Zlepšit platební morálku firem v Evropě si klade za cíl evropská směrnice o opožděných platbách, kterou měly členské státy implementovat do svých právních řádů do 16. března letošního roku. České republice se tento termín splnit nepodařilo. Poslanecká sněmovna sice příslušnou změnu obchodního zákoníku schválila, senát však zákon pozměnil a sněmovně vrátil. Ta tak o novele obchodního zákoníku bude rozhodovat znovu.
Čtěte více: Lhůta pro splatnost faktur se omezí na 30 dní, zvýší se i úroky z prodlení
Nejen v Česku je tristní platební morálka
Ilustrační obrázek.
Po urychlené transpozici směrnice přitom volají podnikatelé, podle kterých zamezí negativnímu dopadu opožděných plateb na tuzemské podniky. Česko se totiž řadí mezi země se špatnou platební morálkou. Tuzemské firmy hradí své závazky v průměru za 75 dnů. Přístup k pohledávkám napříč Evropskou unií se výrazně liší. Nadprůměrná délka splátek se týká především jižních zemí. Naopak podnikatelé z Finska či Norska své závazky hradí ve lhůtách splatnosti,
dodal Milan Jelínek z advokátní kanceláře Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři.
Úplně nejhůře si v tomto ohleduvedou společnosti v Řecku, kde činí průměrná splatnost faktur 90 dní. V Rumunsku je zase až 10 % pohledávek zcela nevymahatelných. Pokud se tuzemské firmy rozhodnou obchodovat s podnikateli z Británie, musí v polovině případů počítat s pozdní platbou. V případě polských firem se jedná o 34 % pozdních plateb a v případě slovenských o 30 %.
Čtěte také: 5 oborů, ve kterých mají firmy nejhorší platební morálku
Omezení splatnosti pomůže hlavně drobným podnikatelům
Transpozice směrnice by měla pomoci především malým a středním firmám, které se v důsledku neplacení velmi často potýkají s likviditou. Je nejvyšší čas vysvětlit českým úředníkům, že tato směrnice má nám všem pomoci. Je smutné, že jsme si pro účel placení faktur museli sestavit směrnici, a to především ve vztahu k státu, který neplatí včas nejen v Německu, Francii, Itálii, ale i v České republice,
uvedl prezident Hospodářské komory ČR Petr Kužel.
Právě přístup samotného státu k platbám podnikatelé kritizují. V českých podmínkách je totiž zcela běžné, že stát vypíše výběrové řízení a první platbu provede za 90, 100, 120 dní. Vítěz výběrového řízení tak zakázku financuje několik měsíců ze svého,
vysvětlil Kužel.
Novela, o které bude opětovně jednat sněmovna, počítá se zavedením základní lhůty pro splatnost faktur na 30 dní, a to jak pro soukromé subjekty, tak pro veřejné zadavatele. V některých případech pak půjde splatnost prodloužit na 60 dní. Pokud by firmy novou splatnost nerespektovaly, věřitelé dostanou nad rámec úroku z prodlení a nákladů soudního řízení také možnost požadovat minimální náklady spojené s uplatněním pohledávky v paušální výši.
ČLÁNKY DO MAILU