Jak na zdravotní pojištění OSVČ hlavní v roce 2011?

Zdravotní pojištění OSVČ vykonávajících hlavní činnost doznalo v roce 2011 nakonec pouze změny ve výši vyměřovacích základů (a potažmo i ve výši záloh) a v podobě tiskopisů. Původně se počítalo i s tím, že se sjednotí termíny pro doplacení zdravotního a sociálního pojištění, ale zákonodárci si to na poslední chvíli rozmysleli a posunuli návrh této novinky až na příští rok. Přinášíme proto přehled všech povinností a plateb, které se v roce 2011 vážou k zdravotnímu pojištění a na které by žádný podnikatel neměl zapomínat. Součást článku tvoří i všechny dostupné aktuální Přehledy o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2010. Čtěte také: Změny v sociálním a zdravotním pojištění v roce 2011

Změny nastaly u vyměřovacích základů a záloh

Základní fundamenty systému zdravotního pojištění zůstaly v roce 2011 stejné jako vloni. Výpočet záloh a plateb na zdravotní pojištění, samotná sazba zdravotního pojištění (13,5 %), termíny platby zálohy a doplatků či oznamovací povinnosti se letos nijak nezměnily. Přesto si podnikatelé nemohou dát nohy na stůl s tím, že nemusí nic nového řešit. V roce 2011 totiž došlo k nárůstu minimálních a maximálních měsíčních záloh pro OSVČ (díky vyšším vyměřovacích základům). Zálohy se mění také zaměstnancům, ale v jejich případě jde pouze o zálohy maximální, minimální jim zůstávají na stejné hodnotě jako v roce 2010.

Jak veliký je minimální vyměřovací základ pro OSVČ hlavní v daném roce, se počítá z průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství. Minimální vyměřovací základ OSVČ pak dělá dvanáctinásobek 50 % průměrné měsíční mzdy a maximální vyměřovací základ OSVČ činí 72násobek průměrné mzdy. Pro rok 2011 se počítá s průměrnou mzdou 24 740 korun, což znamená, že minimální vyměřovací základ pro rok 2011 se rovná 148 440 Kč (12 371 korun měsíčně) a maximální 1 781 280 Kč (tedy 148 440 Kč měsíčně). Čtěte také: Osoby bez zdanitelných příjmů, nezapomínejte na pojistné.

Minimální zálohy o 69 korun vyšší

Když už víme hodnotu minimálních a maximálních vyměřovacích základů, není těžké zjistit výši minimálních a maximálních záloh pro OSVČ na tento rok. Minimální měsíční záloha na zdravotní pojištění je v roce 2011 celkem 1670 korun (v roce 2010 byla 1601 korun) a maximální dosahuje 20 040 korun (před rokem činila 19 205 korun). V termínech pro změny plateb však existuje rozdíl, zatímco nová výše minimálních záloh se musí platit už za leden, nové maximální zálohy se podle zákona hradí až od měsíce, kdy byl či měl být podán Přehled o příjmech a výdajích.

Změna minimálních záloh se týká více než poloviny OSVČ. Všichni podnikatelé, kterým vychází zálohy na zdravotní pojištění nižší jak 1670 korun (s výjimkou osob, které nemají stanoven minimální vyměřovací základ), si totiž musí změnit jejich výši, a to právě na 1670 korun. Minimální zálohy platí i též pro OSVČ hlavní, které v roce 2011 svoji činnost teprve zahajují. V prvním roce podnikání si totiž všechny OSVČ hlavní platí minimální zálohy na zdravotní pojištění. Výše měsíčních záloh se v dalších letech pak obecně stanovuje na základě zisku z předchozího roku, kdy vydělíte celkově zaplacené zdravotní pojištění (zálohy + doplatek) z minulého roku číslem 12 (počet měsíců). Čtěte více: Na přehled pro zdravotní pojišťovnu s interaktivním formulářem

Příklad

Pan Rorýs měl jako OSVČ hlavní v roce 2010 roční příjem 800 000 korun a výdaje 400 000 korun. Zisk za rok 2010 tedy činí 400 000 korun. Pan Rorýs též vloni platit pouze minimální zálohy ve výši 1601 korun, jelikož s podnikáním teprve začínal.

