Jak na zdravotní pojištění při podnikání na „vedlejšák“?

22. 7. 2009
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Autor: 244086
Platit zdravotní pojištění musíme všichni. Zaměstnanci i osoby samostatně výdělečně činné. Zajímalo nás, kolik a z jaké činnosti platit v případě souběhu zaměstnání s podnikáním. A jak je to s minimální zálohou na pojistné?

Souběh dvou nebo více pracovních poměrů není v současné době nijak výjimečný. Stejně tak se stále častěji setkáváme s kombinací zaměstnání s podnikáním. Tady mohou nastat prakticky dvě varianty. Podnikání je pro osobu samostatně výdělečně činnou hlavním nebo jen vedlejším zdrojem příjmů. A podle toho je nutné stanovit i zálohy na zdravotní pojištění.

Podle zákona o veřejném pojištění je osobou samostatně výdělečně činnou osoba, která podniká v zemědělství, provozuje živnost nebo podnikání podle zvláštních předpisů. Patří sem ale i osoby vykonávající nezávislé povolání, které není podnikáním ani živností a osoby vykonávající uměleckou činnost nebo činnost na základě autorského zákona. Samozřejmě i jejich spolupracující osoby, na které jsou v souladu se zákonem o daních z příjmů rozděleny příjmy dosažené výkonem spolupráce a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. Čtěte více: Se spolupracující osobou k nižšímu pojistnému. Nevěříte? 

Samostatná výdělečná činnost hlavní

Osoba samostatně výdělečně činná, pro kterou je podnikání hlavním zdrojem příjmů, musí platit minimální zálohu na zdravotní pojistné, a to i v případě dalších výdělků ze zaměstnání. V roce 2009 činí minimální výše měsíční zálohy na zdravotní pojištění 1590 Kč. Tato záloha je vypočtena z minimálního vyměřovacího základu pro osoby samostatně výdělečně činné, tj. z částky 11 777,50 Kč. Výjimkou jsou osoby, pro které není povinně stanoven vyměřovací základ. Čtěte více: 1600 korun – nová výše zálohy zdravotního pojištění pro OSVČ

U uzavřených pracovních poměrů na zkrácený pracovní úvazek se sjednaným příjmem nedosahujícím minimálního vyměřovacího základu pro zaměstnance předkládá zaměstnavateli Čestné prohlášení o odvodu pojistného. V prohlášení uvede, že je samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem jejího příjmu a pravidelně platí zdravotní pojištění alespoň ve výši minimální zálohy na pojistné jako OSVČ.

Samostatná výdělečná činnost vedlejší

Jestliže je však podnikání jen vedlejším zdrojem příjmů, je tato povinnost obvykle splněna zaměstnavatelem. Aby bylo možné samostatnou výdělečnou činnost z pohledu zdravotního pojištění považovat za vedlejší, je nutný odvod zdravotního pojistného ze zaměstnání alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Tomu odpovídá hrubá mzda ve výši 8 000 Kč. Čtěte více: Vedlejší samostatnou výdělečnou činnost oznamte včas 

OSVČ v tomto případě zálohy platit nemusí. Zdravotní pojistné doplatí až po vyúčtování příjmů a výdajů ze samostatné výdělečné činnosti za uplynulé období. Přehled o příjmech a výdajích se podává do jednoho měsíce po podání daňového přiznání, ovšem pro doplatek pojistného je stanoven datum dřívější, a to nejpozději do 8 dnů po podání daňového přiznání. Čtěte více: Vyplňujeme Přehled o příjmech a výdajích pro ČSSZ 

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví
PhDr. Dagmar Kučerová
mzdový poradce

Sociální a zdravotní pojištění chápete jako:

Oznámení vedlejší samostatné výdělečné činnosti

I podnikání provozované jako vedlejší výdělečná činnost musí být příslušné zdravotní pojišťovně včas oznámeno. Veškeré změny, tedy v tomto případě zahájení, případně ukončení vedlejší výdělečné činnosti nebo spolupráce, se oznamují v zákonem stanovené osmidenní lhůtě. A to prostřednictvím předepsaných tiskopisů.

