Závazky v účetnictví podnikatelů

Závazky z pohledu účetnictví

Závazek neboli dluh je klasifikován jako povinnost účetní jednotky zaplatit peníze. Závazek tak vzniká například za situace, kdy dojde k zaúčtování přijaté faktury s odloženou splatností. Běžně vznikají závazky v návaznosti na vznik nákladů nebo příbytku aktiv. 

Závazky však vznikají také z jiného titulu než povinnosti zaplatit. Jedná se o situace, kdy například účetní jednotka přijímá zálohové platby dopředu. Potom je jejím závazkem povinnost poskytnout plnění, například dodat objednané zboží nebo poskytnout objednanou službu. 

Obecně závazky jako takové představují zdroj financování účetní jednotky. Zpravidla bývá financování cizími zdroji levnější než financování vlastními zdroji. 

Právní úprava

Právní úpravu závazků je obsažena v zákoně o účetnictví, v prováděcí vyhlášce k zákonu o účetnictví a v českých účetních standardech. Zákon o účetnictví upravuje zejména způsob oceňování závazků a postupy při inventarizaci. Vyhláška k zákonu o účetnictví již vymezuje závazky a upravuje jejich členění v rozvaze. 

České účetní standardy se zmiňují o závazcích ve standardu č. 16 – standard, který se zabývá krátkodobým finančním majetkem, a potom ve standardu č. 17, který se zabývá zúčtovacími vztahy.

Rozdělení závazků

Závazky se dají rozdělit podle různých kritérií. Nejčastěji, zejména z pohledu účetnictví, se dělí na krátkodobé a dlouhodobé. Krátkodobé závazky jsou potom zobrazeny ve směrné účtové osnově v účtové třídě 3 – Zúčtovací vztahy a dlouhodobé závazky v účtové třídě 4 – Kapitálové účty a dlouhodobé závazky. 

Mezi nejčastější závazky účetní jednotky pak jsou: závazky z obchodních vztahů, závazky za zaměstnanci, závazky vůči státním institucím (jako je například finanční úřad, okresní správa sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovna, celní úřad a další), závazky vůči společníkům nebo bankovním institucím.

Dlouhodobé závazky

Mezi dlouhodobé závazky se řadí takové dluhy, které ke dni sestavení účetní závěrky mají splatnost delší než dvanáct měsíců. To úzce souvisí s inventarizací závazků ke konci roku. Pokud vznikne například dluh se splatností pět let, vykazuje se po většinu času mezi dlouhodobými závazky. Jakmile je však sestavena účetní závěrka v posledním roce před splatností a splatnost tohoto závazku je k tomuto dni kratší než jeden rok, začne se závazek vykazovat jako krátkodobý. 

To samé platí v případě splátkových kalendářů. Pokud je splátkový kalendář tvořen z celkového dluhu, který je postupně umořován v rámci pravidelných splátek, jsou ty splátky, které se uskuteční v následujících dvanácti měsících, vykazovány jako krátkodobé a ty se splatností delší než dvanáct měsíců jako dlouhodobé.  

Mezi dlouhodobé závazky se však řadí také například vydané dluhopisy, které jsou emitovány za účelem získání finančních prostředků. Pokud účetní jednotka vydá dluhopisy, vznikne jí vydáním dluhopisů závazek odkoupit dluhopisy v předem domluvený čas. Do dlouhodobých závazků se však řadí i nejtypičtější závazky k úvěrovým institucím, závazky z dlouhodobých přijatých záloh, z obchodních vztahů, závazky za ovládanou nebo ovládající osobu nebo dlouhodobý odložený daňový závazek.

Krátkodobé závazky

Za krátkodobé závazky se považují takové závazky, které mají ke dni sestavení účetní závěrky splatnost kratší než jeden rok. Typicky se tak mezi krátkodobé závazky řadí závazky z titulu mezd, závazky ze sociálního a zdravotního pojištění, obchodní závazky, daňové závazky nebo závazky ke společníkům.  

Méně běžnými závazky jsou například závazky z krátkodobé finanční výpomoci, kdy dochází k přijetí peněžních prostředků na základě jiné než úvěrové smlouvy. Může se jednat například o financování na základě smlouvy o faktoringovém financování. 

Časové rozlišení a dohadné účty pasivní

Samotnou kapitolu v závazcích představují dohadné účty pasivní a účty časového rozlišení. Dohadné účty představují takové závazky, ke kterým ke dni jejich vykázání neexistuje nebo není k dispozici účetní doklad, a tak je výše tohoto závazku odhadnuta. Kvalifikovaný odhad se provede například na základě zkušeností nebo spotřeby v minulém období. Typicky se tvoří dohadné položky na spotřebu elektřiny. 

Účty časového rozlišení pak představují výdaje příštích období a výnosy příštích období. Účty časového rozlišení slouží k zajištění akruálního principu, který stanovuje, že o nákladech a výnosech se účtuje v tom účetním období, se kterým věcně a časově souvisí. Na účtech časového rozlišení se pak může účtovat v případě, že je znám účel, období a částka. 

Oceňování závazků

Oceňování závazků upravuje zákon o účetnictví a stanovuje tři způsoby, jak lze závazky ocenit. Tím nejčastějším způsobem ocenění je asi ocenění závazku jmenovitou hodnotou k okamžiku uskutečnění účetního případu. Méně časté ocenění je potom na základě historických cen nebo ocenění závazků reálnou hodnotou.