V souladu se zákoníkem práce vydává zaměstnavatel zaměstnanci zápočtový list. Ovšem podmínky jeho vydávání se výrazně zpřísnily a navíc od roku 2015 hrozí nemalé sankce. Čtěte, kdy a jakým způsobem musí být zaměstnanci vydán. Správný postup doporučuje Státní úřad inspekce práce.
Zápočtový list při skončení zaměstnání, ne po jeho skončení
Zákoník práce v ustanovení § 313 odst. 1 výslovně stanoví, že potvrzení o zaměstnání (takzvaný zápočtový list) je zaměstnavatel povinen zaměstnanci vydat při skončení pracovního poměru (obdobně i u dohod konaných mimo pracovní poměr). Uznávané právní výklady a komentáře k tomuto zákonnému ustanovení za okamžik skončení pracovního poměru pro účel vydání potvrzení o zaměstnání považují den skončení pracovního poměru, tedy poslední den jeho trvání. Odpovědnost zaměstnavatele za včasné vydání potvrzení o zaměstnání je objektivní. Podle Státního úřadu inspekce práce nemůže zaměstnavatel okamžik jeho vydání vázat na jiné skutečnosti, než je skutečnost samotného skončení pracovního poměru (např. na skutečnost, že zaměstnanec je v den skončení pracovního poměru na nemocenské, že den skončení pracovního poměru vychází na den pracovního klidu apod.). Je zcela v souladu se zákonem, pokud inspektoři práce vyvozují z vydání potvrzení o zaměstnání s datem pozdějším, než je datum skončení pracovního poměru, kontrolní zjištění ve smyslu porušení pracovněprávních předpisů,
vysvětluje náměstek generálního inspektora Státního úřadu inspekce práce Opava Jiří Macíček.
Jestliže pracovní poměr končí například 31. května v neděli, musí být zápočtový list k tomuto datu také vydán. Nelze se odvolávat na den pracovního klidu. Je logické, že může být zaměstnanci fyzicky vydán následující pracovní den, pokud neděle není jeho pracovním dnem. Mzdový software by ale měl umožnit vystavení zápočtového listu s datem skončení pracovního poměru, tj. jeho posledním dnem. Čtěte také: Za pozdě vydaný zápočťák až dva miliony pokuty
Co když si zaměstnanec „zápočťák“ nevyzvedne?
V zákoníku práce se píše, že zaměstnavatel je povinen zápočtový list k datu skončení zaměstnání „vydat“, ne „doručit“. Zápočtový list se ve většině případů vydává zaměstnanci v místě pracoviště při skončení zaměstnání. Ovšem jsou situace, kdy zaměstnanec není poslední dny pracovního poměru k zastižení (čerpá zbývající dovolenou, je v pracovní neschopnosti apod.), případně si zápočtový list z jakéhokoliv jiného důvodu nevyzvedne. Řada dostupných právních výkladů předpokládala, že jestliže si zaměstnanec zápočtový list nevyzvedne, není zaměstnavatel povinen mu ho na vlastní náklady zasílat. Avšak nevydáním zápočtového listu by mohla zaměstnanci vzniknout škoda, což dokazuje i nedávné rozhodnutí nejvyššího soudu, kdy propuštěný zaměstnanec tuto škodu vůči zaměstnavateli s úspěchem nárokoval. Navíc Státní úřad inspekce práce zastává názor, že s povinností vydat potvrzení o zaměstnání při skončení pracovního poměru je spjata i povinnost zaměstnavatele toto potvrzení zaměstnanci „doručit“.
