Už skoro rok by měly mít všechny firmy přizpůsobené své zakladatelské listiny novému zákonu o obchodních korporacích, přesto řada z nich své dokumenty neupravila. Ačkoli dle zákona hrozí společnostem za neuzpůsobení firemních listin až zrušení, podnikatelé, kteří tuto povinnost nesplnili, se prakticky ničeho obávat nemusí. Jak uvedlo serveru Podnikatel.cz ministerstvo spravedlnosti, rejstříkové soudy totiž tuto povinnost nekontrolují.
Co mají obsahovat zakladatelské listiny?
Do konce června roku 2014 měly firmy přizpůsobit své zakladatelské listiny novému zákonu o obchodních korporacích. Změnit listiny měly jak “eseróčka”, tak akciovky. Zákon u firem s ručením omezeným požaduje, aby jejich společenská smlouva obsahovala:
- firmu společnosti,
- předmět podnikání nebo činnosti společnosti,
- určení společníků uvedením jména a bydliště nebo sídla,
- určení druhů podílů každého společníka a práv a povinností s nimi spojených, dovoluje-li společenská smlouva vznik různých druhů podílů,
- výši vkladu nebo vkladů připadajících na podíl nebo podíly,
- výši základního kapitálu,
- počet jednatelů a způsob jejich jednání za společnost.
Nepřizpůsobili jste firemní listiny? Hlavu si s tím lámat nemusíte.
Oproti předchozímu obchodnímu zákoníku by tak měl být navíc uveden počet jednatelů a způsob jejich jednání za společnost. Pokud firma ve společenské smlouvě stanoví možnost vzniku různých druhů podílů, musí být ve smlouvě rovněž uvedeno určení druhů podílů každého společníka a práv a povinností s nimi spojených. Společnosti by též neměly zapomenout, že ze společenských smluv musí zmizet ustanovení, která nejsou v souladu s novým zákonem. Jedná se například o ustanovení, že uvolněný obchodní podíl přechází na společnost.
Zatímco eseróčka musí změnit společenské smlouvy, akciové společnosti mají za povinnost upravit své stanovy. Ty mají obsahovat:
- firmu a předmět podnikání nebo činnosti,
- výši základního kapitálu,
- počet akcií, jejich jmenovitou hodnotu, určení, zda a kolik akcií bude znít na jméno nebo na majitele, anebo zda budou vydány jako zaknihované cenné papíry, údaj o omezení převoditelnosti akcií nebo zda jsou akcie imobilizovány,
- mají-li být vydány akcie různých druhů, jejich název a popis práv s nimi spojenými,
- počet hlasů spojených s jednou akcií a způsob hlasování na valné hromadě,
- údaj o tom, který ze systémů vnitřní struktury společnosti byl zvolen, a pravidla určení počtu členů představenstva nebo dozorčí rady.
Čtěte také: Chystáte se upravit firemní listiny dle nového zákona? Není třeba notářský zápis
Soudy povinnost nekontrolují
Pokud firma nedala své smlouvy do souladu s novým zákonem, měl by ji rejstříkový soud vyzvat v nápravě a stanovit dodatečnou přiměřenou lhůtu ke splnění této povinnosti. Uplyne-li dodatečná lhůta marně, soud na návrh rejstříkového soudu nebo osoby, která na tom osvědčí právní zájem, zruší obchodní korporaci a nařídí její likvidaci,
píše se v zákoně o obchodních korporacích. Jak navíc stanovil nový zákon, může firma dostat při nesplnění výzvy také sankci až do výše 100 tisíc korun.
Čtěte také: Řada firem zakladatelské listiny nezměnila, zrušení se ale zatím obávat nemusí
Jak se ale ukazuje, teorie je jedna věc a praxe druhá. Podnikatelé, kteří své zakladatelské listiny nezměnili, se ničeho obávat nemusí. Rejstříkové soudy totiž tuto povinnost nekontrolují. Podle našich informací na soudech firmy nekontrolují, zda mají údaje v pořádku – při množství firem to ani není možné,
uvedla serveru Podnikatel.cz Adriana Kocmanová z ministerstva spravedlnosti. Situace je tak obdobná jako v případě dodávání účetních závěrek do obchodního rejstříku. Tuto povinnost totiž stát prakticky rovněž nekontroluje. Řada podnikatelů ji tak neplní.
Novému zákonu se podřídily čtyři pětiny firem
Zatímco firemní listiny měly dát společnosti do pořádku do poloviny loňského roku, ještě šest měsíců mají nyní na rozhodnutí, zda se podřídí zákonu o obchodních korporacích jako celku. Jak ukázal aktuální průzkum společnosti KPMG Legal, podřízení se novému zákonu o obchodních korporacích využilo už 80 % tuzemských společností a dalších 7 % firem tuto možnost aktuálně zvažuje.
Čtěte také: Vyplatí se podřídit zákonu o obchodních korporacích? Zeptali jsme se odborníků
Průzkum dále ukázal, že novou úpravu soukromého práva hodnotí po roce a půl její účinnost pozitivně 40 % společností. Negativní postoj má pak 23 % firem. Z nových nástrojů se podnikatelům především zamlouvá možnost vytvořit různé druhy akcií. Navzdory pozitivnímu hodnocení je ale jeho využívání v praxi zatím spíše ojedinělé. Můžeme však očekávat, že využívání tohoto nástroje, který je vhodný například pro řešení situací v rámci rodinných či jiných holdingů, v následujících letech poroste,
odhaduje Martin Kofroň, vedoucí advokát KPMG Legal.
Další novinku v podobě volby právnické osoby jakožto člena orgánu společnosti zatím využilo či zvažuje využít 11 % společností, především pak akciovek. Zajímavá je tato možnost především pro firmy s více společníky a společnosti, na nichž se majetkově podílejí pouze české osoby.
ČLÁNKY DO MAILU