V době nouzového stavu bylo možné nahradit některé prohlídky čestným prohlášením. Nouzový stav skončí dne 11. dubna 2021. Ode dne následujícího se v této souvislosti začala počítat lhůta 30 a 90 dnů pro provedení dodatečných pracovnělékařských prohlídek a lhůta pro vydání zdravotních průkazů.
Co se dozvíte v článku
Rovněž byly obnoveny standardní pracovnělékařské služby. Pracovnělékařské prohlídky již probíhají v obvyklém režimu (tzn. jako před vyhlášením nouzového stavu).
Nouzový stav a čestné prohlášení
V období od 19. října 2020 až do 11. dubna 2021, kdy byl postupně prodlužován nouzový stav, platila odlišná pravidla pro pracovnělékařské prohlídky upravená jednotlivými usneseními vlády. S jedinou výjimkou, a to od 1. ledna do 18. ledna 2021. V tomto období se zdravotní průkazy vydávaly a pracovnělékařské prohlídky probíhaly.
Vstupní lékařské prohlídky bylo možné v době nouzového stavu nahradit čestným prohlášením platným nejdéle do 90 dnů ode dne následujícího po dni ukončení nouzového stavu. To ovšem pouze v případě:
- prací zařazených do kategorie první nebo druhé podle zákona o ochraně veřejného zdraví,
- prací v riziku ohrožení zdraví uvedených v příloze č. 2 části II. vyhlášky o pracovnělékařských službách. Šlo pouze o body 1, 2, 4, 5 a 13.
V ostatních případech (tj. práce zařazené v kategorii 2R třetí a čtvrté, práce, kdy jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny jiným právním předpisem a ostatní body z přílohy č. 2 části II.) musely být vstupní lékařské prohlídky provedeny.
Výjimkou uplatnění čestného prohlášení namísto vstupní lékařské prohlídky jsou body 1, 2, 4, 5 a 13 přílohy č. 2 části II vyhlášky č. 79/2013 Sb. Jedná se o rizika ohrožení zdraví:
- Práce ve školách a školských zařízeních podle školského zákona, ve zdravotnických zařízeních, v zařízeních sociálních služeb a práce v dalších zařízeních obdobného charakteru, s výjimkou prací v objektech, u kterých není obvyklý přímý kontakt s žáky, klienty nebo pacienty,
- Práce zahrnující poskytování sociálních služeb v přirozeném sociálním prostředí osob, a to činnosti epidemiologicky závažné, obsluha a řízení motorových a elektrických vozíků a obsluha vysokozdvižných vozíků, řízení motorových vozidel s výjimkou řidičů podle § 87 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, pokud je tato činnost vykonávána jako obvyklá součást výkonu práce nebo jsou do místa výkonu práce přepravovány další osoby a noční práce.
Zdravotní průkazy osob, jejichž pracovněprávní vztah vznikl v době vyhlášení příslušných opatření až do ukončení nouzového stavu a které vykonávají činnosti epidemiologicky závažné, se nevydávaly. Namísto průkazu postačilo čestné prohlášení platné nejdéle do uplynutí 90 dnů ode dne následujícího po dni ukončení nouzového stavu.
Periodické prohlídky nemusely být po dobu nouzového stavu prováděny. Musí však být provedeny dodatečně. Prohlídky, jimž končila platnost v době nouzového stavu, jsou platné po dobu nouzového stavu a dále:
- 90 dnů ode dne následujícího po dni jeho ukončení, pokud jde o osobu pro daný účel zdravotně způsobilou,
- 30 dnů ode dne následujícího po dni jeho ukončení, pokud jde o osobu pro daný účel způsobilou s podmínkou.
Kdy přesně končí lhůta pro dodatečné provedení prohlídek?
Nouzový stav skončil dne 11. dubna 2021. Od 12. dubna se začala počítat lhůta 30 a 90 dnů. To znamená, že třicetidenní lhůta pro provedení některých periodických prohlídek skončila 11. května 2021. Devadesátidenní lhůta skončí 10. července 2021. Neděle 11. července 2021 bude prvním dnem bez platnosti všech lhůt stanovených zmíněnými krizovými a mimořádnými opatřeními.
Zaměstnavatelé by tedy neměli zbytečně otálet a vyslat zaměstnance (pokud tak ještě neučinili) neprodleně na dodatečné provedení prohlídek. Třicetidenní lhůta však již uplynula.
Zaměstnanec bez pracovnělékařské prohlídky
V souladu s ustanovením § 43 odst. 8 zákona o specifických zdravotních službách, jestliže se posuzovaná osoba nepodrobila lékařské prohlídce za účelem dalšího posouzení zdravotní způsobilosti nebo zdravotního stavu ve stanoveném termínu bez uvedení vážného důvodu, hledí se na ni pro činnost, pro kterou měla být zdravotně posouzena, jako na zdravotně nezpůsobilou nebo jako na osobu, která pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost vykonávat dosavadní práci, anebo jako na osobu, jejíž zdravotní stav nesplňuje předpoklady nebo požadavky, ke kterým byl posuzován. V případě, kdy jde o pravidelně se opakující lékařskou prohlídku a posuzovaná osoba se jí nepodrobila, hledí se na ni jako na osobu zdravotně nezpůsobilou podle věty první ode dne, kdy končí platnost předchozího lékařského posudku.
Zde samozřejmě po uplynutí příslušné lhůty po skončení nouzového stavu. Situace a postup se liší podle toho, kdo zdravotní nezpůsobilost zapříčinil.
Zaměstnavatel nevyslal zaměstnance na prohlídku včas
Jestliže zaměstnanec včas neabsolvuje pracovnělékařskou prohlídku, zaměstnavatel nesmí připustit, aby vykonával práce, jejichž náročnost by neodpovídala mimo jiné zdravotní způsobilosti (dle ustanovení § 103 odst. 1 písm. a zákoníku práce). Pokud zaměstnance na tuto prohlídku včas nevyšle a tím nebude lékařský posudek včas vydán, jde v době, kdy nemůže práci vykonávat, o překážku v práci na straně zaměstnavatele. Přestože není náhrada mzdy pro tento případ žádným právním předpisem upravena, zaměstnanec by se mohl domáhat náhrady škody formou ušlé mzdy podle občanského zákoníku, jelikož popisovanou situaci sám nezpůsobil.
Zaměstnavatel zaměstnance na prohlídku vyslal, ale on ji neabsolvoval
Zcela odlišný bude postup v situaci, kdy zaměstnavatel zaměstnance na prohlídku včas vyšle, ale zaměstnanec ji odmítne nebo se jí nestihne včas podrobit. Podle § 43 odst. 9 zákona o specifických službách, pokud o lékařský posudek zaměstnavatel požádal a svou liknavostí se zaměstnanec stal nezpůsobilým (eventuálně ztratil dlouhodobě zdravotní způsobilost anebo nesplňuje z důvodu zdravotního stavu příslušné předpoklady nebo požadavky), smluvní lékař tuto skutečnost zaměstnavateli včas oznámí.
V tomto případě jde o překážku v práci na straně zaměstnance. Náhrada mzdy pochopitelně zaměstnanci nenáleží. Současně může být zaměstnavatelem podána výpověď podle § 52 písm. g) zákoníku práce pro závažné porušení „pracovní kázně“, eventuálně i porušení „pracovní kázně“ zvlášť hrubým způsobem dle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce.
ČLÁNKY DO MAILU