Zákon o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace (tzv. lex Ukrajina) platí pouze do 31. března 2023. Je zřejmé, že opatření musí být prodlouženo. Ať už se jedná o poskytování dávek uprchlíkům či příspěvků na solidární domácnost. Prozatím do 31. března 2024.
Co se dozvíte v článku
Povinnosti zaměstnavatele se brzy rozšíří
Nejedná se ale jen o prodloužení stávajících opatření. Problematika podpory ukrajinských uprchlíků se má změnit. Dávky již nebudou vypláceny automaticky. S tím souvisí i nové povinnosti pro zaměstnavatele. Bude zavedena nová ohlašovací povinnost. Hlásit ČSSZ se budou všichni zaměstnanci s udělenou dočasnou ochranou.
Úřad práce ČR, který posuzuje nárok na výplatu humanitárních dávek, aktuálně nemá možnost z evidencí vedených v rámci resortu práce a sociálních věcí spolehlivým způsobem ověřit, zda údaje o příjmových poměrech předkládané žadatelem odpovídají skutečnosti. Evidence úřadu práce vychází pouze z informací, které jim zaměstnavatelé cizích státních příslušníků hlásí podle § 87 zákona o zaměstnanosti (formulářem Ohlášení o nástupu do zaměstnání občana z Evropské unie či cizince).
Úřad práce nemůže zkontrolovat údaje o výdělku zaměstnanců
Úřady práce samozřejmě mohou prostřednictvím dálkové správy nahlížet do evidence České správy sociálního zabezpečení. Zde však jsou jen údaje o osobách, jejichž zaměstnání založilo účast na nemocenském pojištění. Pracovní poměry či dohody konané mimo pracovní poměr, které nezaložily účast na pojištění, zaměstnavatel ČSSZ nehlásí. Podrobnější informace nelze zjistit ani z přehledů o vyměřovacích základech předkládaných zaměstnavatelem příslušné okresní správě sociálního zabezpečení. Ty obsahují pouze úhrn vyměřovacích základů za všechny zaměstnance a není z nich tedy možné zjistit údaje o vyměřovacím základu za každého jednotlivého zaměstnance. Právě s ohledem na tyto skutečnosti se navrhuje úprava zákona o zaměstnanosti a na něj navazující úprava zákona o nemocenském pojištění. Měla by vyřešit uvedené nedostatky.
Hlášení zaměstnanců s dočasnou ochranou
Navrhuje se rozšířit zmíněný § 87 zákona o zaměstnanosti o informační povinnosti zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají zaměstnance – osoby s udělenou dočasnou ochranou ve vztahu k České správě sociálního zabezpečení. Konkrétně jde o hlášení nástupu zaměstnance – cizince požívajícího dočasnou ochranu v pracovním poměru nebo činného na základě dohody o pracovní činnosti, jehož zaměstnání je zaměstnáním malého rozsahu podle zákona o nemocenském pojištění. Obdobně pro zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce. Zaměstnavatel je bude hlásit do evidence zaměstnanců s dočasnou ochranou, kterou pro potřeby úřadu práce povede ČSSZ v rámci svých registrů.
Zaměstnavatelé nyní hlásí ČSSZ nástup zaměstnanců, jimž zaměstnání založilo účast na nemocenském pojištění. Nově by hlásili (stejným způsobem) i nástup do zaměstnání u zaměstnanců s dočasnou ochranou, kterým zaměstnání účast na nemocenském pojištění nezaložilo.
Současně by se rozšířil registr pojištěnců a registr zaměstnavatelů, jejichž správcem je ČSSZ, o údaje o zaměstnancích – osobách požívajících dočasné ochrany. Zde by byli uvedeni i zaměstnanci v pracovním poměru nebo na dohodu konanou mimo pracovní poměr bez účasti na nemocenském pojištění.
Termíny a přechodná ustanovení
Pro hlášení se má využívat stávající tiskopis. Jen v případě zaměstnanců s dočasnou ochranou se bude „Oznámení o nástupu“ odesílat vždy, bez ohledu na účasti na nemocenském pojištění. Logicky se spolu s oznámením o nástupu zavádí i povinnost zaměstnavatele oznamovat skončení těchto zaměstnání nebo další změny v evidovaných údajích (změny jména, přímení, bydliště atd.).
Hlásit bude zaměstnavatel ve lhůtě do 8 kalendářních dnů ode dne nástupu takového zaměstnance do zaměstnání (obdobně změny či ukončení). To platí pro všechny případy nástupu takového zaměstnance do zaměstnání v den nabytí účinnosti zákona či v den pozdější. Avšak nejde o den uzavření pracovního poměru či sjednání dohody konané mimo pracovní poměr od data účinnosti. Jde o den nástupu. Tato lhůta pro ohlašovací povinnost se tudíž může týkat i zaměstnanců, se kterými byla dohoda uzavřena již před účinností zákona, ale nastoupili nejdříve v den účinnosti (poprvé začali vykonávat práci).
Přechodné ustanovení se však týká i zaměstnanců, kteří nastoupili do zaměstnání před účinností novely zákona. Zaměstnavatel bude oznamovat existenci jejich pracovněprávního vztahu a jejich nástup do zaměstnání. Avšak ne v klasické osmidenní lhůtě. Pro tuto povinnost se navrhuje delší lhůta, a to 30denní. Nebude ale nutné hlásit pracovněprávní vztahy, které skončí do 30 kalendářních dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Povinnost se týká i těch zaměstnavatelů, kteří se dosud nemuseli u ČSSZ vůbec registrovat, jelikož zaměstnávali pouze zaměstnance bez účasti na nemocenském pojištění. Nově se přihlásí do evidence zaměstnavatelů zaměstnávajících zaměstnance s dočasnou ochranou.
Nová doplňková evidence ČSSZ
Pro potřeby úřadu práce tak bude vytvořena nová doplňková evidence týkající se zaměstnanců s udělenou dočasnou ochranou, kteří nejsou dosud evidováni podle zákona o nemocenském pojištění. Cílem opatření je rovněž ochrana proti případnému obcházení pracovněprávních předpisů některými zaměstnavateli, spočívající například ve sjednávání pracovněprávních vztahů neadekvátních skutečně vykonávané činnosti, případně umožnění výkonu závislé činnosti bez řádně sjednaného pracovněprávního ujednání, které zaměstnavatelé následně při kontrole vyhotovují dodatečně.
Dalším důvodem je samozřejmě efektivnější vynakládání finančních prostředků na specifické dávky sociálního zabezpečení určené držitelům dočasné ochrany. V současné době nelze prověřit, zda poživatel dávky nevykonává činnost např. na dohodu o provedení práce nezakládající účast na nemocenském pojištění, např. i pro více zaměstnavatelů současně.
Opatření by mělo platit již od 1. dubna 2023 (sněmovní tisk č. 374). Prozatím se jedná pouze o zaměstnance s dočasnou ochranou. V plánu je rozšíření této povinnosti i pro hlášení všech zaměstnanců bez účasti na nemocenském pojištění (údajně od roku 2024). A to může být spolu se změnami navrženými pro dohody v připravované novele zákoníku práce (povinná evidence odpracovaných hodin, příplatky, osobní překážky v práci, řádná dovolená atd.) začátkem konce hojného využívání těchto pracovněprávních vztahů.
ČLÁNKY DO MAILU