Dlužné pojistné se musí uhradit vždy!
I když se živnostník dostal do finančních problémů, musí počítat s tím, že ze zákona není možné se domoci ani částečného prominutí pojistného. Měl by proto co nejrychleji zajít do své zdravotní pojišťovny a domluvit se na splátkovém kalendáři na úhradu dluhu. Nemusí přitom čekat, až mu pojišťovna sama vyměří a doručí dlužnou částku na pojistném a penále v rámci správního řízení. Rozhodovat o odstranění tvrdosti penále totiž lze i na základě vyúčtování pojistného – to platí především pro živnostníky řešící své problémy včas.
Podání žádosti o prominutí penále
Ihned při řešení nedoplatku na pojistném má živnostník možnost požádat o prominutí pokuty na veřejné zdravotní pojištění. Písemnou žádostí se obrátí na pojišťovnu o snížení či prominutí penále. V žádosti musí napsat všechny podstatné důvody mající vliv na neuhrazení dluhu (např. v případě, že mu vykradli sklad, je dobré přiložit zprávu policie…). Tuto žádost však musí podat v patnáctidenní lhůtě od písemného doručení platebního výměru. Pokud není s pojišťovnou sepsána dohoda o splátkách a pojistné nebude uhrazeno, nemůže pojišťovna této žádosti ze zákona vyhovět.
Ovšem i v případě, že podnikatel a zdravotní pojišťovna sepíší splátkový kalendář, bude se žádostí o prominutí penále pojišťovna zabývat až po uhrazení poslední splátky. Penále samozřejmě během splácení dluhu poroste. Po doplacení poslední splátky si však může živnostník podat druhou žádost o prominutí penále, tentokrát na pokutu vzniklou během trvání splátkového kalendáře. Když pojistné uhradí jednorázově, zašle příslušná pojišťovna plátci písemné vyrozumění – prominutí penále, jeho snížení či nevyhovění žádosti.
Zpoždění při platbách zdravotního pojištění se prodraží. Jednoznačně ale platí, že živnostník komunikující s pojišťovnou a snažící se své závazky řešit, má při jednání o penále velmi dobrou výchozí pozici a naději na prominutí či alespoň výrazné snížení pokuty. Na prominutí či snížení není ze zákona paušální zákon a rozhoduje o něm každá pojišťovna sama na základě svých vnitřních předpisů.
Kdy podat odvolání?
Jiný případ je, pokud živnostník nesouhlasí s částkou dlužného pojistného a penále nebo si myslí, že mu nemělo být vůbec vyměřeno. Potom by měl opět v zákonné patnáctidenní lhůtě po obdržení platebního výměru podat odvolání, ve kterém uvede všechny své výhrady a písemně je doloží.
Když se problémy neřeší, dluhy rychle rostou!
Při finančních problémech se rozhodně nevyplatí hrát „mrtvého brouka“ a nepřebírat poštu. U všech soudních a úředních listin platí institut fikce doručení, čili nepřevzetí pošty neznamená, že po dlužníkovi nikdo nic nemůže chtít, protože o tom neví. Naopak dlužník může promeškat lhůtu na odvolání a neví důležité informace o případu. Jestliže totiž dlužné pojistné a penále není uhrazeno ani na základě pravomocného platebního výměru, domáhá se každá pojišťovna svého nároku soudní cestou. Způsob a forma exekuce je přitom velmi pestrá (srážky ze mzdy, z účtu, ze stavebního spoření, exekuce veškerého majetku…). Navíc penále roste i během doby vymáhání. V současné době je běžnou praxí, že většina subjektů na trhu se domáhá svých finančních nároků prostřednictvím exekutorských úřadů. Nemalé náklady spojené s prací exekutora musí opět zaplatit dlužník. Navíc může exekutor postihovat veškerá majetková práva dlužníka, tj. vést exekuci na jeho podíly ve firmách, společnostech či družstvu. Pouze sám exekutor rozhoduje, jaká exekuce bude u kterého dlužníka zvolena. Povolená je přitom exekuce kombinací uvedených způsobů. To platí především pro vyšší částky. Není ničím neobvyklým, že dlužná jistina je ve finále podstatně nižší než výše penále, nákladů exekutora či soudních poplatků.
Čtěte v našem archivu:
ČLÁNKY DO MAILU