Termín pro doplacení pojistného nakonec zůstal stejný

Stejné pro rok 2011 zůstávají termíny splatnosti záloh, které musí OSVČ pojišťovně uhradit mezi prvním a osmým dnem následujícího měsíce. Nová výše záloh pro rok 2011 tak musí být prvně zaplacena mezi 1. a 8. únorem letošního roku (za leden se platí od 1. do 8. února, za únor od 1. února do 8. března atd.). Pro úplnost se sluší dodat, že pokud hradíte zálohy jako zaměstnavatel za vaše zaměstnance, máte na jejich zaplacení termín o něco delší – splatnost se počítá od prvního do dvacátého dne následujícího měsíce. Pozor však na termíny, za den splatnosti se považuje den, kdy přijdou pojišťovně peníze na účet. Odesílejte tak zálohy dříve než 8. den v měsíci.

Původně se letos měl posunout termín pro doplacení zdravotního pojištění, a to na úroveň sociálního pojištění, tedy do 8 dní od podání přehledu o příjmech a výdajích (nejpozději 8. května). Vláda se však nakonec rozhodla účinnost novely, která lhůty sjednocovala, odložit až na 1. srpen letošního roku. To znamená, že jednotných termínů pro doplacení zdravotního a sociálního pojištění se podnikatelé dočkají nejspíše až příští rok.

Touto změnou v účinnosti zákona se předejde tomu, aby v období, kdy je možné zaplatit doplatek pojistného na všeobecné zdravotní pojištění za rok 2010, tj. v období od 1. ledna 2011 do 8. července 2011, byly v účinnosti dvě rozdílné právní úpravy data splatnosti tohoto doplatku, zdůvodnila vláda své rozhodnutí, proč účinnost zákona odložit. Stále tak platí, že zdravotní pojištění musí podnikatelé doplatit do osmého dne od podání daňové přiznání (nejpozději do 8. dubna). Čtěte také: Termíny pro doplacení zdravotka a sociálka se sjednotí, asi už v příštím roce

Nedodržování lhůt se může pěkně prodražit

Ani v roce 2011 se podnikatelé nezbaví oznamovacích povinností vůči zdravotní pojišťovně. Jestliže zahajujete samostatnou výdělečnou činnost, musíte to příslušné zdravotní pojišťovně oznámit do 8 dnů. Za zahájení výdělečné činnosti se pro účely zdravotního pojištění považuje okamžik, kdy začne vykonávat činnost s cílem „mít příjem“ (objednávky, fakturace, uzavření smlouvy o dílo, pohyby na účtu atd.). Za zahájení výdělečné činnosti se naopak nepovažuje pouhé získání živnostenského listu, nebo jiného oprávnění k provozování samostatné výdělečné činnosti, upřesňuje Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR na svých internetových stránkách. Tuto informační povinnost lze též splnit díky jednotnému registračnímu formuláři na živnostenském ú­řadě.

Do stejného termínu (do 8 dnů) musíte pojišťovně též oznámit ukončení činnosti nebo narození dítěte. Třicet dnů pak OSVČ mají na ohlášení změny jména, příjmení, trvalého pobytu a rodného čísla. Všechny tyto lhůty byste neměli podceňovat, za jejich nedodržení může pojišťovna udělit pokutu ve výši až 10 000 korun a při opakovaném prohřešku dokonce až do výše 20 000 korun. OSVČ by také měly dávat pozor na termíny splatnosti záloh a doplatku pojistného. Za každý den zpoždění se totiž započítává 0,05% úrok z prodlení. Čtěte více: Nedodali jste přehled pojišťovně? Připravte se na tučnou pokutu a dodatečné pojistné

Foto: www.isifa.com