manažerů
. Vylepší se tím také povinné statistiky.
Právě snížení administrativní zátěže pokládá MPSV ústy Petra Suleka z tiskového oddělení ministerstva za největší přínos nového systému pro podnikatele. Přínos bude podle něj také ve skutečné spolupráci zaměstnavatelů a ÚP. Není-li povinnost, a přesto k hlášení volných pracovních míst dojde, znamená to důvěru v ÚP, který ji ne/potvrdí a zaměstnavatel se podle toho rozhodne,
věří Petr Sulek.
Úřadům práce by prospěla větší aktivita
Spolupráce ÚP a personálních společností není nic nového, otázka ale je, jaký reálný přínos bude mít propojení informací o vedoucích nebo manažerských pozicích. S úřady práce se snažíme spolupracovat hodně a je to pro nás poměrně významný zdroj kandidátů, především na dělnické pozice a také na pozice operátorů v klientských centrech. Máme poměrně velkou poptávku po těchto profesích, kterou můžeme právě nezaměstnaným nabídnout,
objasňuje pro server Podnikatel.cz Iva Didova, marketingová manažerka společnosti Adecco. Dodává však, že postoj úřadů práce je v některých případech pouze pasivní, což znamená, že sice agentuře umožní inzerovat, ale aktivně svým uchazečům volné pozice nenabízejí. Uvítali bychom aktivnější přístup, který by podle našeho názoru byl výhodný pro obě strany,
myslí si.
Méně administrativy, větší flexibilita, nebo je to jinak?
Snižování administrativní zátěže podnikatelů je oblíbené téma, které státní správa navenek komunikuje, a to nejen v oblasti zaměstnanosti. Důležitější než jedna zrušená administrativní povinnost ale je, jak se v Česku vyvíjí právní prostředí – zda se pro zaměstnavatele skutečně situace dlouhodobě a systematicky zjednodušuje (a tomu odpovídá i snížení administrativy) a je flexibilnější, nebo naopak je čím dál byrokratičtější. Aktuální je to právě nyní, kdy se zaměstnavatelé musí vyrovnávat s obrovským množstvím rychlých, leč zásadních legislativních novinek. Čtěte také: Co se mění v účetnictví v roce 2012? Zde je přehled
Poslední novela zákoníku práce od 1. ledna 2012 přinesla celou řadu změn, z nichž některé se dají považovat za průlom v určité flexibilitě, uznává Iva Didova. Jako pozitivní úpravu vnímáme odstupňované vyplácené odstupné při výpovědi z organizačních důvodů – podle délky trvání pracovního poměru. Jako další pozitivum vidíme rozšíření možnosti zaměstnávat na dobu určitou a možnost navýšení počtu přesčasových hodin i zvýšení počtu hodin, po které se mohou vykonávat práce na DPP,
říká pro server Podnikatel.cz. Vítá také možnost prodloužení zkušební doby u vedoucích pracovníků až na šest měsíců, stejně jako možnost rozvázat pracovní poměr při nedodržení léčebného režimu. Bohužel v zákoně je definováno pouze to, že nemocný musí být v době dočasné pracovní neschopnosti v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek. Což v praxi znamená, že i když bude doma malovat byt – podmínky splnil a zaměstnavatel s ním pracovní poměr rozvázat nemůže,
upřesňuje však.
Kritizuje ale, že změny byly přijímány velmi rychle, a tak se na ně zaměstnavatelé vůbec neměli možnost s předstihem připravit. Novela zákoníku práce navíc podle ní přináší i velké přehmaty. Příkladem je zákaz zaměstnávat zdravotně postižené osoby jako agenturní zaměstnance. V současné době máme třeba jeden případ, kdy zaměstnáváme člověka s astmatem (v dnešní době poměrně běžná a nijak v práci neomezující záležitost), o kterého společnost, pro kterou pracuje, má enormní zájem, ale zaměstnat ho sama z důvodu omezeného počtu pracovních míst nemůže a my již nesmíme. Takže v důsledku tento člověk bude muset být propuštěn a ztratí zaměstnání,
poukazuje na reálnou situaci z praxe. Další přehmat je nemožnost zaměstnávat agenturně zaměstnance ze zemí mimo Evropskou unii, což se týká také například Američanů nebo lidí z postsovětských republik. V dnešní době, kdy se poměrně výrazně rozšiřují např. centra sdílených služeb a IT služeb, je to problém, protože tito pracovníci jsou na trhu práce velmi žádaní a potřební,
uzavírá. Zjednodušeně řečeno, pravidla neodpovídají realitě.
Byrokratizace: „Volno“
Emil Brejník, jednatel společnosti FIRST CZECH RECRUITMENT, k problémům zaměstnavatelů ze své praxe dodává omezenou možnost okamžitého ukončení pracovního poměru se zaměstnancem nebo problematiku smluv na dobu určitou. A jednoznačně odpovídá na otázku, zda legislativní rámec v oblasti zaměstnávání směřuje k větší flexibilitě nebo je spíše čím dál byrokratičtější: Jsou snahy, ale přesto se dlouhodobě byrokratizuje.
S tím, že je systém byrokratický, souhlasí také Radomíra Kotlárová, 1. místopředsedkyně Unie malých a středních podniků ČR. Ale mnohé se podle ní mění k lepšímu: prodloužení zkušební doby, odstupňování odstupného, navýšení odpracovaných hodin na dohodu o provedení práce. Celkově se dá říci, že pro zaměstnavatele je v současnosti pozice alespoň o trochu lepší, když se bavíme o živnostnících, zde se jedná o mírné zpřísnění,
uvádí Radomíra Kotlárová pro server Podnikatel.cz. Za velký problém pro zaměstnavatele ale považuje odstupné, které flexibilitě pracovního trhu zrovna nenahrává. Zaměstnavatel tak často další pracovní sílu nepřijme (pokud neví, na jak dlouho ji bude potřebovat), čímž někomu znemožní alespoň na několik měsíců pracovat,
tvrdí.
Změny u dohod konaných mimo pracovní poměr mají ale také svou odvrácenou stranu, a to je povinnost odvodů při vyšším příjmu. Přihlašování zaměstnance s vyšším příjmem k pojištění například pro jeden měsíc představuje zbytečnou byrokratickou zátěž pro naše zaměstnance,
má jasno Daniela Mayerová, právnička společnosti MSC MONEY SERVICE CORPORATION. Čtěte více: Dohoda o provedení práce 2012 a sociální pojištění
Systém se spíše byrokratizuje, nemá ovšem smysl s někým o tom polemizovat, protože připomínky nejsou vyslyšeny a nezbývá než se přizpůsobit,
říká realisticky Jana Štěpánková z oddělení propagace společnosti Ryor, která se také při obsazování volných pracovních míst snaží spolupracovat s „pracáky“. Jana Štěpánková by ale uvítala, kdyby se mohl zaměstnavatel o uchazečích o zaměstnání více dozvědět: Například kdyby existovala databáze, kde bychom mohli ostatní firmy varovat, že s určitým člověkem máme pouze tu nejhorší zkušenost. Zkrátka taková černá listina.
Sama nicméně hned dodává, že je to nápad spíše z kategorie těch nerealizovatelných.
Daniela Mayerová doplňuje, že by se možná úřady práce mohly chovat méně byrokraticky v oblasti dotací na pracovní místo. A ještě dodává: Ustanovení o konkurenční doložce s nutností finanční kompenzace nereflektuje na hodnotu informací, které zaměstnanec získá.
ČLÁNKY DO MAILU