Připravuje se i úprava náležitostí zápočtového listu. Problematický je povinně uváděný údaj o dosažené kvalifikaci zaměstnance.
Zápočtové listy a dohody o provedení práce
Očekávaná novela zákoníku práce přinese řadu změn. A to i do oblasti potvrzení o zaměstnání, které nyní zaměstnavatelé povinně vydávají při skončení pracovního poměru, dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti. Jedná se o takzvané zápočtové listy se zákonem danými náležitostmi.
V rámci snížení administrativní náročnosti zaměstnavatelů by se mohla v průběhu roku 2017 (od data účinnosti novely) zrušit povinnost vydávání potvrzení o zaměstnání v případě skončení dohody o povedení práce. Nebude se to však týkat všech dohod. Nadále se budou vydávat zápočtové listy v případě dohod o provedení práce:
- u kterých je prováděn výkon rozhodnutí srážkami z dohody o provedení práce nebo
- kde vznikla účast na nemocenském pojištění (tj. dohody s úhrnnou měsíční odměnou u jednoho plátce převyšující 10 000 korun).
Tato právní úprava nabízí dle důvodové zprávy řešení jak požadavku na snížení administrativní náročnosti, tak zakotvení povinnosti zaměstnavatelů vydat toto potvrzení ve stanovených případech ve vztahu k souvisejícím právním předpisům. Jde zejména o ustanovení § 7a zákona o nemocenském pojištění a ustanovení § 299 občanského soudního řádu. Povinnost vydávání zápočtových listů v případě pracovních poměrů či dohod o pracovní činnosti se nemění.
Dohoda o provedení práce s odměnou vyšší než 10 000 korun
Potvrzení o zaměstnání (zápočtový list) stanoví taxativně v ustanovení § 313 odst. 1 písm. a) až f) náležitosti tohoto potvrzení. Údaje o průměrném výdělku, které jsou rozhodující pro posouzení práva na poskytnutí podpory v nezaměstnanosti, uvádí zaměstnavatel na žádost zaměstnance v odděleném potvrzení. Zákoník práce popisuje v ustanovení § 265 odst. 2 odpovědnost zaměstnavatele za škodu způsobenou zaměstnanci. Ta by mohla vzniknout i uvedením nepravdivých, neúplných nebo nepřesných údajů v potvrzení o zaměstnání. Proto je třeba dbát na přesné uvedení údajů, a to i v případě dohod o provedení práce s odměnou zakládající účast na nemocenském, a tím i důchodovém pojištění. Dosažení stanovené hranice příjmu (alespoň 10 001 Kč) založí účast na pojištění bez ohledu na to, na jakou dobu byla dohoda o provedení práce sjednána.
Stejně tak je potvrzení o zaměstnání důležité u dohod o provedení práce, které podléhají srážkám ze mzdy. Od 1. září 2015 je totiž odměna z dohod o provedení práce uvedena v okruhu příjmů podléhajícím srážkám ze mzdy.
Nová náležitost zápočtového listu
V souvislosti s požadovanými údaji uváděnými v potvrzení o zaměstnání se text doplňuje o novou povinnou náležitost, a to o identifikaci orgánu, který nařídil srážky ze mzdy. Dosud se zde v souladu se zákoníkem práce uvádí pouze, v čí prospěch se exekuce provádí (identifikace věřitele). Přestože to prozatím zákoník práce výslovně nevyžaduje, v praxi se tato informace v zápočtovém listu uvádí. Údaj, který exekutor či soud je pověřen provedením exekuce či výkonu rozhodnutí, je pro mzdové účetní nezbytný.
Zaměstnavatel je povinen vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání a uvést v něm
- a) údaje o zaměstnání, zda se jednalo o pracovní poměr, dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti a o době jejich trvání,
- b) druh konaných prací,
- c) dosaženou kvalifikaci,
- d) odpracovanou dobu a další skutečnosti rozhodné pro dosažení nejvýše přípustné expoziční doby,
- e) zda ze zaměstnancovy mzdy jsou prováděny srážky, který orgán srážky nařídil, v čí prospěch, jak vysoká je pohledávka, pro kterou mají být srážky dále prováděny, jaká je výše dosud provedených srážek a jaké je pořadí pohledávky,
- f) údaje o započitatelné době zaměstnání v I. a II. pracovní kategorii za dobu před 1. lednem 1993 pro účely důchodového pojištění.
Údaj o dosažené kvalifikaci
V praxi rovněž činí potíže údaj o dosažené kvalifikaci. Z textu není zřejmé, o jaký konkrétní údaj se v tomto případě jedná. Často ho účetní ani neznají. Kupříkladu právě u krátkodobých dohod konaných mimo pracovní poměr. Vysvětlení podal pro server Podnikatel.cz náměstek generálního inspektora Státního úřadu inspekce práce Jiří Macíček. Z kontrolní činnosti orgánů inspekce práce lze dovodit, že zaměstnavatelé při plnění této zákonem stanovené povinnosti často po obsahové stránce chybují a neuvádějí v něm zákonem předepsané údaje, přičemž právě „sporným“ je pro ně údaj o dosažené kvalifikaci zaměstnance.
Státní úřad inspekce práce zaujal již v minulosti v tomto směru názor, že požadovaný údaj je obligatorní náležitostí za předpokladu dosažení vyšší kvalifikace, než se kterou zaměstnanec do pracovněprávního vztahu vstupoval. Při splnění této skutečnosti je zaměstnavatel povinen údaj do potvrzení o zaměstnání uvést. V opačném případě mu porušení této povinnosti lze při kontrole orgánů inspekce práce vytknout, popř. sankcionovat při naplnění znaků správního deliktu podle zákona o inspekci práce.
Jak Jiří Macíček dále připomíná, že potvrzení o zaměstnání je dokumentem, který se týká konkrétního pracovněprávního vztahu, ale také rozhodných skutečností, jež v jeho průběhu nastaly a mohou mít vliv na další pracovní uplatnění zaměstnance u jiného zaměstnavatele. Neuvedením předepsaných údajů může zaměstnavatel způsobit svému bývalému zaměstnanci problémy v dalším zaměstnání nebo při zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání na úřadu práce. A v této souvislosti také škodu, za kterou bude podle soudní judikatury odpovídat.
Plnění této povinnosti je však v praxi problematické v případě krátkodobých či jednorázových činností na základě dohody o provedení práce, kdy zaměstnavatel často údaj o dosažené kvalifikaci po zaměstnanci před vznikem pracovněprávního vztahu ani nevyžaduje, a tudíž nedisponuje informací o jejím možném zvýšení,
připouští oslovený náměstek. Dodává, že v platné právní úpravě není v tomto ohledu zakotvena žádná výjimka. V budoucnu by se to právě u dohod o provedení práce mělo změnit. Orgány inspekce práce při kontrolách vždy vychází z okolností daného případu a ty se náležitě posuzují ve vzájemných souvislostech.
ČLÁNKY DO MAILU