Doručení zápočtového listu
Způsob doručení písemnosti určuje jednoznačně zákoník práce v ustanovení § 334, včetně pořadí, v jakém zaměstnavatel má volit způsob doručení. Zákoník práce preferuje způsob doručení, který je při standardní komunikaci mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem přirozený, nejjednodušší a nejpraktičtější, a to předání písemnosti zaměstnanci na pracovišti. O tento způsob doručení má zaměstnavatel aktivně usilovat. To znamená, nejen vyzvat zaměstnance k převzetí listiny, ale popř. předat mu ji i na dílně, v šatně, při vracení pracovních pomůcek apod. Pokud takové doručení není z jakéhokoli důvodu možné, je zaměstnavatel povinen použít další zákonem stanovené způsoby doručení v pořadí dle ustanovení § 334 odst. 2. A to včetně doručení prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, jako zásilku do vlastních rukou adresáta. Ač jsme si vědomi skutečnosti, že tento způsob doručení představuje pro zaměstnavatele finanční náklady, zákon tuto povinnost nepochybně stanoví, s tím, že doručení poštou má být až krajní možností, po vyčerpání možnosti doručení na pracovišti, v bytě zaměstnance atd.,
vysvětluje Jiří Macíček ze Státního úřadu inspekce práce (SUIP). Dodává, že prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací může zaměstnavatel písemnost doručit výlučně tehdy, jestliže zaměstnanec s tímto způsobem doručování vyslovil písemný souhlas a poskytl zaměstnavateli elektronickou adresu pro doručování. O doručování písemností podrobněji v článku: Lze doručit výpověď datovou schránkou?
Vydání zápočtového listu a kontroly inspektorátu
Vydání zápočtového listu v den skončení pracovního poměru je jedna ze základních povinností zaměstnavatele, kterou Oblastní inspektoráty práce důsledně kontrolují. Podle osloveného náměstka SUIP je kontrola zákonných náležitostí vydání potvrzení o zaměstnání prováděna v těch případech, kdy je kontrola inspekce práce zaměřena na plnění povinností zaměstnavatele při vzniku, změnách a skončení pracovního poměru (kontrola může být zaměřena i na jiné oblasti, např. bezpečnost práce, nelegální zaměstnávání atd.). Dále je prováděna vždy, když zaměstnanec (nebo kterýkoli občan či instituce) podá k orgánům inspekce práce podnět ke kontrole zaměstnavatele. A to například z důvodu, kdy zaměstnanci nebylo vydáno v zákonném termínu nebo vůbec potvrzení o zaměstnání.
Zápočtový list nejen vydat, ale i doručit.
Nevydání potvrzení o zaměstnání je závažným zásahem do práv zaměstnance. Konkrétně nevydání potvrzení o zaměstnání vnímají zaměstnanci oprávněně jako významnou újmu (viz např. i možná náhrada škody). Nemohou například předložit potvrzení o předchozím zaměstnání u dalšího zaměstnavatele nebo úřadu práce při žádosti o registraci do evidence uchazečů o zaměstnání. Přitom nevydání potvrzení o zaměstnání je v některých případech ze strany zaměstnavatele důsledkem osobních neshod se zaměstnancem, „schválnost“ ze strany zaměstnavatele, avšak – což si mnohdy zaměstnavatel neuvědomuje – protiprávní. V některých případech zaměstnavatel podmiňuje vydání potvrzení o zaměstnání např. vrácením věcí (pracovních pomůcek apod.) nebo náhradou škody způsobenou zaměstnavateli ze strany zaměstnance, avšak toto zákon nedovoluje a k řešení náhrady škody je nutno použít jiné postupy, k tomu zákonem určené,
připomíná Jiří Macíček.
Zápočtový list a dohoda o provedení práce
Vydávání zápočtového listu v případě dohod o provedení práce je specifickým případem. Navíc se může jednat o práce jednorázové, krátkodobé (například realizace jediné přednášky apod.). A zaměstnanec potvrzení o zaměstnání mnohdy k ničemu nepotřebuje a ani nepožaduje. Ovšem zákonem je tato povinnost zaměstnavatele stanovena. Zákoník práce nerozlišuje, zda se jedná o dlouhodobý pracovní poměr nebo jednorázovou dohodu. Jestliže se zaměstnanec tímto postupem necítí být poškozen, nebývá nevydání zápočtového listu předmětem podnětu ke kontrole ze strany zaměstnance („kde není žalobce, není soudce“). V případě kontroly na základě plánu kontrol oblastního inspektorátu práce by pak nepochybně bylo při hodnocení takového případu přihlédnuto k nižší společenské škodlivosti než například při nevydání zápočtového listu u pracovního poměru,
ujišťuje zaměstnavatele náměstek hlavního inspektora ze Státního úřadu inspekce práce.
ČLÁNKY DO MAILU