Podnikatelé, kteří mají přes 25 zaměstnanců, by měli zbystřit. Blíží se totiž 15. únor. Tedy termín, do kterého musí zaměstnavatel oznámit úřadu práce, jak splnil povinný podíl osob se zdravotním postižením (OZP). Pokud navíc řeší povinnost k osobám se zdravotním postižením odvodem do státního rozpočtu, musí peníze odvést také do 15. února.
Povinnostem zaměstnavatelů zaměstnávat zdravotně postižené už se business server Podnikatel.cz podrobně věnoval v článku Povinnost zaměstnavatelů zaměstnávat osoby se zdravotním postižením (OZP).
Proto pouze stručně k základním povinnostem zaměstnavatele vůči OZP. Povinnost zaměstnávat zdravotně postižené má ze zákona každý zaměstnavatel zaměstnávající více než 25 zaměstnanců. Povinný podíl osob se zdravotním postižením na celkovém počtu zaměstnanců je 4 %. Pokud zaměstnavatel z nějakého důvodu zdravotně postižené zaměstnávat nechce, přestože má tuto zákonnou povinnost, může zvolit náhradní plnění. Tím může být přesně stanovený odvod finančních prostředků do státního rozpočtu. Případně odebírání výrobků či služeb například z chráněných pracovních dílen nebo od OSVČ, které jsou zároveň osobami se zdravotním postižením.
Formu plnění si může každý zaměstnavatel zvolit podle vlastního uvážení. „Neřekla bych, že zaměstnavatelé upřednostňují odběr před zaměstnáváním OZP,” tvrdí podle zkušeností ze svého okresu Karla Červená, poradce pro osoby se zdravotním postižením z Úradu práce v Karviné.
Business server Podnikatel.cz tentokrát zjišťoval přímo na úřadu práce, co mohou podnikatelé očekávat při kontrole dodržování povinností, jaké mohou získat dotace na pracovní místo obsazené OZP a jaké může zdravotně postižený jako zaměstnanec mít pro firmu výhody.
Připravte se na kontrolu z úřadu práce
Zaměstnavatelé nad 25 zaměstnanců, kteří mají ve vztahu k OZP zákonné povinnosti, musí také počítat s kontrolou jejich plnění. Ta je v kompetenci příslušného úřadu práce. Podle informací Karly Červené musí podnikatel počítat s tím, že kontrola bude zaměřená především na:
- dodržení termínu (15. února) oznámení plnění povinného podílu
- správnost výpočtu plnění povinného podílu (přepočtený počet zaměstnanců, odběr výrobků, výpočet odvodu do státního rozpočtu)
- dodržení termínu (15. února) stanoveného pro odvod do státního rozpočtu
- délku pracovní doby, pokud je jiná, než stanoví zákoník práce
- platnost dokladů prokazujících OZP
„Nejčastější porušení zákona je opožděné zaslání oznámení plnění povinného podílu, případně opožděná platba do státního rozpočtu,” objasňuje pro business server Podnikatel.cz Červená. Zanedbávání povinností se podnikatelům nemusí vyplatit. Sankce jsou totiž vysoké a mohou se vyšplhat naž na 1 milion Kč. Tvrdí ale, že se „jejímu” úřadu práce ještě nikdy nestalo, aby od firem příslušné podklady nakonec neobdrželi. Karla Červená v Karviné prosadila tzv. metodické dohlídky. Ty znamenají, že zaměstnanci úřadu práce chodí do firem a informují zaměstnavatele o jejich povinnostech. Společně s nimi se tak snaží, aby bylo vše v pořádku. Navíc po 15. únoru telefonují zaměstnavatelům a, jak říká Karla Červená, „hebce podlézavým hlasem” je informují, že dosud nesplnili své povinnosti a vyzývají je k nápravě. „Pomáhá to a je to lepší než sankce,” tvrdí Červená. Kontrola je tedy až tím nejzazším krokem, pokud se podnikatel nechce s úřadem domluvit.
A to je asi nejlepší cesta, jakou lze podnikateli doporučit: Nebrat úřad práce a zákon v tomto případě jako protivníka, ale jako partnera, který chce najít oboustranně přijatelné řešení.
Stát to nechce zadarmo
Pokud se zaměstnavatel rozhodne zaměstnat OZP a vytvoří pro ní chráněné pracovní místo, písemně se na tom dohodne s úřadem práce. Chráněné místo musí podnikatel provozovat alespoň dva roky. Podnikatel může podle paragrafu 75 zákona o zaměstnanosti požádat úřad práce o příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa. A to i v případě, že jde o začínajícího podnikatele – OSVČ se zdravotním postižením. Pokud splní všechny podmínky, jako je například bezdlužnost, může dostat:
- pro osobu se zdravotním postižením maximálně osminásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku
- pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně dvanáctinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku
- vytváří-li zaměstnavatel na základě jedné dohody s úřadem práce 10 a více chráněných pracovních míst - pro osobu se zdravotním postižením maximálně desetinásobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně čtrnáctinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku
Úřad práce může dále zaměstnavateli nebo OSVČ se zdravotním postižením poskytnout příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů na chráněné pracovní místo. Roční výše příspěvku může v tomto případě činit maximálně trojnásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku.
Firma s méně než 25 zaměstnanci
Společnost, která má méně než 25 zaměstnanců, může také dobrovolně zaměstnávat zdravotně postižené. Karla Červená z karvinského úřadu práce vypočítává dvě hlavní výhody:
- zaměstnavatel může dostat dotaci na chráněné pracovní místo
- zaměstnavatel může uplatnit úlevu na dani z příjmu: 18 tisíc Kč za každou jednu OZP a 60 tisíc Kč za každou jednu osobu s těžším zdravotním postižením (což platí i pro toho, kdo OZP zaměstnává povinně)
Nezanedbatelnou přidanou hodnotou je také to, že pokud jsou na konkrétním úřadu práce rozumné úřednice a rozumní úředníci, má podnikatel při zaměstnání OZP zajištěné dobré vztahy s úřadem práce. „Takového zaměstnavatele budeme mít rádi, protože je uvědomělý,” uzavírá pro business server Podnikatel.cz Karla Červená.
ČLÁNKY DO MAILU