Dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce se využívají například jako krátkodobý zástup, ale nic nebrání jejich sjednání i na delší dobu. Zde však musí dohodáři i jejich zaměstnavatelé zvážit, kdo je v souladu se zákonem povinen hradit zdravotní pojištění. Zejména pokud se nejedná o osobu, za kterou platí pojistné stát.
Zdravotní pojištění po vyřazení z evidence úřadu práce
Jestliže pojištěnec nemá žádné zdanitelné příjmy a není osobou, za kterou platí pojistné stát, musí platit zdravotní pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů. Měsíční výše pojistného činí 1080 korun.
Čtěte také: Osoby bez zdanitelných příjmů, nezapomínejte na pojistné
Příklad:
Platím si pojištění jako osoba bez zdanitelných příjmů, protože jsem byl vyřazen z evidence úřadu práce. Nyní nastupuji do zaměstnání „na dohodu“. Bude za mne platit pojistné zaměstnavatel, nebo si ho musím hradit i nadále sám?
Jak vysvětlil Jiří Rod, vedoucí tiskového oddělení a tiskový mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny, pro účely zdravotního pojištění se považuje za zaměstnance fyzická osoba, které plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti nebo funkčních požitků podle § 6 zákona o daních z příjmů.
Výjimkou jsou:
- osoby činné na základě dohody o provedení práce, které v kalendářním měsíci nedosáhly příjmu vyššího než 10 000 Kč a
- osoby činné na základě dohody o pracovní činnosti s měsíčním příjmem do 2500 Kč.
U dohody o provedení práce zaměstnavatel hradí zdravotní pojistné, pokud je měsíční příjem vyšší než 10 000 Kč. U dohody o pracovní činnosti zaměstnavatel hradí zdravotní pojistné, pokud je měsíční příjem minimálně ve výši 2500 Kč.
Čtěte také: Dohoda o provedení práce 2012
V případě, že bude měsíční příjem nižší, nebude uvedený pojištěnec pro účely zdravotního pojištění považován za zaměstnance. Jestliže nezačal vykonávat ještě jiné zaměstnání nebo samostatnou výdělečnou činnost, případně za něj není plátcem pojistného ani stát, je povinen nadále hradit pojistné na zdravotní pojištění sám jako osoba bez zdanitelných příjmů. V této kategorii musí být u příslušné zdravotní pojišťovny také přihlášen.
Čtěte také: Krátkodobé zaměstnání a zaměstnání malého rozsahu v roce 2012
Osoby, za které platí zdravotní pojištění stát
Stát je v souladu s § 7 zákona o veřejném zdravotním pojištění plátcem pojistného například za tyto pojištěnce:
- nezaopatřené děti
- poživatele důchodů z důchodového pojištění
- příjemce rodičovského příspěvku
- ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené a osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství podle předpisů o nemocenském pojištění
- uchazeče o zaměstnání včetně uchazečů o zaměstnání, kteří přijali krátkodobé zaměstnání
- osoby, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost), a osoby pečující o tyto osoby, a osoby pečující o osoby mladší 10 let, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost),
- osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou i tehdy, jestliže je dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem. Za takové osoby se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů, pokud nemají příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti.
Foto: www.isifa.com