Jak tedy sebevědomí nakopnout, jak ho rozvíjet a posílit? Jak ho neztratit s jedním dílčím neúspěchem? A proč se také vyplatí respektovat i své lidské slabosti?
Sebevědomí je podstatné pro každou podnikatelku a každého podnikatele. Skrývá se totiž pod ním celý trs užitečných okolností. Je to vědomí vlastní ceny a svých schopností, důvěra v ně i povědomí o možnostech, které z toho plynou. Což pak ovlivňuje vlastní jednání a rozhodování podnikatelů a v konečném důsledku i jejich úspěch. Právě individuální míra sebevědomí totiž podmiňuje také to, jaké cíle si konkrétní člověk stanoví. Vždyť o nich uvažuje i s ohledem na to, s jak velkou sebedůvěrou věří v možnost, že jich dosáhne.
Správné cíle a uspokojení z výsledku
Právě člověk se zdravým sebevědomím je mírou sám sobě. Srovnává se primárně sám se sebou, se svými možnostmi a nikoliv s ostatními. Dokáže si zvolit takové cíle, které rozvíjejí jeho schopnosti a jsou pro něj dosažitelné – což rozhodně neznamená, že jsou přízemní a nejsou riskantní a odvážné. Naopak, sebevědomí umožňuje jít také do toho, čeho se jiní bojí. Se svou schopností sebereflexe takový člověk není závislý na hodnocení zvnějšku, ale zároveň bez otřesu zvládne, když se na něj někdo podívá jinýma očima a zrovna s ním nesouzní. Přestřelené nebo nízké sebevědomí (maskované přepjatou skromností) naopak mohou být důvodem, kvůli kterému se nedaří naplnit své podnikatelské cíle a plány. Nebo proč nejsou, i přes jejich dosažení, výsledky pro člověka nikdy uspokojivé.
Čtěte více: Vše musíte mít do detailu přesné? Neumíte podnikat, zabalte to
Sebevědomí v práci se projevuje třeba i schopností čelit složitým situacím, nikoliv se jim vyhýbat. Nebo schopností odhadnout priority, organizovat si práci podle svých potřeb a preferencí, odmítat a říkat ne, když je to na místě. Sebevědomí se v práci ukazuje i jako užitečné umění přijímat chyby jako prostředek pro zlepšení a další rozvoj, nikoliv jako fatální důkazy vlastní neschopnosti.
Sebevědomí také znamená umět vyhmátnout své přednosti, schopnosti, dovednosti, svou podstatu a přistupovat k nim jako ke svému cennému potenciálu a kapitálu, který se může proměnit na peníze. Přistupovat k nim s vážností a respektem.
Nedusíte své okolí?
Ti, kteří vedou další lidi, se mohou zamyslet nad tím, zda nejsou právě oni záškodníkem, který podkopává sebevědomí svých kolegů nebo podřízených. Možná si tím na chvíli „zchladí žáhu“, ale práci to v konečném důsledku nijak neprospěje.
Možností, jak to změnit, je třeba schopnost komunikovat s respektem, dávat lidem zpětnou vazbu, jež má svá pravidla, nikoliv je častovat zničující kritikou a snažit se je zasáhnout na osobním a citlivém místě. V opačném případě bude totiž výsledkem jen to, co v člověku přetrvává ze zvířecí povahy: útok, útěk, zmrznutí, kdy se zaměstnanci budou pomyslně snažit o to, o co se snaží i ohrožené zvíře – stočit se do klubka, dělat mrtvého brouka a ukrýt před predátorem své zranitelné měkké orgány.
Čtěte více: Jak poskytovat zpětnou vazbu? Vždycky nastražte čtyři uši
Jak se sebevědomím pracovat
Zlepšování sebevědomí je něco jako otužování a budování. Je třeba zaměřit pozornost na sebe. Pomáhá sám nebo sama sebe chválit, učit se rozpoznat a ocenit své (i malé) úspěchy, nesrovnávat se s ostatními a nebrat si k srdci každé hodnocení a kritiku, kterou někdo pronese – a aktivně ji alespoň v duchu vyvracet. Na chyby je možné využít tak zvanou techniku přerámování. Znamená to rozvinout u sebe schopnost dívat se na chybu jinak. Nikoliv jako na selhání, ale jako na příležitost k učení, zlepšení a rozvoji.
