Od pondělí 21. března 2022 se zásadně změnila pravidla zaměstnávání ukrajinských uprchlíků. Nabyl účinnosti zákon č. 66/2022 Sb., o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace. Stále je tu ale hodně praktických otázek.
Co se dozvíte v článku
Dočasná ochrana pro nově příchozí
Dosud mohli Ukrajinci získat speciální vízum za účelem strpění. Na základě tohoto víza mohli začít v České republice pracovat. To však vyžadovalo získání pracovního povolení od úřadu práce. Pracovní povolení se mohlo vztahovat pouze na volné pracovní místo ohlášené úřadu práce zaměstnavatelem. Je zřejmé, že vzhledem k množství nově přicházejících z Ukrajiny bylo nezbytné tuto zdlouhavou proceduru zjednodušit.
Výše zmíněný zákon situaci vyřešil. Aktuálně se pro příchozí z Ukrajiny pracovní trh uvolnil. Uprchlíci, kteří u nás požádají o dočasnou ochranu, mohou začít ihned pracovat. Nepotřebují již pracovní povolení. Výhodou je, že se již nemusí jednat o pracovní místo ohlášené úřadu práce, ale o jakékoliv volné pracovní místo.
Mohou uzavřít pracovní smlouvu nebo dohodu konanou mimo pracovní poměr (obě dohody, tedy i dohodu o provedení práce), a dokonce pracovat na zkrácený úvazek i souběžně na více pracovněprávních vztahů pro jednoho či více zaměstnavatelů. Zkrátka mají srovnatelné podmínky jako zaměstnanci z České republiky.
1. Jak to bude u zaměstnanců, kteří již získali speciální vízum?
Ani Ukrajinci, kteří již v období od 24. února do 20. března 2022 získali speciální vízum za účelem strpění, se nemusí obávat, že budou v nevýhodě. Nyní se považují za cizince s udělenou dočasnou ochranou. Dočasná ochrana se uděluje do 31. března 2023. Vyznačí se cizinci zpravidla vízovým štítkem do cestovního pasu.
Přestože cizinci s dočasnou ochranou (speciálním vízem) mohou uzavřít jakýkoli pracovněprávní vztah bez pracovního povolení či zaměstnanecké karty, pro zaměstnavatele nadále platí oznamovací povinnost vůči úřadu práce vyplněním příslušného formuláře (oznamuje se nástup a ukončení pracovněprávního vztahu). A to nejpozději v den nástupu k výkonu práce. Jinak se zaměstnavatel vystavuje riziku uložení pokuty až 100 000 Kč.
2. Musí být pracovnělékařská prohlídka?
Pro vstupní prohlídku cizinců nepřipouští zákon o specifických zdravotních službách ani jeho prováděcí vyhláška žádnou výjimku. Před uzavřením pracovního poměru musí být realizována vždy, v případě dohod v souladu se zákonem. Rovněž zde je smluvní lékař oprávněn požadovat výpis vydaný praktickým lékařem zaměstnance. Obecně jde o výpis zahraničního lékaře s ověřeným překladem do českého jazyka (s výjimkou slovenštiny, kdy překlad není nutný). Avšak v případě uprchlíků z Ukrajiny se nedá předpokládat, že takovým výpisem budou disponovat. Zákon s takovou situací víceméně nepočítá. Přestože budoucí zaměstnanec nebude schopen výpis zajistit, musí lékař prohlídku provést. Uvedená skutečnost se zaznamená prohlášením cizince do zdravotní dokumentace.
Ministerstvo zdravotnictví vydalo doporučený postup k pracovnělékařským prohlídkám zaměstnanců z Ukrajiny.
3. V jakém jazyce má být pracovní smlouva?
Jestliže je uzavírána pracovní smlouva či dohoda se zaměstnancem, který nerozumí česky, doporučuje se, aby byla vyhotovena ve dvou jazykových mutacích (primárně česky a dále pak v jazyce, kterému daný zaměstnanec prokazatelně rozumí). Tímto postupem se lze vyhnout následným komplikacím, které přináší pouze česky psaná smlouva nebo smlouva psaná pouze v cizím jazyce. Povinnost přeložit pracovní smlouvu do mateřského jazyka zaměstnance z žádného platného a účinného právního předpisu nevyplývá.
