Zdaňujete svým zaměstnancům nepeněžní příjmy?

Peněžní příjmy a nepeněžní plnění zaměstnanců

Za vykonanou práci náleží zaměstnancům peněžní příjem ve formě mzdy, odměny nebo platu.

Plat je peněžitým plněním za práci poskytovanou zaměstnancům zaměstnavatelem, kterým je stát, územně samosprávné celky (obce a kraje), příspěvkové organizace a školské právnické osoby.

Odměna je poskytována za práci vykonávanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, což jsou dohoda o pracovní činnosti a dohoda o provedení práce.

Mzda je peněžité plnění nebo naturální plnění peněžité hodnoty (naturální mzda) poskytované zaměstnavatelem za práci.

Do této kategorie patří i náhrady mzdy nebo platu, které jsou poskytovány po dobu jeho řádné dovolené a při překážkách v práci na straně zaměstnance nebo na straně zaměstnavatele. Dále jiné peněžní příjmy vyplacené zaměstnavatelem. Například stravné nad limit uvedený v zákoníku práce, proplacení vstupenek na sportovní a kulturní akce, proplacený rekreační pobyt a další.

Zaměstnancům může zaměstnavatel umožnit zdarma:

• návštěvy rekreačního zařízení (vlastního nebo pronajatého),
• návštěvy zdravotnického a vzdělávacího zařízení,
• návštěvy předškolního zařízení pro jejich děti,
• návštěvy tělovýchovného a sportovního zařízení,
• poskytnutí vstupenek na kulturní pořady a sportovní akce.

Tato plnění nejsou dle § 6 odst. 9 zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů peněžním příjmem zaměstnance a jsou od daně z příjmů fyzických osob osvobozena, jsou-li splněny dvě podmínky:

1. jsou hrazena ze sociálního fondu, ze zisku (z příjmů po zdanění) nebo jsou zúčtována jako nedaňový náklad zaměstnavatele
2. úhrada je provedena přímo zaměstnavatelem.

V případě, že zaměstnanec sám uhradí např. rekreační pobyt a následně předloží zaměstnavateli poukaz k proplacení, bude toto plnění kvalifikováno jako zdanitelný peněžní příjem zaměstnance bez nároku na osvobození.

Nepeněžní příjmy zaměstnanců

Nepeněžním příjmem zaměstnanců je naturální mzda a další nepeněžní příjmy poskytované jako zaměstnanecké výhody.

Zaměstnavatel může se souhlasem zaměstnance vyplatit dle § 119 zákoníku práce část mzdy v naturální formě. V penězích musí být vyplacena mzda nejméně ve výši příslušné sazby minimální mzdy (§ 111 zákoníku práce). Jako naturální mzda převyšující stanovenou minimální mzdu (souč. 8000 Kč) mohou být poskytnuty výrobky, výkony, práce nebo služby. Výše této naturální mzdy se vyjádří v peněžní formě tak, aby odpovídala ceně, kterou zaměstnavatel účtuje za své výrobky nebo služby ostatním odběratelům. Cena musí být včetně daně z přidané z přidané hodnoty. Dokladem, který se pro doložení ocenění naturální mzdy používá, je tzv. doklad o použití.

Výše naturální mzdy je závislá na výkonu práce zaměstnance. Zaměstnavatelé však mohou svým zaměstnancům poskytnout další nepeněžní příjmy, a to bez vazby na pracovní výkon. Pracovníkům lze nabídnout bezplatně nebo za cenu, která je nižší než běžně uplatňovaná tržní cena:

• výrobky, materiál, zboží, dlouhodobý majetek
• služby z vlastní činnosti nebo pořízené od jiných dodavatelů
• právo využívat podnikový majetek – např. bydlení v domě nebo bytě zaměstnavatele, používání přiděleného osobního automobilu i pro osobní potřebu

Všechny peněžní i nepeněžní příjmy podléhají zdanění příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků v souladu s § 6 zákona o daních z příjmů.

Způsoby ocenění nepeněžních příjmů

Nepeněžní příjem je nutné pro správné zahrnutí do mzdy zaměstnance ocenit. Oceňuje se cenou obvyklou dle § 6 odst. 3 zákona o daních z příjmů. Cena obvyklá je cena srovnatelných výrobků nebo služeb, za které se v době poskytnutí nepeněžního příjmu prodávají, nebo cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu (zákona o oceňování majetku).

Příklady

Akciová společnost prodává svým zaměstnancům batohy za výrobní cenu. Zaměstnanec si koupil sportovní batoh za cenu 400 Kč. Prodejní cena batohu je 833 Kč včetně DPH.

Do zdanitelné mzdy zaměstnance započte akciová společnost 433 Kč (rozdíl z běžné prodejní ceny). K datu prodeje má zaměstnavatel povinnost přiznat daň na výstupu, ovšem z prodejní ceny 833 Kč. Daň na výstupu činí 133 Kč. Daňovým dokladem, který se v tomto případě použije, je doklad o použití. Jeho povinné náležitosti jsou uvedeny v § 29 zákona o dani z přidané hodnoty. 

Společnost s ručením omezeným prodala svému zaměstnanci samovýrobou palivové dříví z vlastních porostů. Společnost se prodejem dřeva nezabývá, nemůže tedy pro určení ceny použít vlastní prodejní cenu.

V tomto případě je nutné vycházet z ceny obvyklé, zjištěné podle zvláštního předpisu – zákona o oceňování majetku.

Akciová společnost podnikající v nákladní dopravě umožňuje svým zaměstnancům využití nákladní dopravy pro soukromou potřebu. Zaměstnanec si objednal přepravu stavební buňky jeřábem a společnost mu naúčtovala 15 Kč za ujetý km. Zákazníkům běžně účtuje 30 Kč za ujetý km včetně DPH.

Výše nepeněžního příjmu zaměstnance činí 15 Kč za ujetý km. DPH bude odvedena z běžné ceny, tj. 30 Kč za ujetý km. 

Podnikatel nabídl svému zaměstnanci bezplatně podnájem bytu, který si sám najal.

Výše nepeněžního příjmu se v tomto případě rovná výši nájemného, které platí zaměstnavatel pronajímateli. V jiném případě by se mohl zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnout na úhradě nájemného, ale v jiné, nižší výši. Jeho nepeněžní příjem se určí jako rozdíl mezi skutečnou výší nájemného a úhradou zaměstnance.