Připravili jsme odpovědi na dotazy z účetní praxe věnované exekucím. O vyjádření, které jsme doplnili příklady, jsme požádali odborníky z Exekutorské komory ČR.
Zaokrouhlení nezabavitelných částek
V roce 2012 se v případě nezabavitelných částek pracuje s haléřovými částkami. Na celé koruny nahoru se zaokrouhlí v souladu s nařízením o nezabavitelných částkách až konečná nezabavitelná částka po součtu na poplatníka a jeho vyživované osoby. Čtěte také: Exekuce a srážky ze mzdy se v roce 2012 mění. Čtěte jak
I jednotlivé nezabavitelné částky je však třeba správně zaokrouhlit na dvě desetinná místa. Občanský soudní řád nepopisuje způsob zaokrouhlení jednotlivých částek. V odborných publikacích se proto objevují dvě různé varianty zaokrouhlení. Která je ta správná jsme zjistili u Exekutorské komory ČR.
Jaké je v roce 2012 správné zaokrouhlení částky na povinného a částky na vyživovanou osobu? Je to 5841,34 Kč a 1460,34 Kč nebo 5841,33 Kč a 1460,33 Kč?
Správný výpočet nezabavitelné částky je 5841,33 Kč, neboť vychází z 5841,333333333333 Kč, což se matematicky zaokrouhluje dolů. Částka pro výpočet srážky se zaokrouhluje směrem dolů na částku dělitelnou třemi dle § 279 odst. 1 občanského soudního řádu, tudíž způsob samotného zaokrouhlení (rozdíl jednoho haléře) postrádá praktického významu,
odpověděla Petra Báčová, tisková mluvčí Exekutorské komory ČR. Čtěte také: Jak postupovat při „zapřené“ exekuční srážce z platu
Správné zaokrouhlení však význam má. I když vznikají jen korunové rozdíly. Ukážeme si na příkladu ve dvou variantách zaokrouhlení (zaokrouhluje se na celé koruny nahoru):
- a) Ženatý zaměstnanec s manželkou a jedním dítětem bude mít nezabavitelnou částku 8761,99 Kč (5841,33 + 1460,33 + 1460,33), po zaokrouhlení 8762 Kč.
- b) Ženatý zaměstnanec s manželkou a jedním dítětem bude mít nezabavitelnou částku 8762,02 Kč (5841,34 + 1460,34 + 1460,34), po zaokrouhlení 8763 Kč.
Zjistí účetní, že exekuce skončila?
Zaměstnavatel, potažmo mzdová účetní, sráží ze mzdy na základě zaslaného výkonu rozhodnutí. Výpočet jednotlivých srážek může být komplikovaný. Často je nutné dopočítat i úroky a účetní s není jista, kdy přesně je exekuce splacena. Čtěte také: Srážíte ze mzdy? Není výživné jako výživné
Zajímalo nás, zda má exekutor povinnost informovat plátce mzdy o skončení exekuce?
Jak vysvětlila tisková mluvčí Exekutorské komory ČR, způsob provádění srážek ze mzdy se odvíjí od ustanovení občanského soudního řádu. Podle paragrafu 276 lze srážky provádět jen do výše exekučně vymáhané pohledávky s příslušenstvím. Plátce mzdy by dle exekučního příkazu měl vědět, jakou celkovou částku má strhávat a kdy bude celkový dluh uhrazen. Pakliže dojde k omylu a plátce mzdy nadále provádí srážky, ačkoliv je dlužná částka již vymožena, exekutorský úřad tyto srážky samozřejmě vrátí zpět,
upřesňuje Petra Báčová. Zároveň dodává, že zásadní je v tomto případě také ustanovení § 284 odst. 1 občanského soudního řádu: „Plátce mzdy přestane provádět srážky, jakmile je pohledávka oprávněného uspokojena (paragraf 276).“ Exekutorský úřad navíc zasílá plátci mzdy usnesení o zastavení exekuce. Čtěte také: Exekuce a neschopenka k tomu? Oříšek pro mzdovky
Exekuce při vyplacení odstupného
Exekuce jsou často předmětem dotazů v diskusním fóru serveru Podnikatel.cz. Například čtenářku Janu zajímalo, jak na srážky ze mzdy při vyplacení odstupného.
Zaměstnavatel, který sráží zaměstnanci přednostní pohledávku běžné výživné a dlužné výživné v měsíci lednu ukončil pracovní poměr z důvodu nadbytečnosti. Vyplácí i dvouměsíční odstupné. Srážky exekuce se budou provádět také z vyplaceného odstupného?
Exekuce se skutečně dle § 299 občanského soudního řádu sráží i z odstupného bez ohledu na skutečnost, že propuštěný nebude mít z důvodu vyplaceného odstupného nárok na podporu v nezaměstnanosti a prakticky zůstane bez prostředků. Náleží mu pouze nezabavitelná část mzdy za měsíc leden. Zněla odpověď na čtenářský dotaz.
Foto: www.isifa.com
ČLÁNKY DO MAILU