Pokud by mělo v budoucnu dojít ke sporu, zda byl cizojazyčnou smlouvou pracovněprávní vztah založen či nikoliv, je vhodné požádat zaměstnance, aby pod text dané smlouvy doplnil, že pracovní smlouvě porozuměl a toto prohlášení učinil právě v jazyce, kterým je smlouva (také) napsána. Ideálně vlastními slovy zaměstnance (rukou, nikoli strojově).
4. Musí být proškoleni v rodném jazyce?
Zaměstnavatel se nevyhne ani běžnému školení cizinců. Především se bude jednat o problematiku BOZP. Aktuální právní úprava nestanovuje formu, rozsah, obsah ani četnost školení o BOZP (viz zákoník práce § 103 odst. 3), ale klade důraz na to, aby bylo školení provedeno řádně, srozumitelně, konkrétně a prokazatelně.
Základní pojmy s ohledem na školení cizinců vysvětlil pro server Podnikatel.cz Martin Šimek ze společnosti BOZP.cz:
- Pojmem řádné školení se rozumí takové školení, které je provedeno ve vazbě na vykonávané pracovní činnosti, při dodržení stanovených lhůt opakování, při němž jsou znalosti zaměstnanců prokazatelně ověřeny (např. testem nebo pohovorem s checklistem) a všechny záznamy o školení jsou řádně archivovány, resp. jsou dohledatelné.
- Pojmem srozumitelné školení se rozumí takové školení, které umožňuje selekci relevantních informací s důslednou vazbou na zaměstnancem vykonávané pracovní činnosti. Časová dotace na školení musí odpovídat rozsahu předávaných informací, které jsou vzdělávaným osobám sdělovány takovým způsobem, aby je v plném rozsahu pochopily (týká se i cizinců).
- Pojmem konkrétní školení se rozumí takové školení, které zahrnuje jednoznačné pokyny zaměstnavatele ve vztahu k BOZP týkající se dané vzdělávané osoby (tj. zaměstnanci). Školení tedy nesmí probíhat ve všeobecné rovině, kdy nejsou specifikovány konkrétní požadavky na způsob jednání zaměstnance vyžadované pro bezpečný výkon práce.
- Pojmem prokazatelné školení se rozumí takové školení, které lze doložit nejlépe písemným dokladem, který podává nezpochybnitelnou informaci o tom, že způsob, obsah a rozsah provedeného školení odpovídaly charakteristikám práce vykonávané vzdělávanou osobou, povaze souvisejících pracovních rizik a že byl školen právě daný pracovník (nutný jeho podpis a podpis lektora).
Přičemž v tomto případě je především důležité slovo „srozumitelně“. Možností je tlumočník a nebo samotné školení v cizím jazyce. My například zajišťujeme školení zaměstnanců prostřednictvím online kurzů, které jsou mj. zpracované i v ukrajinštině, přičemž se jedná zejména o ty nejdůležitější kurzy, jako je např. školení BOZP, školení požární ochrany, práce ve výškách nebo práce ve skladu,
uzavřel Martin Šimek.
5. Je možné v České republice využívat ukrajinský řidičský průkaz?
Ani požadavek zaměstnavatele na řidičské oprávnění zaměstnanců není překážkou k jejich zaměstnávání. Řidiči z Ukrajiny mohou zcela v souladu s platnými zákony v České republice řídit automobily se svým národním řidičským průkazem. Je to možné u dokladů, které odpovídají vzoru řidičského průkazu stanoveného Úmluvou o silničním provozu (Vídeň 1968). To, že ukrajinští řidiči nevlastní evropský řidičský průkaz, není překážka.
Řidičský průkaz by bylo třeba měnit až v případě pobytu v České republice po dobu jednoho roku a delší,
vysvětluje Gabriela Hájková na sesterském serveru Měšec.cz.
ČLÁNKY DO MAILU