Důležitou informací je, že datum fyzického zahájení podnikání nemusí být vždy shodný s datem vystavení živnostenského oprávnění. Jestliže si například zaměstnaný řemeslník sjedná první zakázku až měsíc po obdržení živnostenského oprávnění, oznamuje zahájení činnosti do osmi dní po tomto datu. Čtěte více: Živnostenský zákon: Co je živnostenské oprávnění? 

OSVČ a snížení minimálního vyměřovacího základu

Samozřejmě se může stát, že dojde ke zkrácení pracovního úvazku a tím zcela logicky i ke snížení hrubé mzdy. Pokud u OSVČ vedlejší dojde k poklesu příjmu pod hranici 8 000 Kč, je povinna prostřednictvím svého zaměstnavatele doplatit pojistné do minima, tj. do 1 080 Kč.

Jestliže ale tato osoba prohlásí za hlavní zdroj příjmů samostatnou výdělečnou činnost a zaměstnání jen jako vedlejší zdroj příjmů, nemusí naopak v zaměstnání dodržet minimální vyměřovací základ a pojistné ze zaměstnání odvede ze skutečného dosaženého příjmu. Zálohy na pojistné vypočtené budou odvedeny alespoň z minimálního vyměřovacího základu pro osoby samostatně výdělečně činné, čili 1 590 Kč měsíčně.

Na první pohled se zdá první varianta výhodnější. Je tomu ale skutečně tak? Prostou úvahou lze konstatovat, že „výhodnost“ jednoho nebo druhého řešení je dána rozdílem měsíčních minim – tj. 510 Kč. Vycházíme přitom z faktu, že jednotlivé příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti se nesčítají, ale vystupují samostatně, vysvětluje TOMÁŠ ČERVINKA, ředitel Odboru pojistného VZP. Pro lepší představu lze pracovat také s rozdílovými částkami, které můžeme nazvat doplatky. U zaměstnání je doplatkem myšlena částka, kterou zaměstnanec hradí zaměstnavateli do výše minimálního pojistného 1 080 Kč a v samostatné výdělečné činnosti pod pojmem doplatek chápeme rozdíl mezi výší zálohy stanovenou z porovnání příjmů a výdajů OSVČ a minimální výší zálohy 1 590 Kč. Čtěte více: Za poskytnuté neplacené volno zaměstnancům odvedete pojistné

Příklad:

Zaměstnanci klesl příjem ze zaměstnání z částky vyšší než 8 000 Kč na částku 4 000 Kč. Výše doplatku pojistného do minimálního vyměřovacího základu v tomto případě činí 540 Kč. Tento zaměstnanec je zároveň osobou samostatně výdělečně činnou a její výše zálohy stanovená z měsíčního vyměřovacího základu činí 700 Kč. Pokud by měla tato OSVČ hradit zálohy v minimální výši, musela by zvýšit měsíční úhrady o 890 Kč (1 590 – 700). Znamená to, že výhodnější je ponechat doplatek do minima na zaměstnavateli.

V tomto případě by bylo výhodné přejít na platbu minimálních záloh ze samostatné výdělečné činnosti až ve chvíli, kdy by jeho výše záloh vypočtených z měsíčního vyměřovacího základu (nebo ještě přesněji – z očekávaného měsíčního vyměřovacího základu – kvůli ročnímu zúčtování) činila více než 1 050 Kč (1 590 – 540), jak dodává Tomáš Červinka.

A co důchodové pojištění?

Pokud OSVČ vykonává při zaměstnání hlavní samostatnou výdělečnou činnost, platí důchodové pojištění vždy. Pokud vykonává samostatnou výdělečnou činnost jen jako vedlejší, je povinná platit důchodové pojištění, pokud její příjmy po odečtení výdajů dosáhnou minimálně rozhodné částky. Ta činí 56 532 korun. Částka se snižuje o 1/12 za každý kalendářní měsíc, kdy nebyla vykonávána samostatná výdělečná činnost a za každý kalendářní měsíc, v němž po celý měsíc měla OSVČ nárok na výplatu nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství jako OSVČ, upřesňila pro server Podnikatel.cz Jana Buraňová, vedoucí interní komunikace ČSSZ.

Autor článku

Dagmar je redaktorkou Podnikatel.cz a ve svých článcích se zaměřuje na oblast mzdového účetnictví a personalistiky. Mzdové účetní pravidelně školí a poskytuje rady v odborné poradně.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).