Na nedostatku lidí s potřebnou kvalifikací se podepsal nástup finanční krize. Začalo velké propouštění a v celé ekonomice se zastavily nábory. Lidé si začali více vážit stávajícího zaměstnání a nechtěli jít do nejistoty, takže ani dobrovolně neměnili zaměstnání a tím se zastavila rotace lidí na trhu. Bohužel to mělo dopad i na kvalitu práce a schopností pracovníků.
Dnes už je ale situace stabilnější a zvláště čeští zaměstnavatelé pociťují výrazný posun dopředu. Ve srovnání s loňským rokem se hodnocení kvalifikovaných zaměstnanců zlepšilo o 5 %. V současnosti v České republice volná pracovní místa těžko obsazuje pouze 9 % zaměstnavatelů. Z globálního hlediska jsme tedy na pátém místě. Ještě snazší je situace v Irsku nebo ve Španělsku. Odborníci jsou naopak vysoce nedostatkovým zbožím překvapivě v Japonsku. Problém najít vhodného pracovníka tam má 85 % všech zaměstnavatelů.
Přestože jsme níž, než je globální průměr, na trhu práce je mnoho nezaměstnaných, tak prakticky každá 10. firma nemůže najít vhodné zaměstnance. K vysokému umístění Česka napomáhá především odlišný přístup zaměstnavatelů k výběrovému procesu. Například v Německu nebo Rakousku je proces výběru zaměstnanců podstatně delší než u nás. V těchto zemích probíhá více kol výběrových řízení, kdy se pečlivě posuzuje zapadnutí kandidáta do týmu a do firmy jako takové. Více se pracuje s referencemi, s vyhodnocováním motivačního dopisu a hodnocení kandidáta pomocí testů kompetencí,
říká Jaroslava Rezlerová, ředitelka ManpowerGroup.
Nejčastější důvody pro obtížné obsazování volných míst
Zaměstnavatelé si často nemohou vybrat, protože uchazeči o volnou pozici nemají dostatečné zkušenosti. Platí to zvláště pro technické obory. Navíc mají lidé přehnané očekávání a nároky na své pracovní ohodnocení a typicky českým jevem je také neochota se za prací stěhovat nebo dojíždět. Nedostatek talentů pak zaměstnavatele nutí, aby měnili přístup k náborům a ke způsobu, jakým pracují s lidskými zdroji. České firmy ještě mnohem více než ty zahraniční zkoušení nové
vysvětluje Jaroslava Rezlerová.
náborové metody, které předtím ještě nezkoušeli. Může to být například oslovování lidí přes sociální sítě, vyhledávání odborníků v zahraničí a podobně,
Nezřídka se lze setkat s tím, že si zaměstnavatel vhodné pracovníky sám vychovává. To je ale velmi náročný proces a firma musí lidi motivovat k tomu, aby u ní vydrželi co nejdéle a nešlo jen o zmařenou investici. Vedení společnosti musí nabídnout alespoň výhled kariérního rozvoje včetně nástrojů, jakými bude zaměstnance podporovat při jeho kariérním rozvoji.
Pozice | 2012 | 2013 |
---|---|---|
1. | Řemeslník | Řemeslník |
2. | Obchodní zástupce | Inženýr |
3. | Marketing, PR a komunikace | Management / Executice management |
4. | IT pracovník | Lékař a jiný neošetřující zdravotní personál |
5. | Kuchař | Nákupčí |
6. | Lékař a jiný neošetřující zdravotní personál | Účetní a finanční pozice |
7. | Řidič | Marketing a PR specialisté |
8. | Dělník | Obchodní zástupce |
9. | Uklízečka a hospodyně | Dělník |
10. | Technik | Sales manager |
Některé pozice z loňského žebříčku byly nahrazeny jinými. Zájem o tyto pozice je ale nadále vysoký. Průzkum ukazuje, že se mění priority firem s tím, jak na trhu roste konkurence, klesají marže a společnosti jsou nuceny zvyšovat efektivitu, produktivitu, snižovat cenu, vytvářet nové služby a ty potom umět prodat. Znaená to jediné, firmy musí být schopny pracovat stejně nebo i více se stejným nebo často i menším počtem zaměstnanců. Logicky pak vzniká tlak na jiný přístup k práci.
Do TOP 10 se letos dostaly i finanční pozice, což znovu dokládá, jak firmy tlačí na náklady a na kontrolu řízení. Kontroling a business analýza je stále důležitější oporou řízení a finanční analytici se stávají běžnou součástí projektových týmů tak, aby byly tyto projekty nákladově naprosto pod kontrolou. Stálicí mezi nejhůře obsaditelnými pozicemi jsou obchodníci. V době, kdy zákazníci šetří a nenakupují, jich obstojí stále méně,
uvádí Jaroslava Rezlerová.