Poslanecká sněmovna aktuálně projednává novelu zákona o zaměstnanosti s číslem sněmovního tisku 743. Motivace zaměstnavatelů k zaměstnávání osob se zdravotním postižením (OZP) je podpořena slevami na pojistném. U zaměstnavatelů s uzavřenými dohodami o zaměstnávání na chráněném trhu práce také možností získání finančních příspěvků. A právě tato oblast se od roku 2025 změní.
Co se dozvíte v článku
Zneužívání příspěvků některými zaměstnavateli
Někteří zaměstnavatelé systém podporovaného zaměstnávání osob se zdravotním postižením zneužívají. Cílem zmíněné novely je eliminovat postupy, kdy dochází k obcházení povinnosti zaměstnávat osoby se zdravotním postižením nebo kterými je účelově čerpán příspěvek. Navrhuje se zavedení maximální částky pro zvýšení příspěvku na další náklady vynaložené zaměstnavatelem na zaměstnávání osob se zdravotním postižením a také nutnost zpřesnění dalších nákladů, o které lze tento příspěvek zvýšit. Zároveň vyvstala potřeba zamezit účelovým postupům majetkově propojených firem při čerpání příspěvku, respektive poskytování náhradního plnění.
Podmínka bezdlužnosti zaměstnavatelů na chráněném trhu práce
Zaměstnavatelé na chráněném trhu práce musí (mimo jiné) splnit podmínku bezdlužnosti. Podle návrhu zákona již nebude stanovena hranice výše nedoplatků (aktuálně 10 tisíc Kč), nad kterou zaměstnavatel nyní žádá o odstranění tvrdosti zákona a prominutí splnění podmínky bezdlužnosti. Za bezdlužného se pro účely tohoto zákona má považovat osoba nebo zaměstnavatel, který nemá evidován nedoplatek, s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky,
- u orgánů Finanční správy České republiky,
- u orgánů Celní správy České republiky,
- na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo
- na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
Bezhotovostní výplata mzdy nebo platu zaměstnancům
Navrhuje se rovněž zpřesnění § 78 zákona o zaměstnanosti při posuzování splnění podmínky bezhotovostní výplaty mzdy nebo platu alespoň 80 % zaměstnanců se zdravotním postižením. Ta je nezbytná pro účely uzavření dohody o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce. Jednoznačně se stanoví, že splnění této podmínky se posuzuje zvlášť (samostatně) za jednotlivé kalendářní měsíce v průběhu sledovaného období 12 měsíců přede dnem podání žádosti o uzavření dohody podle § 78 zákona o zaměstnanosti.
Příspěvek a další náklady, které ho zvyšují
Důvodová zpráva k novele zákona odkazuje na praktické poznatky a dostupná data poukazující na účelově zvýšené náklady v neúměrně vysokých částkách. Zaměstnavatelé se tím snaží získat maximální částku příspěvku (tj. 15 700 Kč, včetně paušální částky příspěvku až 16 700 Kč). Především u provozních zaměstnanců a pracovních asistentů, kdy se čerpání příspěvku na tyto náklady za posledních pět let mnohonásobně zvýšilo. Proto bude stanovena maximální částka pro zvýšení příspěvku, jenž má přispět k efektivitě poskytování této podpory, eliminovat negativní účelové postupy zaměstnavatelů a současně zajistit rovnováhu mezi mzdovou složkou příspěvku a příspěvkem na zvýšené náklady.
Na základě navrhované právní úpravy by již nemělo docházet k tomu, že např. zaměstnanec OZP na 0,1 úvazek pobírá mzdu 3000 Kč měsíčně a současně je na tohoto zaměstnance OZP zaměstnavateli úřadem práce vypláceno 11 200 Kč měsíčně v rámci zvýšení příspěvku na další náklady. Z uvedeného návrhu zákona vyplývá, že další náklady související se zaměstnáním OZP již nebudou vyšší než samotný výdělek těchto osob.
Mělo by být rovněž zpřehledněno uznávání dalších nákladů pro účely zvýšení příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce a tím i sjednocen postup jednotlivých pracovišť úřadů práce při posuzování těchto nákladů. Nyní jsou definovány velmi obecně a není vždy jednoznačné, které lze pro nárok na příspěvek uplatnit. Nově budou tyto náklady zákonem definovány. Podle důvodové zprávy k novele zákona dochází i k takovým situacím, kdy si zaměstnavatel uplatňuje neúměrně vysoké další náklady na zajišťování externí dopravy, přičemž v některých případech je firma zajišťující dopravu majetkově propojena s žadatelem o příspěvek apod.
Informační karta a zaměstnanci z tzv. whitelistu
Novela obsahuje i další změny. Týkají se zaměstnávání cizinců. Nastoupí-li do zaměstnání nebo k výkonu práce na území České republiky občan Evropské unie, jeho rodinný příslušník (§ 3 odst. 2 zákona o zaměstnanosti), rodinný příslušník občana České republiky uvedený v § 3 odst. 3 zákona o zaměstnanosti a cizinec uvedený v § 98 písm. a) až e), j) a l) až s) až u) zákona o zaměstnanosti, jeho zaměstnavatel povinen o této skutečnosti písemně informovat příslušnou krajskou pobočku Úřadu práce ČR, a to nejpozději v den nástupu této osoby k výkonu práce. Zaměstnavatelé vyplňují tzv. informační kartu. Od 1. ledna 2025 tak budou povinně postupovat také v případě cizinců, u kterých již nyní není vyžadováno oprávnění k práci podle § 98 písm. u) zákona o zaměstnanosti, tedy zaměstnanců ze států uvedených a tzv. whitelistu. Občané devíti vybraných zemí (Austrálie, Japonsko, Kanada, Korejská republika, Nový Zéland, Velká Británie, Spojené státy americké, Singapur, Izrael) mají od 1. července 2024 volný přístup na trh práce ČR. V mezidobí od července do prosince 2024 oznamují zaměstnavatelé jejich nástup dobrovolně, od 1. ledna 2025 již povinně.
Odhalování nelegální práce
Spolu se zákonem o zaměstnanosti se novelizuje také zákon o inspekci práce. Měly by se zvýšit možnosti odhalování nelegálního a zastřeného zaměstnávání, a to včetně výše udělovaných sankcí. Fyzickým a právnickým osobám bude zpřístupněna informace o uložení sankcí určitému objektu. Což má mít odrazující efekt. Mnohé firmy totiž odmítají spolupracovat s těmi, kteří porušují právní předpisy, a je tedy v zájmu všech jednat tak, aby k umožnění výkonu nelegální práce nedocházelo. To může pomoci i uchazečům o zaměstnání, ale i široké veřejnosti získat představu o solidních zaměstnavatelích. Zveřejnění bude ponecháno na rozhodnutí inspektorátu práce. Zveřejňování bude probíhat pouze na úřední desce (jež je i elektronicky přístupná), nikoli zveřejněním v médiích.
Podle navržené úpravy § 7 odst. 1 písm. f) zákona o inspekci práce nebudou muset inspektoráty práce před zahájením kontroly žádat o souhlas s pořizováním záznamů. Ke skrytému pořizování audiovizuálních materiálů budou přistupovat pouze, nebude-li možno učinit jinak. Již nyní jde o běžnou součást kontrol. Zejména u kontrol nelegální práce. Avšak upozornění kontrolované osoby na skutečnost, že jsou pořizovány tyto záznamy, může vést ke zmaření kontroly. Cílem je efektivnější potírání nelegální práce, především z pohledu prokazování, že k nelegální práci došlo.
ČLÁNKY DO MAILU