Také není od věci dovolit si přistupovat k sobě jako ke člověku, a to s jistou dávkou shovívavosti. Jako ke člověku, který není ani v práci dokonalým robotem, ale psycho – fyzickou bytostí, jež cítí, má své potřeby (ty základní, jako je spánek, jídlo a pití, i ty vyšší) a touhy a také se jí zcela přirozeně občas něco nepovede.
Čtěte také: Jaké povinnosti má OSVČ, která chce přijmout zaměstnance?
Již v raném věku si všimneme, že nejsme dokonalí. Ať už do nás tento názor vtlučou kritičtí rodiče, nebo k němu dospějeme sami v průběhu života, ještě před vstupem do školy víme, že naše schopnosti a možnosti jsou lidské, a nikoli božské,
poznamenává k tomu americký terapeut a kouč Eric Maisel, mimo jiné odborník na kreativitu (Trénink kreativity, Portál 2002).
Zkuste přerámování
A lidskost je nakonec síla, nikoliv slabost, i když to tak možná někdy nemusí na první pohled vypadat. Když si totiž podle Erica Maisela člověk ze svých přirozených slabostí vytvoří nebetyčný problém, postupně si taky vybuduje svůj sbor poťouchlých vnitřních démonů, kteří budou zpochybňovat a sabotovat každý jeho další krok. Sabotáž a obavy také ničí kreativitu. Není to přitom nutné, protože své dění v hlavě a postoje je možné ovládat a nasměrovat raději ve svůj prospěch. Ale nepřepísknout to. Protože, jak Eric Maisel dodává, kreativitu stejně tak ničí i nafouklé ego a nadutá ješitnost.
I na slabé stránky, nebo alespoň na ty, které kdo individuálně za ty slabé považuje, je přitom možné opět aplikovat přerámování, tedy změnit perspektivu. Třeba ve formě následujícího cvičení: vypsat si své stránky, které u sebe člověk považuje za slabé, na papír a pak u každé hledat kontext nebo situaci, v níž by slabá stránka byla naopak stránkou silnou. V druhé fázi si lze u každé slabé stránky zkusit najít odpověď na otázku, co je možné udělat pro to, aby se ze slabé stránky stala stránka silná. Nepůjde to všechno najednou, ale krok po kroku, a třeba dokonce příšerně pomalu. Ale takové už podstatné změny často jsou.
Čtěte také: 3 okolnosti, které možná ukazují odvrácenou stranu vašeho podnikání
Sebevědomě směřovat ke štěstí
Sebevědomý podnikatel či sebevědomá podnikatelka, kteří se dokážou sami ohodnotit a ocenit, jsou také schopní ocenit, prezentovat a prodat svůj talent, své silné stránky a na nich postavenou svou vlastní práci. Protože s funkční mírou sebevědomí a sebedůvěry přistupují jak k sobě, tak k tomu, co svou prací vytvářejí, jak ji prezentují a prodávají. Protože sebevědomí je zároveň úrodnou půdou pro kreativitu. A pro seberealizaci, která je v byznyse klíčová.
Čtěte více: Štěstí přeje hlavně těm, co si ho pořádně odmakají. A to nejen v podnikání
Navíc: seberealizující se člověk spolehlivěji směřuje ke štěstí. Podle některých domněnek je nejvyšší úrovní štěstí nebo seberealizace stav, kdy můžeme vyjadřovat veškerý potenciál svého organismu. Jako by nám evoluce vestavěla do nervového systému pojistku, která nám dovoluje pociťovat úplné štěstí jen tehdy, když žijeme na sto procent,
tvrdí (Flow a práce, Portál 2017) Mihaly Csikszentmihalyi, psycholog původem z Maďarska a jeden z klíčových představitelů pozitivní psychologie.
ČLÁNKY DO MAILU