Volná živnost je podle živnostenského zákona (Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), v platném znění) jedinou živností, u které nemusí podnikatelka nebo podnikatel splnit určité požadavky na odbornou způsobilost (jako tomu je u živností řemeslných a vázaných nebo u živností koncesovaných, u kterých je potřebné splnit zákonem stanovené podmínky pro získání koncese). Začít podnikat v živnosti volné je tak minimálně administrativně nejsnazší. Čtěte více: Založení živnosti
Volná živnost = podle živnostenského zákona živnost ohlašovací, u které není stanovena odborná způsobilost jako podmínka provozování živnosti.
Živnostenský zákon zná pouze jedinou živnost volnou. Ta se však člení na 80 oborů náležejících do volné živnosti (viz Příloha č. 4 k Zákonu č. 455/1991 Sb., živnostenského zákona v platném znění). Čtěte více: Živnosti volné jdou na dietu, od července se redukují na jedinou
Živnost volná existuje jen jedna. Zahrnuje však 80 oborů činnosti.
K živnostenskému zákonu se na tomto místě váže také Nařízení vlády ze dne 23. července 2008, o obsahových náplních jednotlivých živností, konkrétně příloha Obsahová náplň živnosti volné podle jednotlivých živností. Zde je dopodrobna charakterizováno, v čem konkrétně je možné v rámci jednotlivých činností podnikat.
Podnikatel tak nyní k zahájení podnikání potřebuje získat živnostenské oprávnění na živnost volnou a dále pouze nahlásí, v jakém oboru nebo jakých oborech bude podnikat. Nahlásit další obory pak může i v budoucnu v průběhu podnikání. Čtěte více: Novela živnostenského zákona: „Živnosťáky“ v koši neskončí
Ohlášení nového oboru je zdarma
Při ohlášení živnosti volné při vstupu do živnostenského podnikání je třeba uhradit správní poplatek 1000 korun. Pokud se podnikatel dodatečně rozhodne rozšířit si obory podnikání, které spadají pod volnou živnost, má pouze ohlašovací povinnost. Změnu nahlásí živnostenskému úřadu na formuláři Změnový list. Za ohlášení dalšího oboru živnosti volné podnikatel nic neplatí – jak business serveru Podnikatel.cz telefonicky potvrdila jedna z pracovnic Živnostenského úřadu na Praze 2.
Správní poplatky:
- Ohlášení živnosti volné – 1000 Kč
- Ohlášení každého dalšího oboru v rámci živnosti volné – 0 Kč
Co se stane, pokud podnikatel obor neohlásí?
Podle Ministerstva průmyslu a obchodu má podnikatel podle živnostenského zákona povinnost obory činnosti v rámci volné živnosti nahlásit místně příslušnému živnostenskému úřadu. Pokud tak neučiní, nehrozí mu však žádná sankce. Živnostenský zákon stanovuje v § 45 odst. 4 podnikateli povinnost uvést obory činností, které má v úmyslu v rámci svého podnikání vykonávat. Každý další obor činnosti, který zamýšlí podnikatel v rámci živnosti volné vykonávat, by měl v souladu s § 49 odst. 1 živnostenského zákona oznámit živnostenskému úřadu,
informuje pro business server Podnikatel.cz Matyáš Vitík z tiskové oddělení Ministerstva průmyslu a obchodu. Nicméně, pokud tak neučiní a podniká v dalších oborech uvedených v příloze 4, nedopouští se žádného správního deliktu, za který by mu mohla být uložena sankce podle § 62 živnostenského zákona, neboť neoznámení takové změny není podle živnostenského zákona sankcionovatelné,
dodává Matyáš Vitík. Čtěte více: Nový živnostenský zákon: Za podnikání „načerno“ až milionová pokuta
Kde provozujete svoji živnost:
Zdá se však, že konkrétní živnostenský úřad může mít opačné stanovisko. Že i za podnikání v neohlášeném oboru hrozí podnikatelce nebo podnikateli postih, si myslí Oldřich Fiala, vedoucí živnostenského odboru Úřadu městské části Praha 9. Potvrzuje také, že by takové podnikání mohlo být klasifikované jako přestupek podle paragrafu 61 živnostenského zákona – sankce se pohybuje až do maximální částky půl milionu korun. Zároveň však dodává, že po 1.7.2008, kdy existuje pouze jedna volná živnost, se na živnostenském úřadu, který vede, s podnikáním v neohlášeném oboru moc nesetkávají.
V tom se shoduje s Radkem Šáfrem, vedoucím oddělení kontroly živnostenského odboru Úřadu Městské části Praha 3, který k podnikání v neohlášené živnosti pro server Podnikatel.cz uvádí: S uvedeným případem jsme se doposud v praxi nesetkali.
Čtěte více: Prohřešky živnostníků lze začít šetřit jen do tří let od jejich spáchání