Přístup na internet potřebuje ke své práci pouze pětina zaměstnanců. Vyplývá to z analýzy technologické společnosti Outsourcing Solution, která se zaměřila na efektivní využívání výpočetní techniky mezi třemi sty firmami z různých sektorů. Dnes je sice přístup na internet i v pracovní době běžným standardem, ale zaměstnavatelům stále více vadí soukromé aktivity jejich podřízených během pracovní doby. Nejčastěji lidi od práce odvádí sociální sítě. Zaměstnavatelé prpto buď omezují přístup k internetovým službám celoplošně nebo odstřihují od internetového obsahu alespoň vybrané profese. Firem, které zaměstnancům zcela či dílčím způsobem znemožňují přístup k internetu, je více než polovina, konkrétně 58 %,
shrnuje výsledky analýzy Jiří Jakeš, generální ředitel společnosti Outsourcing Solution.
Tabu je erotika a Facebook
Zaměstnavatelům nejvíce vadí internetové stránky s erotickou tématikou. Zakazuje je 98 % dotázaných, v řadě případů zcela automaticky. Osm z deseti zaměstnavatelů nemá rádo, když jejich zaměstnanci v pracovní době pročítají Facebook nebo tráví čas na jiné sociální síti. Třetím okruhem, který není radno ukazovat zaměstnavateli, jsou stránky s bulvárním nebo placeným obsahem. Vadí 77 % zaměstnavatelů.
Zajímavé je, že české stránky typu Líbímseti.cz, Lidé.cz nebo Spolužáci.cz vadí mnohem méně. Problém s nimi má „jen“ kolem 60 % zaměstnavatelů.
Děláte ve skladu? Internet nepotřebujete
Zaměstnavatelé chápou, že některé profese se bez přístupu na internet neobejdou ani při své práci. Například účetní a další administrativní pozice nahlíží přes internet do nejrůznějších rejstříků. U účetních stejně jako u řady profesí, které přicházejí do kontaktu s financemi či důvěrnými informacemi, navíc přistupují zvýšené nároky na bezpečnost, které omezují benevolentní přístup k jejich volnému pohybu na síti,
říká Jiří Jakeš. I účetní ale mívají přístup jen na vybrané webové stránky. U pracovníka administrativy se má za to, že jeho práce je čistě úřední a neomezený přístup k internetu ho rozptyluje od jeho výkonu.
Z dlouhodobého monitoringu vyplynulo, že na první příčce mezi profesemi, které jsou v otázce využití internetu v pracovní době v nemilosti, jsou skladníci. Právě u této práce je podle zaměstnavatelů největší tendence zneužívat přístup k internetu v pracovní době pro vyřizování soukromých záležitostí nebo kvůli zábavě.
O přístupu na internet a jeho rozsahu rozhodují vedle pracovní činnosti také požadavky na bezpečnost provedení úkonů. Internet není omezován personalistům ani vysokému managementu a pracovníkům marketingu. Brouzdání na sociálních sítích je naopak povoleno kreativním profesím, protože slouží k podpoře jejich myšlení. Pro ně se sociální sítě jeví jako vhodný nástroj také díky tomu, že je mohou využívat pro neformální rozvíjení svých pracovních kontaktů,
komentuje Jiří Jakeš. V některých firmách mají sociální sítě zelenou ale jen tehdy, pokud jsou využívány pro komunikaci uvnitř firmy nebo s externími subjekty.
Neomezený přístup | Částečný přístup | Bez přístupu |
---|---|---|
Média | Prodej a obchod | Administrativa |
Marketing a PR | Logistika a doprava | Státní a veřejná správa |
Management | Služby | Bankovnictví |
Personalistika | Stavebnictví a reality | Ostraha objektů |
IT profese | Výrobní sféra | |
Specializované profese | Podnikové finance a účetnictví | |
Telekomunikace |
Co na to psycholog
Zaměstnanci, kteří přijdou o možnost připojení k internetu často argumentují, že přišli o prostor k odpočinku. Internet využívali k načerpání sil před další prací. Odborníci z oblasti rozvoje lidských zdrojů ovšem takové tvrzení dementují. Argument zaměstnanců o inspirativním odpočinku a relaxaci je poněkud lichý, v zaměstnání jsou lidé odměňováni za výkon a výsledky, odpočívat a relaxovat mohou mimo pracovní dobu,
říká Michal Walter z České asociace psychologů práce a organizace. Na druhou stranu Walter uznává, že u některých kreativnějších profesí může čas strávený mimopracovními aktivitami na internetu sloužit jako inspirační pauza před náročnými výkony. Vždy je nutno posuzovat situaci v daném případě nezávisle a je dobré otevřeně kominikovat mezi zaměstnacem a zaměstnavatelem.